— Č. 8690 —Č. 8690.Živnostenské právo: Jak lze podati průkaz odborné způsobilosti k provozování živnosti elektrotechnické?(Nález ze dne 17. června 1930 č. 10355.)Prejudikatura: Boh. A 2808/23, 2996/23.Věc: Richard S. v H. proti ministerstvu obchodu o koncesi k provozování živnosti elektrotechnické.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.Důvody: Výnosem ze 6. listopadu 1926 nevyhověla zsp v Praze žádosti st-lově za udělení koncese k provozování živnosti elektrotechnické se stanovištěm v H.,ježto nepodal v dostatečné míře průkazu odborné způsobilosti podle min. nař. z 25. března 1883 č. 41 ř. z., neboť prokázal pouze 2 léta, 11 měsíců a 25 dnů elektrotechnické praxe, jež pro své krátké trvání nedává záruky, že st-1 si osvojil všechny teoreticko-praktické znalosti v té míře, aby mu mohla býti žádaná koncese udělena. Zároveň bylo prohlášeno, že k vysvědčením firmy »Fachwerkstatte fůr Blechbearbeitung« a firmy »Trafowerke« nelze přihlížeti, neboť v prvém případě nejde vůbec o zaměstnání při elektrotechnických instalacích, a v druhém případě jde pouze o práci administrativní, kterou — Č. 8690 —799st-1 konal jako technický úředník. Odvolání z toho podanému nebylo nař. rozhodnutím vyhověno z důvodů výnosu nižší stolice. O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss toto:Podle § 1 min. nař. z 25. března 1883 č. 41 ř. z., které bylo min. nařízením z 20. prosince 1883 č. 188 ř. z. v celém rozsahu prohlášeno platným, bylo po živnostensku provozované zařizování závodů na výrobu a vedení elektřiny, jakož i živnostenské provozování těchto závodů prohlášeno za živnost koncesovanou a stanoveno v § 2, že kdo chce tuto živnost osobně provozovati nebo technickou její správu převzíti, musí prokázati potřebnou odbornou způsobilost alternativně buď vysvědčením vys. školy technické nebo příslušného učiliště odborného nebo výkazem o delším zaměstnání v oboru elektrotechnickém. Zabývaje se tímto předpisem, vyslovil nss v nál. Boh. A 2808/23, že nař. č. 41 z r. 1883 položilo — vyžadujíc průkaz odborné způsobiloti — dlouhodobé zaměstnání v oboru elektrotechnickém na roven teoretickému vzdělání školskému a že, nečiníc mezi nimi stupňovaného rozdílu, uznalo je za rovnocenné.Tvrdí-li tudíž strana, že vyhověla oběma alternativním požadavkům nař. č. 41/1883, náleží úřadu, aby uvažoval o každém z nich, a opravňuje jej zákon odepříti koncesi toliko tehdy, když shledá, že ani vyvsědčení o odborném vzdělání školním, ani vysvědčení o praktickém zaměstnání samo o sobě, ani toto vysvědčení se zřetelem k vykázanému odbornému vzdělání školnímu nelze považovati za dostačující průkaz odborné způsobilosti pro nabytí živn. oprávnění v žádaném rozsahu.St-ls tojí na stanovisku, že vyhověl požadavku § 2 min. nař. č. 41/ 1883 tím, že předložil vysvědčení městského elektrotechnika v T. ze 4. května 1916, dle něhož absolvoval veškeré 3 ročníky této školy s právem veřejnosti a podrobil se závěrečné zkoušce, pak tím, že předložil vysvědčení a absolutorium technického učiliště v Podmoklech z 1. února 1921, dle nichž byl zapsán na oddělení pro elektrotechniku s vyšším vzděláním a na oddělení pro stavbu strojů s vyšším vzděláním a po ukončení studia vykonal s prospěchem hlavní zkoušky. Tyto ústavy dlužno dle tvrzení st-lova považovati za příslušná učiliště odborná ve smyslu § 2 cit. min. nař.Žal. úřad naproti tomu vyslovil, že ústavy ty takovými odbornými školami nejsou. Pro tento svůj závěr měl podklad ve vyjádřeních min. škol., resp. min. prací, jež se vyslovila, že řečené ústavy jsou školy soukromé s učební osnovou zcela různou od osnovy státních průmyslových škol a že absolvování jich nelze uznati za rovnocenné s absolvováním mistrovské školy elektrotechnické na státní škole průmyslové. Proti tomu namítá stížnost, že min. nař. č. 41/1883 nežádá, aby uchazeč o koncesi předložil vysvědčení státní školy průmyslové, nýbrž jen vysvědčení příslušného učiliště odborného. Než nař. rozhodnutí nenutí k výkladu, že by úřad byl odepřel uznati řečená vysvědčení proto, že nepocházejí ze státní školy průmyslové. Ze znění nař. rozhodnutí nelze však s bezpečností zjistiti, jak si úřad vykládá pojem »příslušného odborného učiliště«, jehož vysvědčením se prokazuje potřebná odborná způsobilost k nastoupení žádané živnosti elektrotechnické. Chtěl-li snad úřad vysloviti, že za příslušné učiliště odborné uznává mistrovské školy elektrotechnické státních škol průmyslových, nikoli však učiliště, která mají osnovu, jež se zcela různí od osnovy mistrovských škol, pak by ovšem toto jeho stanovisko nebylo ve shodě s intencemi min. nař. č. 41/1883. Při zodpovědění otázky, jde-li o odborné učiliště dle § 2 tohoto nař., nesejde zajisté na tom, zda soukromé učiliště má stejnou nebo podobnou osnovu jako státní škola, nýbrž rozhodno je, zda na učilišti nabývají posluchači vědomostí, jichž je potřeba, aby provozováním živnosti elektrotechnické v žádaném rozsahu nebyly ohrožovány veřejné zájmy policejní.Úsudek tohoto dosahu lze opříti jedině o zkoumání učebné osnovy toho kterého ústavu (srov. nál. Boh. A 2996/23), po případě o řádně odůvodněný posudek příslušných úřadů školských. Posudky min. škol. resp. min. prací o úrovni technického učilišti v Podmoklech a městského elektrotechnika v Teplicích učebné osnovy jejich s tohoto hlediska nezkoumaly a úsudek, že nejde o příslušná učiliště odborná podle § 2 min. nař. č. 41/1883 není odůvodněn takovým způsobem, aby bylo patrno, které skutkové momenty a právní důvody podle názoru úřadu závěr ten odůvodňují. Opomenutí řádného odůvodnění v tomto směru zakládá podstatnou vadu řízení.