— Č. 87.10 —
Č. 8710.
Samospráva obecní: I. Od 1. ledna 1928 lze schváliti usnesení obecního zastupitelstva o zápůjčce jen, jde-li o opatření úhrady na nutná vydání ve smyslu § 20 zák. č. 77/27. — II. Náklad na opatření vozové (nebo motorové) stříkačky obcí, která nemá aspoň 100 domů, není nutným vydáním ve smyslu § 20 cit. zák.
(Nález ze dne 28. června 1930 č. 7544.)
Věc: Obec P. (adv. Dr. Rud. Glůck z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze o neschválení obecní výpůjčky.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Obecní zastupitelstvo v P. usneslo se učiniti výpůjčku 245000 Kč na stavbu školy a výpůjčku 65000 Kč na zřízení hasičského sboru. Osk v L. výnosem z 20. prosince 1927 schválila usnesení o výpůjčce na stavbu školy, naproti tomu neschválila usnesení druhé s ohledem na ustanovení § 20 zák. č. 77/27 a vl. nař. k témuž paragrafu č. 157/27, neboť obec P. je předlužena, jak patrno z toho, že podle rozpočtu na rok 1928 činí potřeba na splácení a úrokování dluhů více než 50% přirážkové základny. Výpůjčka by mohla býti schválena jen tenkráte, kdyby obec po zákonu byla povinna na zřízení hasičského sboru přispěti. Ale tomu tak není, neboť podle § 34 zák. o policii požární tvoří se sbor hasičský dobrovolným přistupováním. Povinnost opatřiti výzbroj hasičskému sboru stanovena je v § 48 cit. zák. jen v tom případě, že sbor již ustanovený je k obci v poměru blíže označeném v § 39 téhož zák. Průkaz o této okolnosti však podán nebyl. Osk-i je z ústního jednání známo, že výpůjčka byla uzavřena na zakoupení motorové stříkačky. Povinnost takovou ukládá však zákon jen uzavřené osadě, která má aspoň 100 domů. Ani tato okolnost nebyla v žádosti tvrzena a podle posledního sčítání lidu je v obci pouze 57 čísel domovních.
Odvolání obce P. zamítl zsv v Praze nař. výnosem z důvodu, že zastupitelstvo obce P. se usneslo uzavříti zápůjčku 245000 Kč na stavbu školy, jejíž úrok a úmor — nehledí-li se k event. starším dluhům obce — kromě výtěžků kmenového jmění k tomuto účelu použitých, vvžaduje ročně více než 50% přirážkové základny obce v průměru let 1924—1926. V den 18. září 1927, kdy se obecní zastupitelstvo usnášelo na zápůjčce 65000 Kč na zřízení sboru hasičského, bylo již usnesení o zápůjčce 245000 Kč pravoplatné a protože obec vzhledem ke svému zadlužení byla vázána ustanovením § 20 zák. č. 77/27, jehož účinnost se podává z § 29 cit. zák., směla novou zápůjčku uzavříti jen k účelům v § 20 jmenovaným. Z předpokladů tam uvedených mohla v daném případě přicházeti v úvahu jen nutná vydání, způsobená nařízením nadřízených úřadů, jichž existenci však obec netvrdí ani neprokazuje, nebo vydání podle zákona. Otázkou, zda nejde vskutku o vydání podle zákona, zabývala se již podrobně osk, na jejíž výrok a důvody v tomto směru se poukazuje, k čemuž se podotýká, že obec učiní své povinnosti obstarávati požární policii, zadost podle zřejmé tendence zák. č. 45/ 1876 z. z. česk. již minimálními prostředky v zákoně tom předepsanými. Protože tedy nejde o nutné vydání podle zákona, nebylo obecní zastupitelstvo vůbec oprávněno usnášeti se o uzavření zápůjčky k tomuto — Č. 8710 —
841
účelu a osk-i nezbylo než protizákonnému usnesení schválení odepříti. Účelností vydání, o níž se odvolání zmiňuje, není třeba se zabývati, protože v daném případě jde — jak plyne z § 20 cit. zák. — výhradně jen o otázku, zda vydání musí býti učiněno vzhledem k positivnímu předpisu zákona.
Stížnost podaná k nss vznáší na prvém místě námitku, že jak osk, tak i žal. úřad neprávem na daný případ aplikují ustanovení § 20 zák. č. 77/27, neboť tento zákon vstoupil v účinnost teprve dne 1. ledna 1928, zde jde však o schválení hospodářské disposice obce, na níž se obecní zastupitelstvo usneslo již dne 18. září 1927, a sluší proto posouditi věc podle předpisů tehdy platných. — Námitku tuto neuznal nss důvodnou.
V § 20 cit. zák. se stanoví, že obce a okresy, jejichž roční potřeba na úrok a splátky ze zápůjček vyžaduje kromě výtěžků kmenového jmění k tomu účelu použitých více než 50% přirážkové základny v průměru 3 let, jež předcházejí rok, v němž se dotyčný svazek o zápůjčce usnáší, smějí nové zápůjčky uzavírati jen za předpokladů v tomto předpisu dále stanovených.
K uzavření zápůjčky jakožto smlouvy dvoustranné je zapotřebí souhlasného projevu vůle obou smluvních stran. Vůle obce projevuje se usnesením obecního zastupitelstva, k němuž, jde-li o případy, kde podle zákona se vyžaduje vyššího schválení, musí ještě přistoupiti schvalovací akt dohlédacího úřadu. Jest tedy v takovém případě nutným předpokladem uzavření zápůjčky obcí, aby tu bylo příslušné usnesení obecního zastupitelstva, schválené dohlédacím úřadem, neboť
teprve tehdy lze mluviti o právně účinném projevu smluvní vůle obce.
V přítomném případě stalo se sice usnesení obecního zastupitelstva na sporné zápůjčce, které, jak nesporno, mělo podle zák. zapotřebí vyššího schválení, ještě před účinností zák. č. 77/27, který podle svého § 29 nabyl účinností dnem 1. ledna 1928, leč nedosáhlo v této době také potřebného schválení. Zsv vydal nař. instanční výrok, neschválení řečeného usnesení obecního zastupitelstva potvrzující, teprve dne 21. září 1928, tedy již v době účinnosti cit. zák. č. 77/27. Nebylo-li tu přede dnem, kdy zák. č. 77/27 vstoupil v působnost, právně kompletního projevu smluvní vůle obce, nemohlo před tímto dnem dojiti k uzavření zápůjčky, a vzhledem k tomu žal. úřad právem posoudil přípustnost oné zápůjčky podle § 20 cit. zák.; neboť měl-li nahraditi svým výrokem dosud scházející schvalovací akt bezprostředního dohlédacího úřadu, musil hleděti k tomu stavu práva, který tu byl v době jeho rozhodování.
Bylo tudíž uvedenou první námitku stížnosti uznati bezdůvodnou. Tím padá však i námitka další tvrdící, že úkolem dohlédacího úřadu bylo, zkoumati pouze účelnost usnesené zápůjčky; neboť námitka tato je založena na předpokladu, že věc bylo posouditi podle stavu práva před účinností zák. č. 77/27. Bezpředmětnou je proto i námitka procesní, že žal. úřad nezjišťoval skutečnosti, jimiž by byla prokázána účelnost a hospodárnost výdaje, na nějž zápůjčka byla určena.
Avšak stížnost obsahuje také námitku, že jsou tu splněny i náležitosti, požadované předpisem § 20 zák. č. 77/27, poněvadž zápůjčka, o jejíž schválení jde, má býti úhradou nutného vydání podle zákona. Že jde o takového vydání, stížnost dovozuje ze zák. o požární policii z 25. května 1876 č. 45 z. z. česk., podle jehož § 46 náleží obci nésti náklad na přípravy hasící, které slouží veškeré obci; k těmto náleží po názoru stížnosti především stříkačka, a dále i zřízení hasičského sboru a jeho výzbroj. — Nss nemohl stížnosti přisvědčiti.
V § 46 cit. zem. zák. se stanoví, že náklad na přípravy hasící, které slouží veškeré místní obci, nésti má tato, avšak náklad na přípravy takové, jichž užívati mohou toliko jednotlivé osady, mají tyto zapraviti, pokud zákonem tímto jednotlivým majitelům domů není již uloženo zakoupení prostředků k hašení (§§ 25 a 29). Předpis tento obsahuje tedy jen zákonnou disposici stran určení subjektů, které jsou povinny nésti náklady na přípravy hasící, nestanoví však nic o tom, jaké nářadí hasící musí býti v obci po ruce. O tom jsou obsaženy předpisy v §§ 27—30 cit. zák. Tam se však povinnost míti stříkačku vozovou ukládá jen uzavřeným osadám čítajícím aspoň 100 domů. Že tyto zákonné předpoklady jsou ohledně stěžující si obce splněny, stížnost netvrdí, naopak sama doznává, že obec P. má jen 61 domovní číslo a že stavení obce jsou roztroušena. Pokud by snad stěžující si obec měla za to, že povinnost, opatřiti hasičské nářadí a výzbroj dobrovolného hasičského sboru, jest jí uložena v § 48 cit. zák., jest poukázati na to, že povinnost tuto má obec ze zákona jen vůči takovým dobrovolným sborům hasičským, které jsou k ní v poměru naznačeném v § 39. Že by dobrovolný hasičský sbor, na jehož výzbroj měla býti sporná zápůjčka kontrahována, byl vůči obci v naznačeném poměru, stížnost netvrdí, ačkoli již osk poukázala na to, že stěžující si obec naznačený vztah neprokázala, a žal. úřad na tyto důvody odkazuje. Nemůže tedy stěžující si obec ani z § 48 cit. zák. dovozovati, že účelem zápůjčky bylo umožniti splnění povinností zákonem jí uložené.
Poukazuje-li konečně stížnost na to, že nutnost hasičského sboru a motorové stříkačky obci P. byla uznána samým zsv-em tím, že v r. 1927 byla této obci poskytnuta podpora pro hasičský sbor 8000 Kč a uloženo obci, aby podpory té použila k zaplacení účtů za motorovou stříkačku, a chce-li s hlediska § 20 cit. zák. námitkou tou snad potvrditi, že tu šlo o nutné vydání způsobené nařízením nadřízeného úřadu, stačí poukázati na to, že zsv udělil onu subvenci podle vlastního udání stížnosti v r. 1927, tedy v době před účinností zák. č. 77/27, čímž ovšem nemohl si prejudikovati v posouzení přípustnosti zápůjčky na vydání, pro něž byl příspěvek poskytnut, s hlediska pozdějšího ustanovení § 20 cit. zák. Pokud by v udělení řečené subvence bylo lze spatřovati uznání nadřízeného úřadu, že stříkačky u hasičského sboru je v obci P. zapotřebí, nepřichází tato skutečnost s hlediska ustanovení § 20 cit. zák. v úvahu. Vzhledem k tomu není vadou řízení, že žal. úřad v nař. rozhodnutí na příslušné vývody instančního odvolání st-lčina výslovně nereagoval.