— Č. 8700 —
817
Č. 8700.
Stavební právo (Čechy): Demoliční rozkaz vydaný proti dočasnému držiteli domu postihuje také jeho nástupce v držbě.
(Nález ze dne 23. června 1930 č. 3457.)
Věc: Antonín V. ve D. proti zemskému správnímu výboru v Praze o stavební opravy.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem z 9. dubna 1927 nařídil městský úřad v P. na základě usnesení městské rady ze 7. dubna 1927 Václavu O., aby svůj dům nejdéle do 15. května 1927 vyklidil a zboural, poněvadž krovy i stropní trámy jsou velmi sešlé a celý dům ve stavu tak chatrném, že jeho obývání jest spojeno se značným nebezpečím. Podáním ze dne 1. července 1927 oznámil městskému úřadu dnešní stěžovatel, že zmíněný dům koupil v dražbě a že jej bude opravovati, aby byl uveden do dobrého stavu, zejména že hodlá znovuzříditi v dílně a v síni strop a opraviti lepenkovou střechu a opadanou omítku (fagadu). Po místním ohledání, provedeném dne 23. července 1927, sdělil měst. úřad z usnesení městské rady výměrem ze 6. srpna 1927 se st-lem, že žádostí jeho za povolení stav. oprav v plném znění nemohlo býti vyhověno, poněvadž zmíněný domek měl býti z úředního příkazu zbourán, že však stav. úřad byl by ochoten povoliti mu nejnutnější provisorní opatření zajišťovací, aby místnosti v domku tom mohly býti dále obývány, zaváže-li se splniti určité podmínky, mezi jiným zejména předložiti písemné — Č. 8700 —
818
prohlášení vlastnoručně podepsané, že jest si vědom toho, že dům jeho je určen ke zbourání a že nařízená provisorní opatření povolují se pouze s ohledem na stávající bytovou tíseň, při čemž se pravoplatným reversem zaváže, že nebude činiti nároků na zvýšenou hodnotu domku, která by povolenými opravnými pracemi vznikla, v případě zbourání anebo výkupu domku za účelem zbourání.
Odvolání st-lovu vyhověla osk v P. usnesením z 11. října 1927 potud, že stav. úřad I. stolice nebyl oprávněn povolení nejnutnéjších zabezpečovacích oprav, jimiž mělo býti zabráněno možnému nebezpečí sesutí domku, podmiňovati tím, že st-1 se zaváže nečiniti si nároku na náhradu za zvýšenou hodnotu domku v případě jeho zbourání nebo výkupu.
Z tohoto usnesení osk odvolali se jak st-1 tak město P. Nař. rozhodnutím zsv v Praze jednak odvolání st-lovo zamítl a jednak k odvolání města P. změnil v odpor vzaté usnesení osk v ten smysl, že odvolání st-lovo z výměru stav. úřadu I. stolice ze 6. srpna 1927 se zamítá.
O stížnosti, podané do tohoto rozhodnutí Antonínem V., uvážil nss takto:
Žal. úřad vycházel — shodně s oběma nižšími stolicemi — z předpokladu, že pravoplatným výměrem stav. úřadu I. instance z 9. dubna 1927 bylo uloženo předchůdci st-lovu v držení domu, Václavu O., aby dům ten vyklidil a zboural. Stížnost správnosti tohoto předpokladu nepopírá a musil proto nss položití zjištění to za podklad i svému rozhodování.
Demoliční příkaz ve smyslu § 125 stav. řádu, o který v daném případě nepochybně jde, míří, stejně jako stav. konsens a vůbec všecky stavebně-právní akty, na objekt a postihuje tudíž nejen dočasného držitele, jemuž byl vydán, nýbrž také každého jeho nástupce v držbě objektu toho. Podle toho byl i st-1 v době, kdy o povolení sporných oprav žádal, vázán příkazem, daným jeho právnímu předchůdci, aby dům vyklidil a zboural. Je-li tomu tak, byl ovšem stav. úřad I. stolice oprávněn, povolení jakýchkoli oprav na domě st-lově odepříti a setrvati na tom, aby dům byl zbourán. Leč stav. úřad těchto, z pravoplatného demoličního rozkazu plynoucích důsledků nevyvodil, nýbrž naopak přes to, že dům měl býti zbourán, povolil st-li provésti určité opravy, aby dům mohl býti dále obýván, ale s podmínkou, že se pravoplatným reversem zaváže nečiniti z důvodů těchto oprav nároku na náhradu zvýšené hodnoty domku v případě jeho zbourání nebo výkupu.
Poněvadž však na jedné straně demoliční rozkaz, vydaný na základě § 125 stav. řádu a předpokládající, že budova, ať z té neb oné příčiny, není k obývání způsobilá a na druhé straně stavební konsens, povolující provedení oprav za účelem dalšího obývání téže budovy, vedle sebe obstáti nemohou, nutno povolení jakýchkoli oprav udělené st-li kvalifikovati tak, že stav. úřad upustil od demolice domu st-lova a nutno posuzovati akt ten o sobě tak, jak by demoliční rozkaz nebyl býval vůbec vydán.
Ale pak nemohl stav. úřad ani vázati povolení oprav, uznaných za přípustné, na uvedený sporný revers, poněvadž pro takové obmezování stavebníka neposkytují positivní předpisy stav. řádu opory, ani odpírati povolení k dalším opravám, o něž st-1 žádal poukazem k pravoplatnému demoličnímu rozkazu, který jak svrchu řečeno, tím, že stav. úřad vůbec připustil nějaké opravy, nutně musil pozbýti platnosti. Vycházel-li tedy žal. úřad při svém rozhodování z právního názoru, že st-1 nemá vůbec právního nároku na povolení ke znovuzřizování resp. vybavování sporného domu, určeného pravoplatně ke zbourání, je podle toho, co uvedeno, názor ten v odporu se zákonem.