Č. 8819.

Mimořádná opatření poválečná: Na základě § 9 vl. nař. č. 516/20 nemůže ani min., které hospodaří s určitými předměty potřeby, ani jím zmocněné úřady regulovati obchod s těmito předměty také v tom směru, že by mohly zakazovati i prodej takových předmětů, jež nebyly vyrobeny v předepsaném rozsahu.
(Nález ze dne 16. října 1930 č. 15265.) — Č. 8819—
1119
Věc: Bohumil B. v N. proti zemské správě politické v Praze o přestupek předpisů o zásobování obyvatelstva.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nálezem ze 13. června 1927 uznala osp v Č. st-le vinným přestupkem vyhlášky osp-é z 9. prosince 1925, jehož se dopustil tím, že v květnu 1927 prodával ve filiální prodejně v G. chléb ve váze 1,80 kg, ačkoliv zmíněnou vyhláškou byl prodej chleba jiné váhy než 1 kg a jeho bezzlomkových násobků v č.-ském okrese zakázán, a odsoudila ho podle § 11 vl. nař. ze 3. září 1920 č. 516 sb. k pokutě 200 Kč, pro případ nedobytnosti k 4dennímu vězení. Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad odvolání podanému st-lem proti uvedenému trestnímu nálezu, vysloviv, že skutková podstata přestupku jest zjištěna úředním šetřením a vlastním doznáním st-lovým.
Uvažuje o stížnosti podané na toto rozhodnutí zabýval se nss nejprve námitkou, že podle vl. nař. č. 516/20, vydaného na základě zák. č. 337/20, nejsou politické úřady oprávněny zakazovati prodej moučných výrobků nebo výrobků vůbec v odchylné váze, a že jest proto vyhláška osp-é v Č. z 9. prosince 1925, zakazující takový prodej, nezákonná, takže st-1 nemůže býti pro její přestoupení trestán. — Tato námitka jest důvodná.
Podle ustanovení 1. odst. lit. b) a c) § 9 vl. nař. č. 516/20, jež tu jedině padají na váhu, může min., které hospodaří s určitými předměty potřeby, nebo na základě jeho zmocnění zemský nebo okresní úřad politický, za tím účelem, aby byly opatřeny předměty potřeby, výrobcům takových věcí, i obchodníkům a živnostníkům, přihlédaje k jejich výkonnosti a hospodářskému stavu, uděliti příkazy o provozu, odbytu, výdělku, cenách, vedení knih o zásobách, zejména o jejich nezbytném a také jejich nejvyšším přípustném rozsahu, jakož i o tom, kdo, komu, zač a za kterých jiných podmínek mají dodávati svoje výrobky (odst. 1 lit. b), a za stejných předpokladů příměti výrobce takových věcí k tomu, aby je vyráběli, nebo dále vyráběli v rozsahu jim předepsaném za podmínek jim stanovených (odst. 1 lit. c).
Z obsahu posléze cit. ustanovení odst. 1 lit. c) plyne, že politické úřady mohou na základě zmocnění příslušného min. naříditi výrobcům předmětů potřeby, aby tyto předměty vyráběli v rozsahu jim předepsaném, tedy také, aby vyráběli chléb v určité váze. Nelze však ani z tohoto ustanovení, ani z odst. 1 lit. b) vyčisti zmocnění, podle kterého by polit, úřady byly oprávněny regulovati obchod s předměty denní potřeby také v tom směru, že by mohly obchodníkům zakazovati prodej takových předmětů denní potřeby, jež nebyly vyrobeny v předepsaném rozsahu, tedy také prodej moučných výrobků v jiné váze než předepsané; neboť zmocnění obsažené v bodě c) odst. 1 mluví jen o výrobcích předmětů potřeby, a obmezení prodeje na výrobky určitého rozsahu, resp. určité váhy nelze subsumovati ani pod ustanovení lit. b) odst. 1, na jehož základě lze uděliti obchodníkům a živnostníkům, kteří nejsou výrobci, příkazy jen o provozu závodu, odbytu předmětů potřeby, výdělku, cenách a vedení knih o zásobách. Že na základě tohoto ustanovení nelze obmezovati obchodníky na prodej výrobků určitého rozsahu, plyne z toho, že — pokud jde o výrobce — bylo v bodě c) odst. 1 výslovně ustanoveno, že jim lze naříditi, aby vyráběli předměty denní potřeby v určitém rozsahu. Toto ustanovení bylo by však zcela zbytečné, kdyby takovéto obmezení bylo lze subsumovati pod příkazy o provozu závodu nebo odbytu předmětů potřeby, o kterých se mluví v bodě b), neboť i ustanovení tohoto bodu se vztahuje na výrobce předmětů potřeby. Z uvedeného plyne, že ani min., které hospodaří s předměty určité potřeby, ani jím zmocněné úřady nemohou závazně regulovati obchod moučných výrobků v tom směru, že by mohly zakázati prodej chleba v jiné váze než předepsané.
V konkrétním případě stanovila osp v Č. vyhláškou z 9. prosince 1925, opírajíc se o zmocnění podle § 9 odst. 3 a § 15 vl. nař. č. 516/20, počínajíc dnem 15. prosince 1925 jednotnou váhu pro chléb po živnostensku vyráběný a prodávaný na 1 kg a násobky této váhy, tedy 2 kg, 3 kg a 4 kg, nařídila, že chléb jiné váhy nesmí býti v politickém okrese č.-ském ani vyráběn, ani prodáván, a stanovila, že přestupky tohoto nařízení se trestají pokutou do 20000 Kč anebo vězením do 3 měsíců. Zakazujíc prodej chleba jiné, než předepsané váhy, vybočuje cit. vyhláška z mezí, jež podle toho, co bylo pověděno shora, překročiti nesmí, a jest zmíněný zákaz v ní obsažený právně neúčinný. Trest vyslovený proti st-li na základě takového příkazu neplatného nemá opory v zákoně.
Uvádí-li se v odv. spisu žal. úřadu, že st-1 se dopustil přestupku kladeného mu za vinu tím, že jako zodpovědný zástupce Nákupního družstva v N., tedy v politickém okresu n.-ském, nedal vyráběti v družstevní pekárně chléb určený pro vývoz do okresu č.-ského, t. j. k prodeji ve filiálce Nákupního družstva v G. ve váze stanovené pro okres č.-ský, sluší na to odpověděti, že st-1 byl trestán pro prodej chleba v jiné, než předepsané váze, nikoli však pro výrobu chleba v jiné váze, než byla úředně předepsána.

Citace:

č. 8819. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 370-372.