— Č. 8726 —
Č. 8726.
Obecní volby: I. Příkaz daný v § 10, odst. 6 vol. řádu obec. vyššímu úřadu dohlédacímu, aby do 2 měsíců rozhodl o stížnosti podané do rozhodnutí o ztrátě mandátu v obec. zastupitelstvu, nezakládá pro stranu právní nárok, aby podaná stížnost byla po uplynutí lhůty té zamítnuta. — II. Vystoupení z volební skupiny, která není organisována jako strana, není důvodem pro ztrátu mandátu podle § 10 cit. vol. ř. — III. O rozdílu mezi »stranou« a »volební skupinou«.
(Nález ze dne 8. září 1930 č. 20707/28.)
Věc: Volební skupina zaměstnanců v obci H. proti zemské správě politické v Praze o ztrátu mandátu v obecním zastupitelstvu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Volební skupina zaměstnanců v H. oznámila osp-é tamtéž, že Ondřej D., který byl svého času zvolen na její kandidátní listinu členem obecního zastupitelstva, jí oznámil, že z této volební skupiny vystupuje, a žádala, aby jmenovaný byl podle § 10 odst. 5 bodu 4 řádu volení v obcích uvedeného mandátu zbaven. — Žádosti této osp výměrem z 27. ledna 1928 vyhověla a prohlásila, že .Ondřej D. podle cit. zák. ustanovení pozbyl členství v obecním zastupitelstvu.
K odvolání Ondřeje D. zrušila zsp nař. rozhodnutím napadený výměr z těchto důvodů: Podle § 10 odst. 5 č. 4 cit. zák. pozbývá se členství v obecním zastupitelstvu vystoupením nebo vyloučením ze strany, na jejíž jméno zněla vol. skupina, která zvoleného kandidovala. Stranou míněna je tu buď strana politická nebo jiná, avšak organisovaná strana na rozdíl od vol. skupiny. Poněvadž v daném případě jedná se o vol. skupinu neorganisovanou (nikoli politickou stranu s organisačním řádem), která skládala se z příslušníků několika politických stran, sdružených pouze pro volby v jednu volební skupinu, bylo nutno výměr osp-é zrušiti a rozhodnouti, že jmenovaný vystoupením z vol. skupiny neztrácí mandát v obecním zastupitelstvu v H.
O stížnosti uvažo,val nss takto:
Námitka, že nař. rozhodnutí je opožděné, poněvadž žal. úřad je nevydal během dvouměsíční lhůty stanovené v § 10 odst. 6 cit. zák., a že proto mělo odvolání Ondřeje D. býti zamítnuto, spočívá na mylném výkladu cit. zák. ustanovení. Příkaz daný zde vyššímu úřadu dohlédacímu, aby o stížnosti do rozhodnutí o ztrátě mandátu rozhodl do dvou měsíců, jest pouhou instrukcí pro tento úřad, z jejíhož nedodržení nevzchází pro stranu právní nárok na to, aby podaná stížnost byla zamítnuta. To plyne již z toho, že zákon žádnou sankci na nedodržení této lhůty nestanovil, neméně však i z následovní úvahy: Opačný výklad ve stížnosti hájený vedl by k rozporu se zásadou o soudní kontrole rozhodnutí — Č. 8726 —
913
úřadů správních nss-em. Neboť kdyby uplynutí dvouměsíční lhůty mělo za následek, že kompetence zem. úřadu k rozhodování o podaných námitkách zaniká, mělo by uplynutí oné lhůty zároveň za následek, že rozhodnutí okr. úřadu by se stalo ipso facto konečným. Ježto pak uplynutím dvouměsíční lhůty počítané již od doručení rozhodnutí okr. úřadu uplyne také 60denní lhůta, stanovená v § 14 zák. o ss pro podání stížnosti k nss, stalo by se rozhodnutí okr. úřadu uplynutím řečené lhůty uno actu nepřezkoumatelným jak v pořadu instančním, tak před nss. Výklad, který stížnost dává lhůtovému předpisu cit. § 10 odst. 6 involvoval by tedy také výjimku z § 2 zák. o ss. Takovýto úmysl byl by však zákon musil jasně vyjádřiti a jestliže jej neprohlásil, nelze jej zákonu podkládati. Po těchto úvahách bylo prvou námitku stížnosti uznati bezdůvodnou.
Další námitka stížnosti, že ke ztrátě mandátu v obecním zastupitelstvu podle § 10 odst. 5 bodu 4 cit. zák. stačí, jestliže zvolený vystoupil nebo byl vyloučen z vol. skupiny, která jej kandidovala a že je při tom lhostejno, zda touto skupinou byla strana organisovaná či nikoli, spočívá rovněž na mylném výkladu zákona.
Zákon na místě právě uvedeném jedná o vystoupení nebo vyloučení ze strany, na jejíž jméno zněla volební skupina, která zvoleného kandidovala. Z tohoto ustanovení je patrno, že zákon rozeznává dva pojmy právní, jednak stranu, jednak volební skupinu. Zákon sice nevysvětluje, co sluší rozuměti stranou a co volební skupinou. Avšak pojmový rozdíl mezi těmito dvěma útvary podává se jednak z běžného smyslu výrazu »strana«, kteréhož i normy vol. práva v tomto běžném smyslu užívají, jednak z postavení vol. skupiny v řízení volebním. Podle toho sluší »stranou« rozuměti trvale organisovanou stranu politickou, hospodářskou nebo pod., kdežto »volební skupinou« rozuměti jest útvar, který vznikl přechodně jen za účelem určité volby. Volební skupina může, ale nemusí zníti na jméno určité strany, může po případě i sama o sobě býti stranou, má-li potřebné znaky pojmové, t. j. trvalou organisaci. Předpis § 10 odst. 5 č. 4 cit. zák. dopadá tedy jen na ty případy, kdy »volební skupina« při volbách vystupuje pode jménem organisované strany, a ztráta mandátu podle tohoto předpisu může postihnouti jen toho člena obecního zastupitelstva, jenž v době volby byl členem strany organisované. Ostatně již z požadavku »vystoupení nebo vyloučení ze strany« vyplývá, že zákon předpokládá stranu organisovanou, t. j. stranu, jež má nějaký organisační řád, z něhož dá se poznati, jak se členství ve straně nabývá a pozbývá, a které orgány jsou oprávněny za stranu jednati, zejména členy vylučovati, neboť jinak nebylo by možno posoudit!, zda v konkrétním případě skutečně vystoupení nebo vyloučení ze strany nastalo. Je tedy i námitka, která se obrací proti právnímu názoru žalovaného úřadu na pojem »strany« ve smyslu § 10 odst. 5 č. 4 vol. ř., bezdůvodná.
Poslední námitka stížnosti je namířena proti zjištění žal. úřadu, že st-lka je toliko volební skupinou bez pevné organisace, vzniknuvší ad hoc z příslušníků několika politických stran, kteří se sdružili v jednu vol. skupinu pouze pro určitou volbu. St-lka tvrdí, že je stranou trvale organisovanou, že má svoje orgány, jež jsou povolány za ni jednati, a že má také organisační statut, jehož opis předkládá. Leč právě v tomto listinném dokladu nemá tvrzení stížnosti opory, neboť právě řečený statut neobsahuje ani nejnutnějších předpisů, jichž by bylo třeba ke zorganisování strany; neboť není v něm stanoveno ani, kdo může býti jejím členem, jak se členství nabývá a jak se ho pozbývá, ani jak jest složen jediný orgán skupiny, nazvaný ve statutu výkonným výborem, ani konečně, jakým způsobem se tento výkonný výbor povolává ke své funkci. Naopak obsah této velmi stručné písemnosti nasvědčuje daleko spíše tomu, že stěžující si skupina byla utvořena jen jako volné sdružení neorganisované, nemající poslání trvalého, nýbrž určené toliko pro účel přechodný, to jest pro jediné volby do obecního zastupitelstva a pro jediné období volební. Stížnosti se tedy nepodařilo vyvrátiti nebo aspoň pochybným učiniti zjištění 'žal. úřadu, že skupina, o niž běží, není organisovanou stranou ve smyslu zákona.