Č. 8930.

Řízení správní. — Řízení před nss-em: I. O významu »právní moci«. — II. Proti rozsudkům býv. uher. správního soudu byla přípustná obnova řízení.
(Nález ze dne 5. prosince 1930 č. 18899.)
Věc: Město Nitra proti župnímu úřadu v Nitře o domovské právo Kateřiny M. a jejich dětí.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: V šetření, jež bylo zahájeno ke zjištění domovské příslušnosti Kateřiny M. a jejích nemanželských dětí usneslo se obecní zastupitelstvo obce D. dne 16. února 1924, že domovského práva uvedené Kateřiny M. a jejích nemanželských dětí v obci D. neuznává. Dne 9. září 1924 usneslo se obecní zastupitelstvo města Nitry, že na základě § 6 zák. čl. XXII/1886 uznává domovskou příslušnost těchto dětí Kateřiny M.: Františka Adolfa, narozeného 18. srpna 1900, Leopolda, narozeného 8. listopadu 1904, Karla, narozeného 28. listopadu 1905, Marie, narozené 26. srpna 1909, Justiny Kateřiny, narozené 5. ledna 1911, Anny Anežky, narozené 24. února 1912, Alžběty, narozené 15. listopadu 1913, Viléma Augustina, narozeného 5. srpna 1916 a Rudolfa, narozeného 8. května 1920 a nařizuje, aby jim byly vydány domovské listy. V důvodech uvedeno, že obecní zastupitelstvo uznalo domovskou příslušnost uvedených osob proto, že jest k tomu nuceno rozsudkem býv. uher. ss-u č. 7521/1911.
Dne 20. prosince 1927 jednalo obecní zastupitelstvo města Nitry znovu o dom. příslušnosti dětí Kateřiny M. a vydalo usnesení, že Kateřinu M. a její nahoře jmenované děti za příslušníky města Nitry neuznává, že své usnesení z 9. září 1924, vydané na základě mylného výkladu platných právních předpisů, zrušuje a vydané dom. listy prohlašuje za neplatné.
Toto usnesení předložilo město Nitra okresnímu úřadu v Nitře se žádostí, aby bylo potvrzeno, a nebude-li vysloveno, že Kateřina M. ztratila čsl. státní občanství, aby bylo usnesení obecního zastupitelstva obce D. z roku 1924 zrušeno a dom. příslušnost Kateřiny M. na vrub této obce ustálena.
Výrokem z 28. ledna 1928 potvrdil okresní úřad v Nitře dovolav se § 17 resp. 18 zák. čl. XXII/1886 usnesení obecního zastupitelstva města Nitry z 20. prosince 1927 z jeho důvodů, neuznal domovskou příslušnost Kateřiny M. a jejích dětí ve svém okrese a předložil spisy župnímu úřadu v Nitře k dalšímu řízení.
Nař. rozhodnutím vyslovil župní úřad v Nitře na základě § 18 zák. čl. XXII/1886, že rozhodnutí okresního úřadu v Nitře z 28. ledna 1928 zrušuje a určuje dom. příslušnost Kateřiny M. a jejích nemanželských dětí na vrub města Nitry.
Stížnost podaná do tohoto rozhodnutí, uznává, že rozsudkem býv. uher. ss-u z 19. června 1912 bylo rozhodnuto, že Kateřina M. jest domovským právem příslušná do města Nitry na základě § 6 zák. čl. XXII/1886 — Č. 8930 —
1373
sledujíc svého otce, jenž dom. práva v Nitře nabyl na základě § 10 právě cit. zák. článku, hájí však názor, že tímto rozsudkem není město Nitra vázáno, poněvadž zmíněný rozsudek býv. uher. ss-u jest prý věcně nesprávný a to potud, že zodpovídaje kladně otázku, zda otec Kateřiny M. nabyl v Nitře domovského práva na základě § 10 zák. čl. XXII/1886 vychází při tom z nesprávného předpokladu, že otec Kateřiny M. přispíval k obecním břemenům města Nitry. Stížnost se mýlí.
Právní řád býv. království uher. právě jako dnešní právní řád čsl. republiky jest vybudován na principu právní jistoty, jenž dávaje do rukou vrchnosti právo rozhodovati o určitých právních poměrech, propůjčuje jejím rozhodnutím závaznost v tom smyslu, že byla-li úprava nějakého právního poměru vyslovena úředním výrokem, podle právního řádu již nenaříkatelným, stává se výrok ten pro strany, jež ve sporu o úpravu onoho právního poměru se účastnily, základem dále již nezměnitelným, tvoře rem judicatam. Tu pak již je nerozhodno, zda úřední výrok dále již nenaříkatelný je či není věcně správný. Záleží jedině na tom, že výrok ten vydán byl úřadem k tomu příslušným a že podle předpisů právního řádu nelze jej cestou opravného prostředku naříkati buďsi proto, že není již vůbec dalšího postupu v cestě opravného prostředku, nebo že opravný prostředek nebyl vznesen ve lhůtě právním řádem k tomu dané. Takový již nenaříkatelný výrok úřadu příslušného nabyl, jak se praví, právní moci, jež majíc garantovati právní jistotu, brání, aby o právním poměru jím upraveném znovu mohlo býti rozhodováno.
Právní moci mohl by ovšem výrok takový také pozbýti, to však jen tenkráte, jestliže právní řád má instituci, jejíž provedením lze právní moc výroku takového odstraniti. Tak podle současného právního řádu čsl. může právní moc nenaříkatelného výroku býti za určitých předpokladů odstraněna nálezem nss-u výrokem podle §§ 6 nebo 7 zák. o ss, nebo za určitých předpokladů vvrokem úřadu povolujícím obnovu řízení. Podle právního řádu uherského, kde býv. uher. ss měl nejen funkci kasační, nýbrž rozhodoval (§ 137 zák. čl. XXVI/1896) ve věci samé, takže rozhodnutí jeho mělo povahu rozhodnutí distančního, mohla právní moc výroku nenaříkatelného býti odstraněna cestou obnovy řízení, jež byla přípustná (§ 139 cit. zák. článku) též proti rozsudkům uher. ss-u.
V daném případě bylo, jak strany souhlasně z toho vycházejí, o domovském právu Kateřiny M. rozhorlováno adm. výborem župy nitranské v roce 1909, načež ke stížnosti obce D. vydal býv. uher. ss dne 19. června 1912 ve věci samé rozsudek s výrokem, že Kateřina M. má dom. právo v Nitře. Tento rozsudek nebyl již opravným prostředkem dále naříkatelný a proto, byv vydán orgánem k tomu oprávněným (§ 24 zák. čl. XXVI: 1896), nabyl právní moci. Právní moc tohoto rozsudku nebyla odstraněna, neboť, jak stížnost sama doznává, žaloba za obnovu podle § 139 uvedeného zák. článku nebyla stěžující si obcí ve lhůtě zde uvedené podána, tím méně obnova povolena. Setrval tedy rozsudek ten v právní moci a tvořil proto překážku, jež podle toho, co bylo uvedeno, bránila, aby o otázce, zda Kateřina M. do Nitry přísluší —Č. 8931 —
či nikoliv, mohlo býti znovu rozhodováno bez ohledu, zda rozsudek býv. uher. ss-u byl či nebyl po věcné stránce správný.
V podstatě z téhož názoru vycházel v nař. rozhodnutí žal. úřad. Hájí-li proti tomu stížnost názor opačný, jest tento názor mylný a stížnost pak bezdůvodná.

Citace:

č. 8930. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 624-626.