— Č. 8687 —
791
Č. 8687.
Samospráva obecní: K platnosti volby za člena obecní rady není třeba, aby se volba stala nadpoloviční většinou hlasů příslušné volební skupiny vůbec.
(Nález ze dne 16. června 1930 č. 3461).
Věc: Jan N. v P. proti zemské správě politické v Praze o doplňovací volbu rady hlavního města Prahy.
Výrok. Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím byly námitky st-lovy proti doplňovací volbě rady hl. Prahy, vykonané ve schůzi ústředního zastupitelstva dne 7. května 1928, zamítnuty z těchto důvodů: Podle § 66 odstavce 1 lit. b) posl. věty řádu volení provede volební skupina doplňovací volbu podle zásady nadpoloviční většiny. Podle § 64 odstavce 3 první věty, provedou volbu samu členové příslušné skupiny volební nadpoloviční většinou hlasů, t. j. přítomných, což plyne z ustanovení § 64 odstavce 3 druhé věty, dle něhož k platnosti volby jest potřebí, aby přítomno bylo více než polovice členů volební skupiny. Jestliže tedy z oprávněné volební skupiny byl přítomen pouze jeden člen ústředního zastupitelstva, který jedním hlasem byl do městské rady zvolen, byl zvolen ve smyslu zákonných ustanovení vpředu citovaných nadpoloviční většinou přítomných a jest proto námitky jako bezdůvodné zamítnouti. K okolnosti, že proti ustanovení § 64 odstavce 3 druhé věty řádu volení nebylo přítomno více než polovice členů volební skupiny, t. j., že ze dvoučlenné volební skupiny přítomen byl pouze jeden člen, nelze v daném případě přihlížeti, ježto nebyla namítána.
Stížnost vytýká především jako vadu řízení, že st-1 nebyl před vydáním nař. rozhodnutí vůbec vyslechnut, ač v daném případě byl tento výslech velmi důležitý, zejména když žal. zsp měla pochybnosti o tom, zda předmětem námitek je také okolnost, že volební skupina, k níž náleží zvolený Bohumil K., měla při volební schůzi nedostatečnou presenci, ježto nebyla přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Námitka tato jest bezdůvodná.
Řád volení do obcí neukládá úřadu, rozhodujícímu o námitkách proti volbě obecní rady, aby voliče podavšího námitky před vydáním rozhodnutí slyšel, nýbrž toliko, aby st-le, provádí-li o jeho námitkách šetření, k tomuto pozval (§ 55 ob. ř. vol.). V daném případě však úřad vůbec žádného šetření neprováděl a nemohl se proto proti své povinnosti ani v tomto směru proviniti. Ostatně domněnka, jako by žal. úřad byl měl pochybnosti o obsahu námitek ve směru stížností uváděném, je zřejmě nesprávná, když přece v nař. rozhodnutí se výslovně konstatuje, že k nedostatečné presenci příslušné volební skupiny při volbě nemohlo býti přihlédnuto, poněvadž okolnost ta nebyla namítána.
Ve věci samé brojí stížnost proti správnosti tohoto předpokladu, z něhož žal. úřad vycházel, že totiž st-1 svými námitkami nedomáhal se zrušení volby z toho důvodu, že se volebního aktu nezúčastnilo více než polovice členů volební skupiny čsl. domova. Ani tuto námitku neshledal nss důvodnou.
Ve svých námitkách uvedl st-1 po vylíčení skutkového děje doslovně toto: Volba vykonaná tak, že Bohumil K. zvolil sám sebe jediným svým hlasem za člena měst. rady, je po zákonu neplatná. Podle § 1 zák. č. 115/20 a § 64 řádu volení v obcích č. 75/19 mají provésti volbu člena měst. rady členové příslušné volební skupiny nadpoloviční většinou hlasů. Této většiny při shora uvedené volbě dosaženo nebylo. Má-li totiž příslušná volební skupina pouze 2 členy, činí nadpoloviční většinu opět tito oba členové a ne pouze jeden z nich. Proto jeví se volba Bohumila K. nezákonnou.«
Z tohoto znění námitek je nepochybně patrno, že st-1 spatřoval důvod neplatnosti volby nikoli v nedostatečné presenci příslušníků skupiny čsl. domova při volebním aktu, nýbrž jedině a výhradně v tom, že Bohumil K. nebyl zvolen nadpoloviční většinou hlasů jmenované volební skupiny samé, čehož ovšem zákon k platnosti volby nevyžaduje.