Č. 8895.

Samospráva okresní. — Pozemková reforma: I. Předpisů zák. č. 76/19 o podjatosti členů obecního zastupitelstva nelze použiti obdobně o členech osk. — II. Může okres prodati zbytkový statek, kterého nabyl z pozemkové reformy, za cenu vyšší než přídělovou?
(Nález ze dne 19. listopadu 1930 č. 17871.)
Prejudikatura: Ad I. Boh. A 6586/27.
Věc: Obec N. (adv. Dr. Jaromír Horáček z Nechanic) proti zemskému správnímu výboru v Praze o prodej okresního nemovitého majetku.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Na základě usnesení osk v N. z 21. listopadu 1924 byl pro okres n.-cký koupen zbytkový luční statek S. u N. ve výměře 31 ha s budovami za 110000 Kč a tento mimořádný výdaj uhrazen dlouhodobou výpůjčkou ve výši 110000 Kč. Zmíněný statek určen jest ke vzornému chovu plemenných býků a skotu, ke kterémuž účelu má býti ustaveno pastvinářské družstvo. V protokolu z 5. března 1925 o odevzdání řečeného zbytkového statku zastupitelskému okresu n.-ckému je v bodu 14. stanoven závazek okresu, nezciziti přidělených nemovitostí, leda se souhlasem stpú-u za podmínek uvedených v § 37 zák. č. 81/20; osk prohlásila žárové,ů, že svoluje k tomu, aby toto omezení bylo vyznačeno v knize pozemkové.
Vyhovujíc žádosti firmy »Družstevní pastvina ve S., společenstvo s r. o.« za prodej řečeného statku, o nějž se ucházela také měst. obec N., usnesla se osk prodati tento statek jmenovanému družstvu za cenu 150000 Kč resp. 160000 Kč za určitých dalších podmínek.
V odvolání, které proti usnesení osk vznesla obec N. jako poplatnice okresu dotčená oním usnesením ve svých poplatnických zájmech, bylo namítáno, že usnesení se příčí předpisu zákona, podle něhož sluší jmění zastupitelského okresu zachovati neztenčené, což v daném případě znamená, že okres chtěje statek S. zciziti, mohl tak učiniti jen za cenu, která odpovídá skutečné hodnotě prodávaného statku. Podle odhadu odvolatelky činí obecná hodnota jen samotných budov 150000 Kč, louky pak ve výměře 55 kat. j. mají obecnou hodnotu nejméně 500000 Kč. Roční výtěžek z prodeje sena a otavy činí 40000 Kč, náklady byly kryty z příjmu za pasení dobytka na lukách. Při 5% zúročení činí kapitalisovaná cena luk 800000 Kč. Prodá-li okres jmenovaný statek jen za 150000 Kč, znamená to ztenčení jmění okresu nejméně o 300000 Kč. Obec N. byla ochotna koupiti statek za 250000 Kč, aby umožnila svým občanům, kteří v drobném přídělu vyšli na prázdno, opatřiti se krmivém pro dobytek. Ač tento úmysl byl osk-i znám, neměla k této nabídce, o 100000 Kč vyšší, zřetele a poškodila tak okres i poplatníky okresu, neboť přijetí nabídky vyšší mohlo by způsobiti zmírnění zatížení poplatnictva okres, přirážkami. Potřeba opatření nezámožného — Č. 8895 —
1293
obyvatelstva krmivém pro dobytek je zvláště v městě N. naléhavá, neboť velká část obyvatelstva, nemajíc dostatek půdy, těžce si opatřuje krmivo pro dobytek. Měla tedy osk hleděti, aby aspoň ztráta, kterou okres utrpí prodejem, byla vyvážena prospěchem veřejným, který by z prodeje plynul. Postup osk je, hledíc k značnému přirážkovému zatížení okresu, velmi nehospodárný. Nezákonnost spočívá také v tom, že hlasování v osk-i o sporném prodeji se zúčastnili také dva členové osk, František P. a Jan T., z nichž první je předsedou a druhý členem předsednictva Družstevní pastviny a měli tedy na usnesení soukromý zájem. Kdyby se tito podjatí členové byli hlasování zdrželi, nebyl by návrh na prodej statku dosáhl většiny.
Z téhož usnesení byla podána odvolání i jinými poplatníky.
Zsv v Praze nař. výměrem odvolání zamítl z důvodu, že v daném případě nejde o podjatost členů osk Frant. P. a Jana T. podle § 33 jedn. ř. pro okresní zastupitelstvo v N., nehledíc ani k tomu, že pro osk neplatí jednací řád vydaný pro okresní zastupitelstvo, nýbrž byla pro ně vydána instrukce zvláštní, která však o podjatosti nemá ustanovení. Pokud se týče stanovení ceny trhové za statek S. 150000 Kč resp. 160000 Kč, podotkl zsv, že cena trhová mohla býti stanovena jedině s ohledem na původní cenu přídělovou, ježto podle zákona přídělového nemůže býti půda nabytá pozemkovou reformou předmětem spekulace a že prodej této nemovitosti podléhá též schválení stpú-u. Usnesení osk o prodeji statku S. bylo podle § 56 zák. o okr. zastupitelstvech současně schváleno.
O stížnosti obce N. do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
St-lka má za to, že námitka podjatosti dvou členů osk byla zamítnuta neprávem. V tom nemohl jí nss přisvědčiti.
Již v nál. Boh. A 6586/27 vyslovil nss v plné shodě se starší judikaturou (srv. Budw. 2887 adm. z r. 1904 a Budw. 6868 z r. 1892) právní názor, že normu o podjatosti členů osk bylo by lze za nedostatku ustanovení zákonného hledati jen v instrukci pro osk, vydané na základě § 81 zák. o okr. zastupitelstvech. Že předpisů o podjatosti daných zákonem č. 76/19 pro členy zastupitelstev obecních nelze na osk-i analogicky použiti, bylo také již ve shora cit. nál. dovoženo.
Žal. úřad konstatoval výslovně, že instrukce pro osk nemá předpisu o vyloučení podjatých členů osk z účasti na jejím usnášení. Správnost tohoto zjištění stížnost nepopírá a důvodně ani popírati by nemohla. Nelze tudíž uvedenou námitku uznati za důvodnou.
Dále vytýká stížnost jako vadu řízení, že nepředcházel pokus docíliti svolení stpú-u k prodeji statku za cenu převyšující původní cenu přídělovou. Smysl námitky této, formulované jako vada řízení, je ten, že žal. úřad nezjednal si dostatečný podklad pro závěr, že prodejem statku nelze docíliti ceny odpovídající jeho skutečné hodnotě. O této námitce uvažoval nss takto:
Žal. zsv vyslovil v příčině sporné trhové ceny, že cena tato mohla býti vzhledem k zákonu přídělovému stanovena jedině s ohledem na původní cenu přídělovou. Nemůže býti pochybností, že zsv, ač žádné normy necituje, měl na mysli ustanovení §§ 23 a 37 bodu 1 odst. 2 zák. příděl, č. 81/20. Podle těchto ustanovení přivolí stpú ke zcizení přídělu jen tak, že docílená cena trhová, pokud přesahuje to, co bylo vloženo do přiděleného statku vlastníkem, připadne státu, a že při tom jest bráti slušný zřetel k melioraci a amortisaci. Podle cit. ustanovení zákonných připadá tedy rozdíl mezi cenou zcizovací a cenou přídělovou za všech okolností státu.
Ježto pak s hlediska okresního hospodářství padá na váhu jen, zdali docílením vyšší ceny prodejní bude pro okres docílena větší hodnota majetková, a zejména vyšší důchod, a ježto zsv nemohl předpokládati, že stpú poruší kategorické zákonné předpisy §§ 23 a 37 příděl. zák. a že připustí, aby přídělci dostalo se z prodeje více než zákon dovoluje, mohl, kdyžtě otázka melioračních investic nebyla v odvolání vůbec relevována, při posuzování přiměřenosti ceny prodejní vzhledem k omezení stanovenému zákonem vycházeti z předpokladu, že by cena prodejní nad cenu přídělovou snad docílená, okresu nepřipadla, a neměl pak příčiny uvažovati, zda bylo možno dosíci zvýšení ceny prodejní pro okresní hospodářství bezvýznamného. Nebylo tudíž lze uznati za důvodnou ani tuto výtku vadnosti řízení.

Citace:

č. 8895. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 544-546.