Č. 8824.

Učitelstvo: Učitel občanské školy, pensionovaný přede dnem 1. ledna 1925, má podle § 1, odst. 1 zák. č. 287/24 nárok na pensijní požitky podle pensijní základny, jakou by měl se zřetelem k zák. č. 251/22, kdyby byl dne 1. ledna 1925 ještě aktivně sloužil.
(Nález ze dne 18. října 1930 č. 15976.)
Prejudikatura: Boh. A 7070/28.
Věc: Lucie F. v J. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o výměru pense.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lka byla výnosem zšr-y v Praze z 28. září 1920 pensionována od 1. března 1921, majíc požitky VI. hodn. třídy 4. plat. stupně; dle toho byly jí přiznány odpočivné požitky. Výnosem z 8. května 1925 byla jí pense upravena podle zák. č. 287/24 a čl. IV. zák. č. 274/19 z pensijní základny dle VII. hodn. třídy 4. plat. stupně.
Proti tomu podala st-lka námitky, v nichž se domáhala nadále vyměření pense z pensijní základny podle VI. hodn. třídy 4. stupně plat. Námitkám těmto zšr rozhodnutím z 28. prosince 1927 nevyhověla. Proti tomu podala st-lka odvolání, které však bylo nař. rozhodnutím zamítnuto.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Jak stížnost sama uvádí, zabýval se nss otázkou v daném případě spornou již v nál. Boh. A 7070/28, kde — dovolávaje se také svých nál. Boh. A 6292/27 a 6300/27 — vyslovil právní názor, že učitel občanské školy, pensionovaný přede dnem 1. ledna 1925, má podle § 1 odst. 1 zák. č. 287/24 nárok na pens. požitky podle pens. základny, jakou by měl se zřetelem k zák. č. 251/22, kdyby byl dne 1. ledna 1925 ještě aktivně sloužil. Na tomto právním názoru setrval nss přes opačné vývody stížnosti i v daném případě a uvádí vzhledem na vývody stížnosti ještě toto:
1. Na oporu svého názoru, který protikladně se liší od právního názoru vysloveného v cit. nál., dovolává se stížnost důvodové zprávy k vládní osnově k zák. č. 287/24, hlavně toho, že důvodová zpráva odmítá požadavek po propočtení služební doby pensistů podle zák. č. 222/20 a možnost postupu do vyšších platů u pensisty, že však naproti tomu trvá na tom, že jednou dosažené platové zařazení se u pensisty již nemění, tedy ani se nemůže snížiti.
Leč proti těmto vývodům stížnosti stačí poukázati na to, co v podstatě řečeno již v cit. prejudikátech, totiž že předpis § 1 odst. (1) č. 287/24 se týká zaměstnanců, kteří dne 1. ledna 1925 již v akt. službě nebyli a tedy 1. ledna 1925 již akt. požitků neměli, že tedy, když zákon mluví o pens. základnách vyplývajících z akt. požitků služ. platných dne 1. ledna 1925, může míti na zřeteli jenom akt. požitky, které by pensisté měli, kdyby 1. ledna 1925 byli bývali ještě v akt. službě. Že by pak st-lka — kdyby se byla v aktivitě dočkala zák. č. 251/22 byla měla 1. ledna 1925 pens. požitky podle VII. hodn. třídy 4. plat. stupně a nikoliv již podle VI. hodn. třidy 4. stupně, stížnost nepopírá a vyplývá to z předpisů cit. zák. č. 251/22.
Dovolává-li se stížnost dále toho, že by — kdyby bylo správným stanovisko úřadů (a nss-u) — Vysloužilý učitel občanské školy, pensionovaný před zák. č. 251/22, musil nyní na základě zák. č. 287/24 dostati taky přídavek ročně 1500 Kč, normovaný článkem I § 2 odst. 3 zák. č. 251/22, což prý je nemožné, poněvadž nové propočteni služ. doby u pensisty je vyloučeno, stačí na to odpověděti, že tu nejde o »propočtení služ. doby« ve smyslu zák. č. 222/20, nýbrž o zjištění akt. požitků takovéhoto pensisty ke dni 1. ledna 1925, kterých by požíval, kdyby se byl 1. ledna 1925 dočkal v aktivitě; pak ovšem nutno fiktivni akt. požitky takovéhoto pensisty ke dni 1. ledna 1925 zjisti ti podle předpisů tohoto dne platných, tedy zejména podle zák. č. 251/22 a 394/22; důsledek toho pak ovšem je, že pensionovaný učitel měšťanské školy s plnými lety služebními zpravidla fiktivně má k 1. lednu 1925 požitky podle VII/4 a onen přídavek 1500 Kč. Tak také byly fiktivní aktivní požitky st-lčiny k 1. lednu 1925 počítány.
Při veř. ústním líčení vyvozoval zástupce st-lčin tvrzenou nesprávnost svrchu uvedeného právního názoru, ač uznával, že je též možný, v podstatě z toho, že školské úřady, provádějíce § 1 zák. č. 287/24 u učitelů obecných škol, pensionovaných před 1. zářím 1919, zaujaly stanovisko jiné.
Tato okolnost ovšem netvoří důkazu pro nezákonnost názoru v nař. dnes rozhodnutí uplatňovaného. Řešiti pak otázku, zdali jest správným názor zastávaný dle právě uvedeného tvrzení st-lčina školskými úřady při rozhodování o záležitostech učitelů obecných škol uvedené kategorie, vymyká se posouzení nss-u, v případě dnešnim, kdy jde o věc jinou.

Citace:

č. 8824. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 382-383.