Č. 8955.

Učitelstvo: I. Služební doba učitele veř. školy národní počíná se dnem, kdy za trvání služebního poměru na příkaz úřadu nebo s jeho vědomím službu nastoupil. — II. Za platnosti zák. č. 104/26 je učitel veř. školy nár. osvobozen od placení pensijního příspěvku koncem měsíce, v němž ukončil služební dobu 34 roků a 6 měsíců.
(Nález ze dne 19. prosince 1930 č. 19228.)
Prejudikatura: Ad 1.: Boh. A 8724/30, ad II. Boh. A 4165/24.
Věc: Rudolf P. v J. proti ministerstvu školství a národní osvěty o pensijní příspěvek.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Přihláškou z 12. prosince 1927 uplatňoval st-1 nárok na zastavení srážek pensijního příspěvku od 1. února 1928, poněvadž podle osobního výkazu konal nepřetržitě službu od 1. srpna 1893, takže dne 1. února 1928 dosáhl služební doby 34 let 6 měsíců a 1 dne stanovené v § 57 prov. předpisu ze 4. října 1927 č. 123439. Zšr mor. vyslovila výnosem z 20. prosince 1927, že st-1 dosáhne nároku na plné výslužné dne 6. února 1928, a zastavila mu dle § 165 zák. č. 103/26 koncem měsíce února 1928 srážení 6%ních pensijních příspěvků; dále však vyslovila, že k přihlášce st-lově, aby mu výhoda § 165 byla přiznána již od 1. února 1928, nelze přihlížeti, jelikož se podle § 2 parit, zák. č. 274/19 služební doba počíná dnem, kdy služba byla skutečně nastoupena; st-1 pak nastoupil službu dne 6. srpna 1893.
Proti tomuto rozhodnutí podal st-1 odvolání, kterým se domáhal opět, aby srážky pensijních příspěvků byly zastaveny již od 1. února 1928. Odvolání to zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím jako neodůvodněné, přihlížeje k tomu, že ani v tom případě, kdyby pro výpočet doby rozhodné pro výslužné vzat byl u st-le za základ 1. srpen 1893, nepříslušel by mu nárok na osvobození od placení pensijního příspěvku od — Č. 8955 —
1431
1. února 1928, neboť v tomto případě měl by služební dobu převyšující 34 roky 6 měsíců, kteráž jest předpokladem zastavení 6%nich pensijních příspěvků, odslouženu teprve počínajíc 2. únorem 1928, kdy vykazoval dobu 34 roky 6 měsíců a 1 den, a bylo by mu vzhledem k tomu, že jest pensijní příspěvek složití v měsíčních částkách (srov. § 165 odst. 2 zák. č. 103/26), proti čemuž stížnost nebrojí, zastaviti srážení pensijních příspěvků také teprve koncem února 1928, jak rozhodnutím zšr-y bylo vysloveno.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Ze znění nař. rozhodnutí jde po názoru nss-u, že žal. úřad zamítl odvolání st-lovo z důvodů rozhodnutí zšr-y, k nimž pak připojil sám ještě další důvod shora uvedený. Tímto způsobem vykládá si také stížnost obsah nař. rozhodnutí, brojíc jednak proti důvodu připojenému žal. úřadem, jednak proti odůvodnění obsaženému v rozhodnutí zšr-y.
Podle § 32 zák. č. 104/26 »ustanovení platná pro státní učitele ... týkající se . . . pensijního příspěvku, se uvádějí zásadně v platnost pro učitelstvo obecných a občanských škol i se změnami a doplňky vyplývajícími ze současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců« (t. j. ze zák. č. 103/26), »z tohoto zákona« (t. j. ze zák. č. 104/26) »a ze zákonů pozdějších«. Nutno proto hledati bližší výklad o placení pensijního příspěvku u učitelů veř. škol národních v § 165 plat. zák. č. 103/26, kde se praví v odst. 2, že »pensijní příspěvek se sráží v měsíčních částkách se služebního platu« a kde se dále v odst. 3 vyslovuje, že »pensijní příspěvek jsou povinni platiti zaměstnanci v činné službě . . ., dokud nedosáhli nároku na plné výslužné bez zřetele k době připočtené pro vyměření pensijních požitků z titulu civilní nebo vojenské služby za světové války.
Je tedy učitel veř. školy národní osvobozen od placení pensijních příspěvků, jakmile dosáhl nároku na plné výslužné beze zřetele k letům připočteným pro vyměření výslužného z titulu civilní nebo vojenské služby za světové války. Nároku na plnou pensi nabývá, jak mezi stranami není sporno, státní úředník, resp. učitel veř. školy národní po rozumu článku IV. odst. 2 zák. č. 2/20 vzhledem na předpis § 1 odst. 1 a 4 zák. č. 74/1896 ř. z. ve znění zák. č. 34/1907 ř. z. uplynutím služební doby 34 let a 6 měsíců (srov. nál. Boh. A 4165/24). Jde tedy v daném případě o otázku, kdy nastal u st-le počátek služební doby započítatelné pro výměru výslužného.
Nss vyslovil již v nál. Boh. A 8724/30 právní názor, že počátek započítatelné služební doby učitele veř. školy národní ve smyslu § 38 odst. 1 zák. č. 104/26 nutno čítati ode dne, kdy učitel za trvání služebního poměru buď na příkaz úřadu nebo s jeho vědomím skutečně službu nastoupil.
V daném případě založen byl služební poměr st-lův dekretem ošr-y v H., Dol. Rakousy, ze 3. srpna 1893, kterým byl st-1 ustanoven zatímním podučitelem v T. a vyzván, aby službu nastoupil 6. srpna 1893. Nemohl tudíž služební poměr u st-le vzniknouti před vydáním cit. dekretu, tedy nikoliv přede dnem data jeho (3. srpna 1893) a nelze také počátek služební doby st-lovy klásti před tento den, nýbrž teprve na den 6. srpna 1893, který je v dekretu výslovně uveden a kterého st-1 také — jak stížnost uznává — výkon služby skutečně zahájil.
Na věci té nemění nic okolnost, že v dekretu byla st-li poukázána remunerace již od 1. srpna 1893 a že st-li zvýšení platu byla pak vždy přiznávána od 1. srpna, poněvadž otázka, zda st-li plat vzhledem k datu dekretu a ke dnu nastoupení služby skutečně náležel již od 1. srpna, není v daném případě předmětem sporu a nebylo tudíž zkoumati, zda poukaz požitků již od 1. srpna byl po právu. Tvrzení stížnosti, že st-1 byl ustanoven skutečně před 1. srpnem 1893, odporuje obsahu cit. dekretu ošr-y v H. a nelze k němu přihlížeti.
Za tohoto stavu věci nelze počátek započítatelné služební doby st-lovy klásti před den 6. srpna 1893 a měl tudíž st-1 služební dobu 34 roků 6 měsíců dokonanou teprve po 1. únoru 1928, takže byl 1. února 1928 ještě povinen platiti pensijní příspěvek. Je proto ve shodě se zákonem stanovisko úřadu, podle něhož bylo srážení 6% pensijních příspěvků podle § 165 plat. zák. zastaveno teprve koncem měsíce února 1928. Slušelo tudíž zamítnouti stížnost jako bezdůvodnou již z tohoto důvodu, aniž se nss musel zabývati ještě dalším důvodem, který žal. úřad v nař. rozhodnutí připojil.

Citace:

č. 8955. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 682-684.