Č. 8899.

Obecní dávky: Ustanovení § 51 zák. č. 44/27 o osvobození od obecních dávek, vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty), nevztahuje se na obecní dávku z přechodného ubytování (pravidla vydaná vl. nař. č. 143/22).
(Nález ze dne 21. listopadu 1930 č. 17769.)
Věc: Josef L. v K. proti okresní správní komisi v Karlových Varech (za zúč. obec K. adv. Dr. Václ. Schram z Karl. Varů) o obecní dávku z přechodného ubytování.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-1, který je spolumajitelem domu v K., byl městskou radou v K. vyzván ve smyslu § 4 pravidel o vybírání obecní dávky z přechodného ubytování v K., aby podal výkaz o místnostech, které v r. 1927 v tomto domě byly pronajaty, a aby zapravil dávku za tento rok se 6% úroky z prodlení od 1. října 1927. V odvolání uplatňoval st-1, že ve smyslu § 51 zák. č. 44/27 je od placení obecní dávky z přechodného ubytování osvobozen. Odvolání bylo nař. rozhodnutím v cestě instanční zamítnuto s poukazem na důvody nižších stolic, t. j. —Č. 8899 —
1303
v podstatě z důvodu, že se obecní dávka z přechodného ubytování nevybírá na základě nájemného (nájemní hodnoty) ve smyslu § 51 cit. zák.
O stížnosti nss uvážil:
Podle § 51 zák. č. 44/27 zahrnuje v sobě osvobození od státní daně činžovní a třídní ve smyslu § 50 tohoto zákona na stejnou dobu též osvobození ode všech přirážek k těmto daním, jakož i od obecních dávek vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) s výjimkou tam blíže uvedenou, která zde nepadá na váhu.
V daném případě není sporno, že dům, o který jde, požívá osvobození od státní daně činžovní ve smyslu § 50 cit. zák. Na sporu je jedině otázka, zdali obecní dávka z přechodného ubytování patří k obecním dávkám vybíraným na podkladě nájemného (nájemní hodnoty), od nichž podle zmíněného ustanovení zákona budovy jmenované v § 50 jsou osvobozeny.
Zákon č. 44/27 má za účel podporovati stavební ruch. Tomuto účelu chce sloužiti i § 51 tohoto zák., který zprošťuje budovy, jež podle toho zákona budou vystavěny, daňových břemen snižujících výnos budovy neb zdražujících její užívání a zajišťuje tím majiteli domu větší možnost pronájmu a výhodnější zúročení stav. kapitálu. Z této ratio legis § 51, zajistiti majiteli domu, který se odhodlá provésti stavbu podle tohoto zákona, pokud možno největší výnos jeho budovy, plyne, že obecními dávkami vybíranými na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) míní zákon jen ony obecní dávky, které mají postihnouti nájemné připadající z budovy jejímu majiteli jako takovému, resp. nájemní hodnotu, která při užívání budovy majitelem samým nastupuje na místo nájemného.
Podstatně jinou povahu má obecní dávka z přechodného ubytování. Podle § 1 pravidel o vybírání obecní dávky z přechodného ubytování v K., platných pro rok 1927, jejichž ustanovení se kryjí se vzornými pravidly, vydanými vl. nař. č. 143/22, je. dávku tu povinen platiti každý, kdož po živnostensku neb za účelem zisku vůbec pronajímá k přechodnému pobytu obytné místnosti ať v celku, ať v částech. Tato dávka postihuje tedy přenechávání obytných místností k užívání, jež se děje po živnostensku nebo za účelem zisku, a platí ji pronajímatel (§ 4 pravidel), tedy osoba provozující zmíněnou činnost. Vyměřuje se tedy z určitého podnikání, třeba že je podle své podstaty přesunutelnou a přesunuje se zpravidla na ty, kterým místnosti jsou přenechány (§ 4 prav.). S držením nemovitosti není vůbec v žádné souvislosti, což je zvláště zjevno v tom případě, když pronajímání dávce podrobené se neděje majitelem domu, nýbrž osobou, která dotyčné pronajímané místnosti má sama od majitele domu najaty. Nepostihuje tudíž tato dávka, a to ani nepřímo, činži, připadající z budovy jejímu majiteli, nýbrž jejím předmětem je to, co obdrží dávce podrobený pronajímatel za přenechání obytných místností z toho důvodu, že tuto svou činnost provozuje po živnostensku nebo za účelem docílení zisku.
Ježto dávka z přechodného ubytování podle své podstaty předpokládá docílení výdělku (zisku), nemůže »úplata docílená za pronájem« — jak naznačuují pravidla vyměřovací základ — ani býti totožnou s »nájemným (nájemní hodnotou)« ve smyslu § 51, připadajícím majiteli budovy. Mimo to mohou v »úplatě docílené za pronájem« býti obsaženy i složky, které do nájemného ve smyslu § 51 nepatří, na př. náhrada za užívání zařízení, kterou v důsledku ustanovení § 2 pravidel nelze z úplaty vyloučiti. Nelze tedy tvrditi, že by dávka z přechodného ubytování byla vybírána na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) ve smyslu § 51 zák. č. 44/27.
Ale pak nebyl v daném případě dán předpoklad pro osvobození od zmíněné dávky podle cit. zák. ustanovení, a právem zamítl žal. úřad odvolání st-le, jež se domáhalo takového osvobození.

Citace:

č. 8899. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, číslo/sešit č. 8899, s. 554-556.