Č. 8918.

Technikové civilní. — Policejní právo trestní: Ustanovení § 17 min. nař. č. 36.413/1860 nezakládá pro politické úřady stavební zvláštní pravomoc trestní nad civilními techniky, podrobenými tomuto nařízení. Je jen předpisem disciplinárním.
(Nález ze dne 2. prosince 1930 č. 18712.)
Věc: Ing. Jaroslav H. v N. proti zemské správě politické v Praze o přestupek předpisů o autorisovaných soukromých technicích.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nálezem z 2. dubna 1926 uložila osp v H. st-li pro vadné zhotovení plánků podle § 17 min. nař. z 11. prosince 1860 č. 36413 pokutu 500 Kč. Nález ten opatřila právním poučením, že se z něho lze st-li odvolati během 3 dnů k zsp-é v Praze podáním u osp-é v H., a zároveň zařídila, aby trest uložený st-li byl zapsán v trestním rejstříku. Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad odvolání st-le, vysloviv, že skutková povaha přestupků v nař. výměru uvedených byla jednak komis, řízením provedeným dne 20. října 1927 v obci B., jednak šetřením osp-é prokázána. Zároveň uložila zsp st-li náhradu výloh komis, šetření.
Uvažuje o stížnosti zabýval se nss nejprve námitkou spatřující nezákonnost v tom, že žal. úřad posoudil čin kladený st-li za vinu jako správní přestupek a uložil mu za něj trest podle § 17 nař. stát. min. z 11. prosince 1860 č. 36413, ačkoli čin přičítaný mu za vinu skutkovou podstatu policejního deliktu nezakládá.
Nss uznal tuto námitku odůvodněnou.
Podle § 17 cit. min. nař. jsou technikové koncesovaní podle tohoto nařízení podrobeni disc. moci politického úřadu stav. okresu. Toto ustanovení, jež bylo zachováno v platnosti i zákonem z 18. března 1920 č. 185 Sb. s obmezením zmíněným v § 25 tohoto zák., jež v konkrétním případě na váhu nepadá, propůjčuje jmenovaným úřadům politickým nad civilními techniky podrobenými min. nař. z 11. prosince 1860 jen pravomoc disciplinární pro zanedbání povinností, jež jsou jim uloženy předpisy tohoto nař., pokud arci nebyly zfúšeny již zák. č. 3/1913 ř. z., nelze však na ustanovení to pohlížeti jako na ustanovení zakládající pro politické úřady stavební zvláštní pravomoc trestní nad civ. techniky. To plyne nejen z výslovného ustanovení shora cit. § 17 a z § 18, kde se výslovně mluví o disc. moci a disc. řízení a vyšetřování, ale i z ustanovení lit. a) § 19, mluvícího o přečinech služebních. Potom však i přestupky min. nař. z 11. prosince 1860, jež stíhají a trestají politické úřady stavební, jsou disc. přestupky a nikoli delikty policejními, a nelze proto pro stíhání a potrestání jich užiti všeobecných předpisů o stíhání přestupků policejních.
V konkrétním případě klade I. stolice st-li za vinu, že při zhotovení několika plánků se neřídil příslušnými předpisy, klade mu tedy za vinu přestupek služební, posoudila však tento čin st-lův jako delikt policejní, což je zřejmo hlavně z toho, že trest uložený st-li zapsala do trestního rejstříku o polic, přestupcích, do něhož se podle §§ 1 a 4 min. nař. z 5. března 1858 č. 34 ř. z. zapisují jen tresty policejní, jakož i z té okolnosti, že proti svému nálezu poskytla st-li třídenní lhůtu odvolací (§ 3 min. nař. z 5. dubna 1855 č. 61 ř. z.). Na tomto stanovisku zaujatém I. stolicí setrval i žal. úřad. potvrdiv nález I. stolice a ponechav v platnosti i zápis uloženého trestu v trestním rejstříku. Z toho je zřejmo, že i žal. úřad posoudil služ. přestupek kladený st-li za vinu jako přestupek policejní. Takto postupuje, vyložil žal. úřad nesprávně předpisy min. nař. z 11. prosince 1860 a bylo proto zrušiti jeho rozhodnutí podle § 7 zák. o ss, aniž bylo možno uvažovati o tom, zdali snad čin přičítaný st-li zakládá skutkovou podstatu přestupku disc.

Citace:

č. 8918. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 593-594.