Č. 8878.Lékárny: Určení stanoviště lékárny tvoří podstatnou část obsahu koncese lékárenské.(Nález ze dne 8. listopadu 1930 č. 16919.)Prejudikatura: Boh. A 1867/23, 4121/24.Věc: Ph. Mg. Robert E. v O. (adv. Dr. Arnold Blumenthal z Brna) proti ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy (odb. rada Dr. Hubert Havránek, za zúč. stranu adv. Dr. Slavomil Novotný z Mor. Ostravy) o určení stanoviště lékárny.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: Výnosem býv. zemské vlády v Opavě ze 3. června 1908 byla Ph. Mg. Stanislavu S. udělena koncese k provozování druhé veř. lékárny v O. se stanovištěm na blízku tehdejšího bytu Dra T. v O. a vysloveno, že majiteli dosavadní veř. lékárny v O. nelze přiznati právo rekursu, poněvadž námitky proti zřízení nové lékárny nepodal ve čtyřnedělní preklusivní lhůtě, stanovené v § 48 zák. z 18. prosince 1906 č. 5 ř. z. z roku 1907 — Č. 8878 —1251o úpravě lékárnictví. Odvolání z toho podané vdovou Matyldou E. vlastním jménem a jménem dědiců jako majitelů lékárny v O. bylo rozhodnutím min. vnitra z 29. srpna 1908 zamítnuto z důvodů výnosu prvé stolice.Výnosem z 20. prosince 1927 vymezila zsp v Opavě a určila z moci úřední stanoviště lékárny, provozované na základě koncese zemřelého Ph. Mg. S. takto: »Na obou stranách ulic Ostravské, Lazecké a Čsl. legií, zde až ke hřbitovu, pak na pravé straně ulice 28. října a na jižní a východní straně náměstí.«Z tohoto rozhodnutí se odvolali Ph. Mg. Stanislav S. a Leopoldina S. v zastoupení dědiců po zemřelém Ph. Mg. Stanislavu S. a st-1 Ph. Mg. Robert E. Za příčinou těchto odvolání upravilo min. nař. rozhodnutím stanoviště lékárny Ph. Mg. S. z moci úřední takto: »Na obou stranách ulic Ostravské, Lazecké a Čsl. legií, v této od její křižovatky s ulicemi Ostravskou a Lazeckou až ke hřbitovu, dále po obou stranách ulice 28. října a na jižní a východní straně náměstí s vyloučením rohového domu čp. 91.«O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:Nař. rozhodnutí je založeno na předpokladu, že stanoviště lékárny zemřelého Ph. Mg. S. bylo pravoplatně určeno již ve výnosu býv. zem. vlády v Opavě ze 3. června 1908, kterým mu byla udělena koncese k provozování nové veř. lékárny v O. a že toto stanoviště bylo nař. rozhodnutím z úřední moci upraveno, a to jak žal. úřad v něm praví, proto, že určení stanoviště toho ve výnosu ze 3. června 1908 slovy: »na blízku nynějšího bytu Dra T. v Ó.« nevyhovovalo ustanovení zákona, jsouc »do té míry neurčité, že nelze při event. přeložení lékárny Ph. Mg. S. v mezích určeného stanoviště podle §§ 14 a 54 cit. zák. posouditi, zda dům, do něhož lékárna má býti přeložena, leží ještě ve stanovišti platně určenémcc. Vycházeje z názoru, že stanoviště lékárny určené nař. rozhodnutím se shoduje se stanovištěm, které měl výnos ze 3. června 1908 na mysli, odepřel žal. úřad meritorně jednati o námitkách st-le, že tímto vymezením stanoviště je ohrožena existenční schopnost jeho lékárny a odůvodnil toto své stanovisko tím, že otázka tato byla pravoplatně vyřešena již v roce 1908 při udělení koncese Ph. Mg. Stanislavu S. a že vymezením stanoviště této lékárny se na tomto pravoplatném rozhodnutí v podstatě nic nemění, toliko se z moci úřední přesně určuje stanoviště a to v mezích stanoviště pravoplatně povoleného.Stížnost brojí zejména proti stanovisku žal. úřadu, že náměstí v O. bylo v době udělení koncese Ph. Mg. S. počítáno do obvodu stanoviště této lékárny a namítá, že nař. rozhodnutím nebylo vymezeno původní stanoviště lékárny, nýbrž že bylo bez řízení předepsaného v §§ 9, 48 a násl. cit. zák. určeno nové stanoviště, vzdálené od původního stanoviště více než 1 km. Popírá tedy stížnost předpoklad, na němž nař. rozhodnutí spočívá, totiž že stanoviště lékárny zemřelého Ph. Mg. S. nyní stanovené je identické se stanovištěm udaným ve výnosu ze 3. června 1908 a tvrdí, že jde o rozšíření stanoviště dle § 9 lék. zák. a že před povolením tohoto rozšíření stanoviště mělo býti provedeno řízení podle § 48 a násl. tohoto zák. V nál. Boh. A 4121/24 vyslovil nss právní názor, že stanovištěm lékárny ve smyslu § 9 cit. zák. nelze rozuměti provozovnu dotyčné lékárny, to jest dům neb místnost, v níž jest lékárna umístěna, nýbrž — jak zejména z § 14 cit. zák. vysvítá — území, v němž lékárna jako zdravotní zařízení především pro tamní obyvatele má býti zřízena.Ve vyhlášce podle § 48 o zřízení nové lékárny má býti uvedeno stanoviště pro lékárnu vyhlédnuté. Také v koncesní listině má býti stanoviště uvedeno a koncese má platnost toliko pro stanoviště (§ 9 cit. zák.). Podle § 6 dlužno před uvedením lékárny v provoz vymoci si úřední schválení provozovny a podle § 14 je potřeba rovněž úředního schválení k přeložení lékárny v ustanoveném stanovišti.Z toho plyne, že zřízení lékárny povoluje se jen pro určité stanoviště a že ustanovení stanoviště, t. j. rayon, uvnitř něhož lékárna je zřízena a smí býti zvolena provozovna, tvoří podstatnou část obsahu koncese. Proti zřízení nové lékárny ve vyhlédnutém stanovišti mohou se majitelé veř. lékáren brániti námitkami, jejichž obsahem je obrana proti ohrožení existenční schopnosti jejich vlastní lékárny (srov. nál. Boh. A 1867/23).Žal. úřad sám konstatuje, že s tohoto hlediska koncesní listina ze 3. června 1908 nebyla úplná, neboť v tomto smyslu přesně stanoviště lékárny nestanovila. Proto uznaly úřady nutným určití stanoviště to z moci úřední. Již z toho plyne však závěr, že stanoviště lékárny Ph. Mg. S. v pořadí instančním určováno bylo teprve v řízení, jehož výsledkem je nař. rozhodnutí. Avšak potom byl st-1 oprávněn v řízení tom, jehož účelem a cílem bylo vymezení stanoviště lékárny Ph. Mg. S., podati námitky s hlediska ohrožení existenční schopnosti své lékárny a neprávem mu žal. úřad toto právo odepřel. Snaží-li se žal. úřad v nař. rozhodnutí popříti ono právo st-lovo poukazem k tomu, že vlastně nejde o určení stanoviště, nýbrž jen o doplnění ne zcela přesného jeho určení v koncesi ze 3. června 1908, stačí poukázati na znění výnosu toho, z něhož je patrno, že tam stanoviště ve smyslu § 9 lék. zák., jak pojem ten v cit. svrchu nálezu byl vyložen, vůbec stanoveno nebylo, a že úřad sám uznává onu koncesní listinu po té stránce za neúplnou a vyžadující doplnění. Rozhodujícím pak není, co snad jednotliví činitelé, kteří v řízení o udělení koncese podali vyjádření, mínili slovy »se stanovištěm na blízku nynějšího bytu Dra T. v 0.«, nýbrž to, zda v listině ono stanoviště bylo ve smyslu § 9 lék. zák. stanoveno čili nikoli. To však, jak tomu svědčí nař. rozhodnutí i spor vzniklý o zásahu do práv st-lových rozhodnutím tímto, v koncesní listině stanoveno nebylo. Vycházelo-li nař. rozhodnutí z opačného názoru a odepřelo-li st-li právo podati s hlediska ohrožení existenční schopnosti jeho lékárny námitky proti vymezení stanoviště lékárny Ph. Mg. S., dopustilo se nezákonnosti.