— Č. 8724 —
907
Č. 8724.
Učitelstvo: Počátek započítatelné služební doby učitele veřejné školy národní ve smyslu § 38, odst. 1 zák. č. 104/26 nutno podle § 2, odst. 1 paritního zákona č. 274/19 čítati ode dne, kdy učitel za trvání služebního poměru buď na příkaz úřadu nebo s jeho vědomím skutečně službu nastoupil.
(Nález ze dne 8. září 1930 č. 17383/28.)
Prejudikatura: Boh. A 8467/30, neodporuje nál. Boh. A 8066/29, 7783/29. — Č. 8724 —
Věc: Jan W. v H. proti ministerstvu školství a národní osvěty o určení služební doby pro převod do platu podle zák. č. 104/26.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Zšr mor. převedla st-le dekretem z 2. listopadu 1926 do nových platů podle zák. č. 104/26 a zaokrouhlila jeho započítatelnou služební dobu k 1. lednu 1926 v trvání 24 let 9 měsíců podle § 38 odst. 2 zák. na 24 let 6 měsíců.
V námitkách proti tomuto dekretu podaných uplatňoval st-1, že mu byl doručen jmenovací dekret dne 9. července 1903, přísahu že složil dne 12. srpna a poněvadž den 1. října připadl do středu týdne, že nastoupil učitelskou službu v P. již dne 29. září 1903; poněvadž tedy jeho služ. doba v den účinnosti zák., t. j. 1. ledna 1926 (se zápočtem válečných pololetí), převyšovala dobu 24 roků a 9 měsíců o 3 dny a měla proto podle § 38 odst. 2 zák. č. 104/26 býti počítána při převodu 25 roky, žádal st-1, aby byl stanoven příští termín pro zvýšení služného již od 1. ledna 1928 místo od 1. července 1928. Námitky tyto zšr mor. zamítla výnosem z 11. října 1927, poněvadž st-1 na základě dekretu býv. ošr-y v K. dne 9. července 1903 měl nastoupiti učitelskou službu dne 1. října 1903; nutno mu proto počítati službu školní teprve od 1. října 1903, takže jeho služ. doba k 1. lednu 1926 činí 24 roky 9 měsíců, zaokrouhlena pak 24 roky 6 měsíců. Okolnost, že st-1 školní službu nastoupil dříve, není povahy takové, aby mohla změniti právní stav stanovený zmíněným dekretem.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání st-lovo z důvodů rozhodnutí zšr-y, podotýkaje k věci zároveň, že pro posouzení sporné otázky je rozhodné jedině znění úředního dekretu, jímž byl st-1 povolán ke školní službě, vydaného příslušným úřadem, nikoliv nahodilá okolnost, že st-1 převzal — třeba s vědomím a za souhlasu správce školy, jenž nebyl ovšem kompetentním měniti úřední disposice — dobrovolně vyučování o 2 dny dříve, než mu dekretem bylo uloženo, a že školním úřadem tento protiprávní stav byl trpěn. Že by dřívější nastoupení služby stalo se k úřednímu příkazu, stížnost netvrdí a nebylo tudíž ani třeba zjišťování této okolnosti podrobovati dalšímu úřednímu šetření.
Nss uvážil o stížnosti toto:
Stížnost namítá, že měla býti st-li při použití § 38 zák. č. 104/26 za účelem převodu do nových platů jakožto služební doba, rozhodná pro stanovení služného, započtena doba již ode dne 29. září 1903 a až do dne 1. ledna 1926, tento den v to čítaje, a nikoliv od 1. října 1903 do dne 31. prosince. Pak by služební doba st-lova, zjištěná jakožto doba rozhodná, činila o 6 měsíců více, než jak určil úřad. — Jde tedy v daném případě jednak o počáteční termín doby služební, jednak o konečný termín služební doby.
Pokud jde o konečný termín služ. doby, vychází stížnost z právního názoru, že při počítání služební doby pro převod do nových platů dle 2. odst. § 38 zák. č. 104/26 bylo přihlížeti také ještě ke dni 1. ledna 1926. Nss nemohl dáti v tomto bodě stížnosti za pravdu.
Již v nál. Boh. A 8467/30 vyslovil nss právní názor, že do služ. doby učitele, rozhodné pro převod do platů podle zák. č. 104/26, který se — Č. 8724 —
909
provádí ke dni 1. ledna 1926, nelze čítati 1. leden 1926, ani jakoukoli část tohoto dne. Na tomto názoru setrvává nss i v daném případě, poukazuje podle § 44 jedn. řádu jednak na nález právě uvedený, jednak také na nál. Boh. A 7276/28, kterým stejná otázka byla řešena s hlediska zák. č. 103/26. V tomto bodě není tedy stížnost důvodná.
Pokud pak jde o počáteční termín zmíněné doby služební, namítá stížnost, že st-1 nenastoupil služby teprve dne 1. října 1903, nýbrž již dříve, a že za den rozhodný nutno považovati buď přijetí ustanovovacího dekretu v červenci 1903, nebo složení přísahy služební, anebo alespoň den skutečného nastoupení služby, které se stalo 29. září 1903, tedy před 1. říjnem 1903. O této námitce uvážil nss takto:
Jednaje v § 38 o době rozhodné pro stanovení výše služného při převodu do nových platů, stanoví zák. č. 104/26 v odst. 1 tohoto paragrafu, že »pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení výše služného béře započítatelná doba služební, rozumí se tím služební doba podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započítatelná.«
Pro určení začátku služ. doby st-lovy platí tedy předpisy učitelských zákonů platných před zákonem č. 104/26. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 274/ 19 »služební doba se počítá při novém dosazení v úřad dnem, kdy služba byla skutečně nastoupena«. I toto skutečné nastoupení služby ovšem není jen věcí rozhodnutí učitelova, nýbrž bude moci míti význam jenom, stalo-li se podle úředního příkazu nebo s vědomím úřadu.
Nutno tu ovšem činiti rozdíl mezi počátkem služebního poměru a počátkem služební doby. Vznik služ. poměru předpokládá doručení úředního aktu jmenovacího (dekretu), kdežto doba služební se počíná skutečným nastoupením služby, po případě tou dobou, kdy se zaměstnanec dá příslušnému úřadu k disposici pro výkon služby. Rozumí se samo sebou, že služba může býti nastoupena jen za stávajícího již služebního poměru.
V daném případě byl služ. poměr st-lův založen doručením jmenovacího dekretu v červenci 1903, resp. dnem složení služ. přísahy dne 12. července 1903 a jest tedy nesprávné tvrzení stížnosti, že by snad od této doby měl se počítati již počátek služební doby st-lovy. Avšak st-1, jak mezi stranami nesporno, nastoupil službu skutečně již dne 29. září 1903 a nikoliv teprve dne 1. října 1903, jak mu dekretem ošr-y osoblažské v K. z 9. července 1903 bylo uloženo. Nutno tedy zkoumati, zda toto dřívější skutečné nastoupení služby se stalo podle úředního příkazu aneb se svolením úřadu.
Žal. úřad tvrdí, že pro stanovení počátečního termínu st-lovy školní služby může býti rozhodné jedině znění úředního dekretu, jímž st-1 byl povolán ke školní službě, vydaného příslušným úřadem, nikoliv nahodilá okolnost, že st-1 převzal, třebas s vědomím a za souhlasu správce školy, dobrovolně vyučování o dva dny dříve, než mu dekretem bylo ' uloženo a že školním úřadem tento protiprávní stav byl trpěn. Dále uvádí žal. úřad, že st-lův rekurs netvrdí, že by dřívější nastoupení služby se bylo stalo k úřednímu příkazu.
Leč st-1 ve svém ministerském rekursu k tomuto výslovnému tvrzení vzhledem ke znění rozhodnutí zšr-y z 11. října 1927 neměl příčiny, tvrdil však již v rekursu, že dřívější nastoupení služby (29. září 1903) bylo správou školy hlášeno ošr-ě. Toto tvrzení st-lovo je potvrzeno zprávou správce školy v P. z 8. října 1903, podanou zšr-ě, ve které se sděluje k příkazu z 5. října 1903, že »podučitel Karel S. dne 29. září 1903 vystoupil ze školní služby a že jeho nástupce Jan W. již týž den vyučovak. Ze spisů nevysvítá, že by ošr toto oznámení nebyla vzala na vědomí, takže nastoupení služby st-lem již dne 29. září stalo se s vědomím a za souhlasu nadřízeného úřadu (ošr-y) a nikoliv jenom s vědomím a za souhlasu správce školy.
Za tohoto stavu věci nutno počátek započítatelné služební doby st-lovy ve smyslu § 38 odst. 1 zák. č. 104/26 čítati ode dne 29. září 1903.