— Č. 8774 —
Č. 8774.
Samospráva obecní: I. K nákladům, spojeným s udržováním vodovodu (§26 vzorných pravidel) čítati lze i režijní příspěvky, přikázané v rozpočtu z výnosu vodného k částečnému krytí nákladů obecní správy, způsobených vybíráním vodného a udržováním obecních cest, kterými je vodovod veden. — II. Platí totéž o částce na úroky a amortisaci zápůjčky na zřízení vodovodu?
(Nález ze dne 29. září 1930 č. 15960/28.)
Věc: František R. v Ú. proti zemskému správnímu výboru v Praze o rozpočet města Ú.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: V obecním rozpočtu města Ú. na rok 1924, usneseném ve schůzi měst. zastupitelstva dne 4. července 1924, byla z výtěžku vodného, vybíraného za vodu z obecního vodovodu, preliminována úhrnná částka 268000 Kč jako příspěvky k úhradě rozpočtových vydání na ústřední správu (hlava A odd. II. č. 2 rozpočtu), na stavební správu (hlava B odd. I č. 3 a odd. III. č. 1 d) a správu finanční (hlava J odd. I č. 2 f) a to z důvodu spolupůsobení těchto oddělení obecního úřadu při agendě, spadající do oboru správy a udržování vodovodu. Dále preliminován v rozpočtové kapitole »Finanční správa« jako úhrada — Č. 8774 —
1021
obecních dluhů příspěvek obecního vodovodu částkou 647.890 Kč, kteréžto položce odpovídá ve zvláštním rozpočtu vodovodu (část VIII. hlava G I) při vodovodu pitné vody položka na úroky a amortisaci 643030 Kč (zvýšená o 400000 Kč oproti částce 243030 Kč, navržené měst. radou) a při vodovodu pro průmyslové účely položka na úroky a amortisaci 4860 Kč.
St-1 spolu s jinými poplatníky vzal tento rozpočet v uvedených položkách v odpor namítaje, že použití výtěžku vodného k úhradě všeobecných výdajů příčí se ustanovení § 19 odst. 2 zák. č. 329/21 a čl. I nař. vl. č. 143/22, podle nichž jmění určené k určitému účelu a jeho výtěžek musí zůstati tomuto účelu a nesmí býti použit k úhradě všeobecných výdajů. Podle § 1 pravidel pro vybírání vodného v městě Ú., schválených výnosem zsv-u ze 3. září 1923, jest použiti vodného k úhradě výdajů na zřízení, udržování a případného rozšíření veř. vodovodu města Ú. Z toho plyne, že částky 268000 Kč, preliminované na spolupůsobení úřadů při vodovodu, lze použiti jen k úhradě výdajů vodovodu a ne vydání všeobecných, a že výtěžku vodného nesmí býti použito k úhradě a amortisaci dluhů jiných než dluhů vzniklých stavbou a udržováním vodovodu. V daném případě je v rozpočtu na úrokování a splácení dluhu vodovodního zařízení zařazena položka 243030 Kč, vedle toho však se tam preliminuje částka 400000 Kč z výtěžku vodného, které se má upotřebiti na úhradu všeobecných vydání. Poněvadž výnos vodného daleko přesahuje potřebu na udržování vodovodu, na úrokování a splácení dluhů za účelem zřízení vodovodu kontrahovaných i na dotaci obnovovacího fondu, má býti vodné přiměřeně sníženo.
Osk v O. rozhodnutím ze 16. prosince 1925 odvolání vyhověla, avšak k rekursu měst. obce Ú. zrušil zsv nař. výnosem rozhodnutí osk a zamítl odvolání st-le a soudr. jako bezdůvodné. K odůvodnění tohoto výroku uvedl zsv, že obec vybírá vodné na základě rozhodnutí zsv-u k úhradě nákladů, spojených se zřízením, udržováním a případným rozšířením veř. vodovodu v obci. K nákladům těmto patří beze sporu také výdaje na adm. správu vodovodu a úhrada dluhů a výpůjček, jež vznikly zřízením vodovodu. Je tudíž zcela správné, že obec tyto náklady z výnosu vodného uhražuje. Pokud jde o požadavek snížení vodného, uvedeno v důvodech, že obecní rozpočet musí obsahovati výnos poplatků a dávek podle sazeb, jak byly obci povoleny. Když tedy obec správně podle těchto sazeb výnos odhadla, nelze v postupu jejím nalézti závadu. Měli-li odvolatelé za to, že vodné je příliš vysoké, pak měli se proti němu brániti rekursem proti usnesení o zavedení vodného před jeho povolením.
Stížnost dovozuje, že položkami obsaženými ve zvláštním rozpočtu vodovodu na věcný a osobní náklad jsou uhraženy náklady jak na správu vodovodu po stránce administrační, tak i na úrokování a amortisaci příslušných dluhů. Úředníci, zřízenci a dozorci, kteří jsou ve vodárně zaměstnáni, jsou placeni zcela z příjmů vodovodu. Poněvadž vodovod není výdělečným podnikem obecním, nelze tu použiti předpisu § 22 odst. 2 ob. fin. novely, že přebytků výdělečného podniku jest použiti k úhradě řádných obecních vydání. To však v daném případě se děje, když z přebytku výnosu vodného používá se 268000 Kč pro — Č. 8774 —
1022
úhradu výdajů ústřední, stavební a finanční správy pod titulem spolupůsobení těchto úřadů při vodovodu, a když se v rozpočtu preliminuje 400000 Kč jako příjem finanční správy od vodárny na její dluh.
O stížnosti nss uvážil:
Žal. úřad zamítl odvolání st-lovo s poukazem na to, že k nákladům na udržování vodovodu, k jichž úhradě je vodné podle výběrčích pravidel určeno, patří také vydání na adm. správu vodovodu a úhrada dluhů a výpůjček, jež vznikly zřízením vodovodu. V souvislosti s obsahem odvolání st-lova dlužno tomuto odůvodnění rozuměti tak, že podle názoru žal. úřadu jest také částku 268000 Kč, preliminovanou na úhradu nákladu z důvodu spolupůsobení jiných oddělení měst. úřadu při agendě vodovodní, počítati k nákladům spojeným s udržováním vodovodu. Názor ten uznal nss správným.
Podle tvrzení žal. úřadu, jehož správnost je stížností potvrzena, vybírá obec O. na základě povolení zsv-u vodné k úhradě nákladů, spojených se zřízením, udržováním a případným rozšířením veř. vodovodu v obci. Podle toho je tedy příjem, který obec Ú. má vybíráním vodného, příjmem vázaným pro úhradu výdajů obce na městský vodovod, zejména též na úhradu nákladů spojených se zřízením a udržováním vodovodu. Těmito náklady nesluší rozuměti jen náklady, které obci vzcházejí tím, že udržuje vodovod v činnosti a pečuje o to, aby po technické stránce byl v dobrém a potřebám obyvatelstva vyhovujícím stavu, nýbrž také náklady nutné k tomu, aby veř. komunikace a jiné pozemky použité pro vodovodní potrubí, byly po provedení vodovodních prací uvedeny do dřívějšího stavu (což v daném případě podle tvrzení odvodního spisu zúčastněné městské obce Ú. opatřuje za správu vodovodu správa stavební) a rovněž náklady, které je třeba vynaložiti za tím účelem, aby se obci dostalo hmotných prostředků, které jsou určeny pro účely vodovodu. Tyto hmotné prostředky poskytuje obci výtěžek vodného, a jest tudíž i náklady, spojené s předpisováním, vybíráním a vymáháním vodného uznati za náklady, které mají svůj důvod ve zřízení a udržování vodovodu. Vcházejí-li obci vydání tato tím způsobem, že k opatřování těch. a adm. služby u vodovodu ustanoví zvláštní úředníky a zřízence, nebo je-li služba organisována tak, že agendu vodovodu se týkající vyřizují zaměstnanci, kteří vykonávají také práce jiné, nemění nic na povaze vydání těch jako nákladů, spojených se zřízením a udržováním vodovodu.
Jestliže tedy žal. úřad v daném případě uznal, že je kryta účelovým určením vodného rozpočtová disposice, kterou se z výtěžku vodného uhražují nejen platy a mzdy personálu zaměstnaného přímo ve vodárně, nýbrž kterou se z výtěžku toho poskytuje také příspěvek na úhradu finanční potřeby jiných oddělení měst. úřadu, která konají také práce pocházející z existence vodovodu, nelze ve stanovisku žal. úřadu nalézti nezákonitost. Že by snad rozpočtová dotace oněch jiných oddělení byla neúměrně vysoká se zřetelem k podílu z celkové agendy oněch oddělení připadajícímu na agendu vodovodní, stížnost nenamítá. Bylo tudíž v tomto bodu uznati stížnost bezdůvodnou.
Naproti tomu bylo stížnosti vyhověti, pokud se týká položek na úrokování a amortisaci dluhů vodovodních. St-1 již v odvolání vytýkal, že částka 400000 Kč, o kterou byla zvýšena rozpočtová položka na úroky a amortisaci vodovodního dluhu z původních 243000 Kč a která plyne z výtěžku vodného, není určena k úhradě výdajů, spojených se zřízením a udržováním obecního vodovodu, nýbrž k úhradě vydání všeobecných. Námitku téhož obsahu opakuje st-1 také ve stížnosti. Žal. úřad se v nař. rozhodnutí omezil na konstatování, že k nákladům na zřizování a udržování vodovodu náleží také úhrada dluhů, jež vznikly zřízením vodovodu, nereagoval však vůbec na tvrzení st-lovo v odvolání, že částky 400000 Kč, ačkoli je částí výtěžku vodného, nemá býti upotřebeno na úhradu dluhů, vzniklých zřízením a udržováním vodovodu. V důsledku toho není z nař. rozhodnutí patrno, zda žal. .úřad vzal řečenou rekursní námitku v úvahu, a když ano, na podkladě jakých úvah ji neuznal důvodnou. Tento nedostatek nař. rozhodnutí znesnadnil st-li obranu před nss a tomuto soudu přezkoumání zákonitosti nař. rozhodnutí.