Č. 8965.

Učitelstvo: I. Při presentaci na místo učitelské mají uchazeči, z nichž jeden má služební dobu 14 roků a 4 měsíců, druhý 14 roků 3 měsíců, s hlediska čl. IV. zák. č. 306/20 stejné služební stáří. — II. Mezi uchazeči se stejným služebním stářím jest podle cit. předpisu dáti přednost uchazeči lépe kvalifikovanému.
(Nález ze dne 23. prosince 1930 č. 19833.)
Prejudikatura: Boh. A 3074/24, 7522/28, 7581/28, 7935/29.
Věc: Františka D. v K. proti ministerstvu školství a národní osvěty o obsazení místa definitivní učitelky. — Č. 8965 —
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: O místo definitivní učitelky při obecné škole chlapecké v L. ucházely se mimo jiné uchazečky také št-lka mající podle kvalifikační tabulky služební dobu 14 roků a 3 měsíců a kvalifikační posudek »velmi dobře způsobilá« a Vlasta V. mající služební dobu 14 roků a 4 měsíců a kvalifikační posudek »dobře způsobilá«. Mšr v L. navrhla 11. března 1927 na prvém místě Vlastu V., na druhém st-lku a na třetím Annu P. Ošv v L. presentoval 12. dubna 1927 Františku D., poněvadž všechny tři navržené uchazečky mají při zaokrouhlení služební doby na plná služební léta stejné služební stáří a D. jest nejlépe kvalifikována. Zšr v Brně však výnosem ze 4. července 1927 presentaci vrátila s podotknutím, že na určení kompetenčního stáří nelze vztahovati ustanovení § 33 odst. 3 zák. č. 104/26 a vyzvala tudíž ošv, aby věc znovu projednal.
Po delším řízení setrval ošv 9. května 1928 na presentaci Františky D., načež zšr rozhodnutím z 21. května 1928 presentaci tuto vzhledem k ustanovení čl. IV. zák. č. 306/20 nepotvrdila, ježto při presentaci byla pominuta žadatelka služebně starší Vlasta V., mající včitatelnou služ. dobu 14 roků 4 měsíců a kvalifikaci dobrou; dle čl. IV. zák. č. 306/20 uchazeči službou mladšímu může býti dána přednost jenom tehdy, je-li kvalifikován lépe než uchazeč služebně starší a je-li kvalifikace tohoto nižší než dobrá. Jelikož Vlasta V. má kvalifikaci dobrou a jest skutečně starší než Františka D., není tu zákonem připuštěných okolností, aby Františce D. byla dána přednost před Vlastou V. Vracejíc presentační spis ponechala zšr vzhledem k § 12 zák. z 24. ledna 1870 č. 18 z. z. okr. škol. výboru na vůli, aby ve 14 dnech buď provedl presentaci novou, vyhovující ustanovení čl. IV. zák. č. 306/20, resp. min. výnosu z 31. prosince 1920 č. 40897, anebo aby se v téže lhůtě odvolal k ministerstvu.
Na to presentoval ošv v L. 6. června 1928 na uvedené místo Vlastu V. a zšr výnosem z 18. června 1928 ustanovila Vlastu V. definitivní učitelkou na shora zmíněné škole v L. Proti tomu podala st-lka odvolání, které bylo nař. rozhodnutím zamítnuto jako neodůvodněné, poněvadž presentovaná a ustanovená uchazečka Vlasta V. vykazuje při dobré kvalifikaci větší služební stáří než odvolatelka a volba její tudíž odpovídá ustanovení čl. IV. zák. č. 306/20 a prov. výnosu k tomuto článku z 31. prosince 1920 č. 40897.
Proti tomu jest podána stížnost, o níž nss takto uvážil:
Podle čl. IV. zák. č. 306/20 nutno při jmenování na místa učitelská definitivně systemisovaná na prvém místě vžiti zřetel k služebnímu stáří a kvalifikaci uchazeče pro služební místo, o jehož obsazení právě jde... Uchazeči službou mladšímu může býti dána přednost jenom tehdy, je-li kvalifikován lépe nežli uchazeč služebně starší a je-li kvalifikace tohoto nižší nežli dobrá.
Jádrem daného sporu je otázka, zda Vlasta V. je služebně starší než st-lka. Zákon č. 306/20 blíže nepraví, co jest rozuměti služebním stářím; nss však ustáleně (srov. nál. Boh. A 7935/29, 7581/28, 7522/28, 3074/24 atd.) judikuje, že v čl. IV. cit. zák. znamená »služební stáří« služební dobu významnou pro vyměření zaopatřovacích požitků. Podle § 33 zák. č. 104/26 započítá se pro nárok na výslužné a jeho výměru nepřerušená doba učitelská , podle odstavce (2) téhož § činí výslužné po desetileté započítatelné služební době 40% a za každý další rok služby 2.4% pensijní základny a podle odstavce (3) počítají se při výpočtu služební doby zlomky posledního roku, pokud přesahují šest měsíců, za celý rok.
Z těchto ustanovení jde, že za platnosti zák. č. 104/26 mají pro vyměření zaopatřovacích požitků význam jenom dokonané, celé roky služební doby, s tou jedinou výjimkou, že podle § 33 odst. 3 cit. zák. zlomek posledního roku se počítá za celý rok, pokud přesahuje 6 měsíců; naproti tomu však že pro vyměření zaopatřovacích požitků nemá významu zlomek roku, který šesti měsíců nedosahuje. Z toho dále jde, že při služební době 14 roků 4 měsíců ony 4 měsíce nemají pro vyměření zaopatřovacích požitků významu a že proto služební dobu tu nelze s hlediska čl. IV. zák. č. 306/20 pokládati za služební dobu delší než dobu 14 roků 3 měsíců; nutno tedy v daném případě pohlížeti na Vlastu V. a na st-lku jako na služebně stejně staré.
Pak ovšem mezi dvěma stejně služebně starými uchazečkami bylo nutno dáti přednost uchazečce lépe kvalifikované, to jest st-lce a bylo tudíž právo st-lčino plynoucí z předpisů čl. IV. zák. č. 306/20 porušeno presentací a jmenováním Vlasty V.
Opaku nelze dovoditi z předpisu § 1 min. výnosu z 31. prosince 1920 č. 40897, Věstník 1921 č. 6, poněvadž — nehledě ani k tomu, že pouhý min. výnos by nemohl měniti důsledky plynoucí ze zákona — stanoví i cit. předpis, že »služebním stářím« s hlediska čl. IV. zák. 306/20 jest rozuměti dobu, která se podle platných zák. a nař. započítává pro výměru výslužného. Zlomky roku pod 6 měsíců však tu — jak plyne z § 33 zák. č. 104/26 — významu nemají.
Nař. rozhodnutí, posoudivši věc opačně, není tedy ve shodě se zákonem, a bylo je zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 8965. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 701-703.