— Č. 8734 —933Č. 8734.Občanství státní (Slovensko): I. Bydlení osoby nezletilé ve čtyřletí před 1. lednem 1910 v téže obcí na Slov. neb v Podk. Rusi není bydlištěm zakládajícím nárok na čsl. státní občanství podle § 1 úst. zák. č. 152/26. — II. Bylo-li území obce v býv. Uhersku rozděleno mezi republiku čsl. a Maďarsko, není bydlením v oné části, která připadla Maďarsku, vyhověno požadavku cit. zák. o čtyřletém bydlení v obci na Slov. nebo v Podk. Rusi.(Nález ze dne 10. září 1930 č. 13864.)Prejudikatura: Boh. A 6053/26, 8203/29.Věc: Jan Sz. v K. proti ministerstvu vnitra o státní občanství.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: St-1 podal v r. 1927 žádost za udělení čsl. státního občanství podle úst. zák. č. 152/26. Podle obsahu správních spisů narodil se st-1 7. listopadu 1884 v T. v Maďarsku a bydlí od 27. června 1897 v Komárně, kde bydlil i jeho otec do června 1908. Vyslechnut dne 13. března 1928 u notářského úřadu v Komárně uvedl st-1, že jeho otec Jan bydlil v Komárně až do převratu, kdy část Komárna, kde otec bydlil od června 1908, připadla Maďarsku. Od r. 1897 bydlil st-lův otec v dnešní čsl. části města Komárna až do měsíce června 1908, kdy se přestěhoval do druhé čtvrti, která po převratu připadla Maďarsku.Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. vnitra st-lově žádosti, poněvadž bydlí na území Slov. jako zletilá osoba od 7. listopadu 1908, a tudíž — Č. 8734 —nejsou splněny podmínky §1:1 cit. úst. zák., podle něhož pojem bydliště dlužno, zejména i pokud jde o počáteční čtyřletí, posuzovati pc. rozumu zák. čl. XXII: 1886, jenž podle ustanovení §§ 6 a 10 pro účinnost pobytu v obci předpokládá zletilost osob. Žadatel také neprokázal, že by si mohl započítati pobyt svých rodičů, ježto otec jeho, jak sám doznává v protokolárním prohlášení ze 13. března 1928, bydlil od r. 1908 v části města Komárna, která připadla po státním převratě Maďarsku.Stížnost podaná do tohoto rozhodnutí k nejvyššímu správnímu soudu namítá jednak, že st-1 nabyl nároku na udělení čsl. státního občanství svým vlastním bydlením na dnešním území Čsl. republiky, třeba část kvadrienia před 1. lednem 1910 byla jím uskutečněna za doby jeho nezletilosti, jednak že po dobu své nezletilosti může si započítati bydlení svého otce, aniž tu může rozhodovati skutečnost, že od června 1908 bydlil otec v části Komárna, jež připadla po převratu státu maďarskému, poněvadž i tak šlo o bydlení v obci, která jednou součástí tvoří součást území Čsl. republiky.Nss neuznal stížnost důvodnou.Podle § 1 odst. 1 úst. zák. č. 152/26 mají na udělení čsl. státního občanství nárok státní občané býv. Uherska, kteří přede dnem 1. ledna 1910 aspoň čtyři roky nepřetržitě měli bydliště v některé obci Slov. nebo Podk. Rusi, jsou-li zároveň splněny další, pro dnešní spor však nerozhodné podmínky.Pokud jde o prvou námitku stížnosti, dovozující, že ono kvadrienium před 1. lednem 1910 uskutečnil st-1 svým vlastním bydlením, třeba jeho část spadala do doby jeho nezletilosti, byla otázka takto st-lem relevovaná řešena již nálezem Boh. A 8203/29, kde vysloven byl právní názor, že bydlení osoby nezletilé v kvadrieniu před 1. lednem 1910 v jedné a téže obci na Slov. nebo Podk. Rusi není bydlištěm, zakládajícím nárok na čsl. státní občanství ve smyslu § 1 úst. zák. č. 152/26.Podle tohoto právního názoru, na němž nss trvá i v tomto případě, nemůže st-1 právem dovozovati nárok na udělení čsl. státního občanství podle úst. zák. č. 152/26 ze svého vlastního bydlení v onom kvadrieniu po dobu své nezletilosti, a mohl by pak za dobu své nezletilosti nárok ten čerpati jen z bydlení svých rodičů, započítaje si je do svého bydlení podle § 2 cit. úst. zák., bylo-li toto bydlení uskutečněno v některé obci Slov. nebo Podk. Rusi.Takovým bydlením bylo, jak o tom mezi stranami není sporu, bydlení st-lova otce v Komárně do června r. 1908, a jest pak vzhledem k stanoviskům stran jen otázka, zda jím bylo i bydlení st-lova otce po této době až do dne, kdy st-1 nabyl zletilosti a mohl pak nárok čerpati z vlastního bydlení. V červnu r. 1908 přestěhoval se totiž st-lův otec z části Komárna, jež po převratu připadla k území Čsl. republiky, do druhé části, jež se stala součástí státu maďarského.St-1 má proti názoru žal. úřadu za to, že také toto bydlení jeho otce jest bydlením v obci Slov. ve smyslu nahoře cit. 1. odst. § 1 úst. zák. č. 152/26, kdyžtě část původně jednotné obce, třeba nikoli ona, v níž bydlil st-lův otec po červnu 1908, tvoří dnes součást Slov. Tomuto hledisku stížnosti nebylo možno přisvědčiti.Přiznávaje v § 1 odst. 1 nárok na udělení čsl. státního občanství státním občanům býv. Uherska, kteří přede dnem 1. ledna 1910 aspoň čtyři roky nepřetržitě měli bydliště v některé obci Slov. nebo Podk. Rusi a kteří po uplynuti této doby mají nepřetržitě do podané žádosti bydliště na území náležejícím dnes Čsl. republice atd., váže úst. zák. č. 152/26 nárok ten na spjatost určité osoby s dnešním územím čsl. republiky, chtěje udělovati čsl. státní občanství osobám, které, mají-li ostatní zákonné podmínky, bydlily nepřetržitě po určitý čas na tomto území, a to v kvadrieniu před 1. lednem 1910 na území Slov. nebo Podk. Rusi, po tomto pak kvadreniu třeba kdekoli jinde na dnešním území republiky. Toto hledisko musí býti vodítkem i při řešení případů, jako jest dnešní, kdy určitá osoba v kvadrieniu před 1. lednem 1910 bydlila v obci, která po převratu byla státní hranicí rozdělena tak, že část její připadla k území státu čsl., druhá pak stala se součástí státního území státu maďarského.Osoby, které v obci původně jednotné bydlily v části, která dnes tvoří součást státu maďarského, nejsou nikterak spjaty s územím Čsl. republiky, právě jako naopak osoby, které bydlily v dnešní Čsl. části obce takové, nejsou spjaty s územím dnešního státu maďarského. Nelze proto právem dovozovati, jak to činí st-1, že pro pojem bydliště v některé obci Slov. ve smyslu cit. odst. 1. § 1 úst. zák. č. 152/26 jest nerozhodno, že tvrzené bydliště bylo v oné části obce, jež nikdy součást území Slov. netvořila, jen když druhá část jako samostatná obec součást onoho území tvoří.Dovolává-li se st-1 na podporu svého názoru nál. Boh. A 3625/24, jenž prý v příbuzné otázce domovského práva v obci po převratu státní hranicí rozdělené a z toho resultujícího státního občanství zaujal stanovisko příznivé hledisku st-lovu, sluší odpověděti, že cit. nález otázky uváděné se vůbec netýká, otázky té týká se však na př. nál. Boh. A 6053/26, jenž však v otázce domovského práva v obci takové zaujal stanovisko obdobné onomu, jak nahoře bylo vyloženo, a tudíž proti názoru st-lovu.Jestliže tedy žal. úřad odepřel st-li započítati bydlení jeho otce po červnu 1908 z důvodu, že byvši uskutečněno v oné části Komárna, jež připadla po převratu Maďarsku, nebylo bydlením v obci na území Slov. ve smyslu 1. odst. § 1 úst. zák. č. 152/26, nelze v tomto postupu spatřovati rozpor se zákonem.