— Č. 8780 —
1032
Č. 8780.
Učitelstvo: I. Na příspěvek až do výše výchovného podle § 24, odst. 7 zák. č. 104/26 nemá učitelka právního nároku. — II. Vlastními — Č. 8780 —
1033
dětmi ve smyslu ustanovení § 24 odst. 7 zák. č. 104/26 nejsou děti adoptované.
(Nález ze dne 29. září 1930 č. 10183.)
Věc: Marie D. v K. proti ministerstvu školství a národní osvěty o výchovné na adoptovanou dceru.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lka, definitivní učitelka v K., požívala za platnosti zák. č. 394/22 na základě výnosů zšr-y v Praze z 21. listopadu 1922, resp. min. škol. z 12. ledna 1924 drah. přídavky na svou neteř a adoptovanou dceru Zorku D. Když byl vydán zák. č. 104/26, poukázal ošv v K. st-lce výměrem ze 4. srpna 1926 požitky podle tohoto zákona bez výchovného. K žádosti st-lky z 23. srpna 1926 za vyměření »přídavku na děti« bylo jí podle tvrzení stížnosti výměrem ošv-u z 20. září 1926 poukázáno výchovné; když však zšr výnosem z 21. října 1927 vyslovila, že přiznání výchovného učitelkám nemá v zákoně opory, zastavil ošv v K. výměrem z 31. října 1927 st-lce výchovné 1800 Kč od 1. ledna 1926 a nařídil srážku přeplatku.
V podání z 15. listopadu 1927, označeném jako »odvolání k rozhodnutí zšr-y z 21. října 1927«, žádala st-lka, aby zšr jí výchovné ponechala, po případě prominula vrácení přeplatku. Min. škol. nař. rozhodnutím nevyhovělo st-lčině »žádosti o příspěvek na výchovu adoptované neteře«, poněvadž ve smyslu ustanovení § 24 odst. 7 zák. č. 104/26 lze povolovati učitelkám příspěvek toliko na výchovu vlastních dětí. Stížnost do tohoto rozhodnutí podanou uznal nss bezdůvodnou z těchto úvah:
Podle § 24 odst. 1 zák. č. 104/26 přísluší sice výchovné »s obmezeními níže uvedenými« také na adoptované děti, avšak podle odst. 7 téhož paragrafu »nepřísluší učitelkám nárok na výchovné« a »může« toliko min. škol. v dohodě s min. fin. v případech hodných zvláštního zřetele povoliti učitelce přiměřený příspěvek až do výše výchovného na nezaopatřené vlastní děti.
Z toho jde, že st-lka nemá za platnosti zák. č. 104/26 právního nároku ani na »výchovné« ani na uvedený »příspěvek«, jehož povolení je jednak dáno do úvahy jmenovaných ministerstev (arg. »může povoliticc), jednak je podle znění zákona možné jenom na vlastní, nikoliv také na adoptované děti (arg. obvyklý význam výrazu vlastní děti a protiklad mezi zněním § 24 odst. 1 a 7).
Stížnost ovšem tvrdí, že když výchovné bylo přes to výměrem ošv-u z 20. září 1926, doručeným st-lce dne 25. září 1926, přiznáno, nemohla jí výhoda ta býti podle předpisu § 30 odst. 7 zák. č. 104/26 opět odňata teprve výnosem zšr-y z 21. října 1927, tedy déle než po roce. Leč st-lka ve svém shora zmíněném »odvolání« z 15. listopadu 1927 nevytýkala vůbec porušení cit. předpisu § 30 odst. 7 zák. 104/26, takže také žal. úřad sporný případ s hlediska tohoto zákonného předpisu neposoudil a posouditi neměl příčiny, naopak posoudil uvedené podání st-lčino jenom jako »žádost o příspěvek na výchovu adoptované neteře«. Že by úřad nebyl měl takto postupovati, stížnost nevytýká. Ale pak jest uvedená námitka, formulovaná teprve ve stížnosti na nss, podle §§ 2 a 5 zák. o ss nepřípustná.
Citace:
č. 8780. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 284-285.