— Č. 8752 —
980
Č. 8752.
Policejní právo trestní. — Mimořádná opatření poválečná: I. Které úřady jsou oprávněny stanovití maximální ceny podle vl. nař. 516/20? — II. Maximální ceny lze stanoviti i pro zboží delikatesní.
(Nález ze dne 20. září 1930 č. 14004.)
Věc: Rudolf W. v Bratislavě proti oddělení ministerstva vnitra v Bratislavě o překročení maximálních cen.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Rozsudkem policejního ředitelství v Bratislavě ze 6. října 1927 byl st-1 uznán vinným přestupkem § 6 zák. č. 568/19, jehož se dopustil tím, že dne 1. dubna 1927 v lahůdkářském obchodě prodával salámy a šunku dráže a tím nedodržel maximální ceny stanovené městským notářským úřadem v Bratislavě, a byl odsouzen k 7dennímu vězení, změnitelnému na peněžitou pokutu 140 Kč. Župní úřad v Bratislavě rozsudkem z 29. října 1927 potvrdil rozsudek I. stolice.
Nař. rozhodnutím byl rozsudek II. stolice v napadené části potvrzen se změnou, že trest uzavření se snižuje na dvoudenní a přeměňuje se na peněžitý trest 140 Kč.
Uvažuje o stížnosti zabýval se nss nejprve námitkou, že maximální ceny, pro jejichž překročení byl st-1 potrestán, nebyly stanoveny zemským úřadem pro Slov. a že mimo to při jejich stanovení nebyly slyšeny korporace a orgány zmíněné v § 16 nař. čís. 516/20. Nss neuznal tuto námitku důvodnou.
Se stížností jest souhlasiti v tom, že maximální ceny pro drobný prodej předmětů náležejících k nejnezbytnějším potřebám denní výživy může na Slov. stanoviti podle §§ 16 a 25 vl. nař. č. 516/20 zemský hospodářský úřad pro Slov. a že může tak učiniti i bez výslechu korporací a orgánů, jejichž výslech jest nařízen při stanovení nejvyšších sazeb podle § 67 živn. zák. čís. 259/24. Nesprávným jest však názor stížnosti, že mimo zem. hospodářský úřad pro Slov. žádným úřadem pro Slov. maximální ceny stanoveny býti nemohou, neboť v § 15 cit. vl. nař. se výslovně uvádí, že min., které hospodaří s určitými předměty denní potřeby, může pro tyto předměty stanovití nejvyšší nebo směrné ceny, nebo může zmocniti politické úřady, aby stanovily nejvyšší nebo směrné ceny. Stanoví-li podle toho nejvyšší ceny ministerstvo nebo politický úřad I. stolice jím zmocněný, není třeba, aby se tak stalo po výslechu korporací a orgánů uvedených v § 67 živn. zák., neboť toto ustanovení zákonné se nevztahuje na případy, kde jde o stanovení maximálních cen ministerstvem nebo politickým úřadem I. stolice, a vládní nař. č. 516/20 nepředpisuje, aby min. nebo polit, úřad jím zmocněný stanovil maximální ceny po výslechu korporací a orgánů zmíněných v § 67 živn. zák. Nelze proto důvodně tvrditi, že městský notářský úřad v Bratislavě vůbec nebyl oprávněn, aby maximální ceny, pro jichž překročení byl st-1 potrestán, stanovil, a že stanovení to bylo formálně nesprávné. Další námitkou vytýká stížnost, že při stanovení maximálních cen nebylo přihlíženo ke skutečným poměrům, neboť maximální ceny pražské šunky a uherského salámu byly stanoveny daleko pod nákupní cenou. Ani tuto námitku nelze uznati důvodnou, neboť proti stanovení maximálních cen (§ 21 vl. nař. č. 516/20 a § 6 zák. č. 568/19) nelze připustiti námitky a obrany odůvodňované v podstatě popíráním správnosti a účelnosti nařízení normou tou chráněného.
Na námitku, že v konkrétním případě šlo o zboží cizozemského původu, t. zv. zboží delikatesní a že toto zboží není předmětem každodenní potřeby, na které jedině bylo lze stanoviti ceny maximální, stačí odpověděti, že podle § 15 vl. nař. č. 516/20 lze nejvyšší ceny stanoviti nejen pro předměty každodenní potřeby, ale pro předměty potřeby vůbec, t. j. pro všechny movité věci, které slouží přímo nebo nepřímo k ukojení potřeb lidských a potřeb zvířat domácích (§ 1 cit. vl. nař. a § 1 zák. č. 568/19).
Citace:
č. 8752. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 232-233.