— Č. 8702 —
821
Č. 8702.
Řízení před nss-em. — Stavební právo: Není přípustná stížnost strany k nss-u do rozhodnutí zsv-u, kterým tento zamítl její rekurs proti příkazu udělenému osk-í obci, aby obec nařídila straně odstranění hradby.
(Nález ze dne 25. června 1930 č. 10704.)
Věc: Jaroslav E. v Z. (adv. Dr. Jar. Hrbek z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze o zahrazení pozemku.
Výrok: Stížnost se zamítá jako nepřípustná.

Důvody: K podání, v němž nčkoiik občanů ze Z. protestovalo u osk v B. proti tomu, že st-1 ohradil si část obecního pozemku užívaného dosud všemi občany jako veřejného statku, zjistila osk, že st-li ke zřízení tohoto hraženi stav. povolení dáno nebylo a uložila výměrem ze 14. dubna 1927 obec. radě jako úřadu stavebnímu, aby vzhledem k ustanovení § 17 stav. ř. a vzhledem k tomu, že k ohražení plochy pozemkové proti veř. ulicím a náměstím se vyžaduje bezpodmínečně stav. povolení, o něž st-1 nežádal, nařídila mu odstranění hradby. Výměr ten dala osk doručiti také st-li a připojila právní poučení, že z výměru toho lze se odvolati k zsv. St-1 se z výměru toho skutečně také odvolal, žal. úřad však odvolání jeho zamítl, odkázav na odůvodnění obsažené ve výměru osk.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
Osk nenařídila st-li přímo, aby hraženi odstranil, nýbrž uložila obci, aby tato jakožto úřad stavební prvé stolice vydala st-li stavebně-policejní příkazy určitého obsahu. Jeví se tedy řečený výměr osk, žal. úřadem potvrzený, podle své právní povahy jako výrok dozorčí podle § 133 stav. ř. Na této jeho právní povaze nezměnilo se nic ani tím, že byl doručen i st-li, ani tím, že byl zsv-em potvrzen, neboť obsah jeho je tak jasný a jednoznačný, že není možno vykládati jej jinak než jako výrok úřadu dozorčího, jímž tento obrací se k úřadu nižšímu. Takovýto výrok dozorčí působí však toliko proti stav. úřadu obecnímu. Mohla by se tedy výrokem tímto cítiti ve svých právech dotčena nejvýše obec, kdyby měla za to, že bylo jím nezákonně zasaženo do jejího samostatného oboru působnosti. Naproti tomu nemohl výrok onen proti st-li založiti žádné právní účinky. Zejména nelze v něm ani v nař. výroku, jej potvrzujícím, spatřovati rozhodnutí právní moci vůči st-li schopné a vykonatelné o tom, že zmíněné hražení zřídil protiprávně a že je proto povinen je odstraniti.
Ježto tedy nař. rozhodnutí nemá vůči st-li povahu rozhodnutí, způsobilého ublížiti mu v jeho právech, není tu podle § 2 zák. o ss předmětu, jejž by nss mohl ke stížnosti jeho učiniti předmětem svého přezkoumání.
Citace:
č. 8702. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 73-74.