Č. 8866.

Řízení před nss-em: »Rozhodnutí« podle § 2 zák. o ss anebo pouhé interní sdělení jménem úřadu?
(Nález ze dne 31. října 1930 č. 23470/29.)
Věc: Firma Norbert L. a synové proti moravskému zemskému výboru o odstranění plotu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.

Důvody: Podle oznámení okr. silničního výboru v U. z 10. března 1926 zřídila stěžující si firma při svém majetku v M. nové oplocení. Po šetření provedeném oddělením zem. stav. úřadu v Š. nařídil mor. ze výnosem z 12. června 1926 stěžující si firmě, aby protizákonně zřízený plot do 14 dnů odstranila a přemístila do vzdálenosti 2-50 m od hrany silničního tělesa, a upozornil firmu, že v případě neuposlechnutí bude věc postoupena ve smyslu § 46 odst. 4 stav. řádu osp-é v Š. k dalšímu řízení. Na základě tohoto výnosu zv-u byl firmě vydán příkaz starosty obce M. ze 6. července 1926 stran odstranění resp. přemístění sporného plotu. Do tohoto příkazu podala firma rekurs z 23. července 1926 k zv, načež tento výnosem z 25. srpna 1926 nařídil obecní radě v M., aby firmě sdělila, že firmě dodaný rozkaz obecního starosty ze 6. července 1926 spočívá na rozhodnutí zv-u, proti kterému další odvolání není přípustno, a aby firmě byla dána nová lhůta 14denní k provedení onoho příkazu. — Podáním z 24. září 1926 žádala firma za odklad nařízeného posunutí plotu pokud možno na dobu trvání plotu, avšak zv rozhodnutím z 21. ledna 1927 žádosti nevyhověl. Stejně nevyhověl zv výnosem z 27. března 1927 rozkladu firmy z 26. února 1927 podanému proti rozhodnutí z 21. ledna 1927. Proti žádnému z těchto výnosů nepodala stěžující si firma stížnost na nss. —Č. 8866 —
1225
Když však zv přípisem z 5. srpna 1927 požádal osp-ou podle § 46 odst. 4 stav. řádu o další opatření ve věci, a když firmě bylo výměrem osp-é z 8. září 1927 uloženo, aby plot odstranila, učinila firma u zv-u podání z 5. října 1927, v němž, polemisujíc s důvody uděleného rozkazu, tvrdila, že rozhodnutí není vybudováno na rozhodujících skutečnostech, a žádala, aby na náklad firmy bylo provedeno komisionelni šetření na místě samém a aby plot byl ponechán; zároveň projevila firma ochotu rozšířiti okresní silnici na protější straně — Komise byla konána 12. listopadu 1927, načež zv přípisem z 28. listopadu 1927 sdělil osp-é, že firma podala sice novou žádost o ponechání plotu, že však šetření provedené o žádosti té se nesetkalo s příznivým výsledkem a nutno tedy trvati na odstranění po případě přemístění plotu. — Po té vyzvala osp st-lku výměrem ze 17. prosince 1927, aby výměru z 8. září 1927 do konce měsíce vyhověla, poněvadž nové žádosti za ponechání oplocení podle výnosu mor. zv-u z 28. listopadu 1927 nebylo vyhověno.
Do tohoto výnosu zv-u podala firma stížnost na nss, o níž nss takto uvážil:
Jak uvedeno již shora, nepodala firma proti shora uvedenému výnosu zv-u z 12. června 1926, o jehož povaze jakožto konečného rozhodnutí zv-u byla zvláště poučena výnosem zv-u z 25. srpna 1926, ani proti výnosům zv-u z 21. ledna 1927 a 27. března 1927 ve lhůtě 60denní, stanovené §em 14 zák. o ss, stížnost na nss.
Ony výnosy nemohou tedy již tvořiti předmět přítomné stížnosti. Stížnost ovšem také za svůj předmět označuje jenom výnos zv-u z 28. listopadu 1927. Žal. úřad v odv. spise tvrdí, že výnos tento nemá vůbec povahy rozhodnutí, nýbrž obsahuje jenom vyrozumění osp-é o nepříznivém výsledku komis, šetření, a proto že stížnost je nepřípustná.
Nss nemohl sdíleti uvedený názor žal. úřadu o povaze výnosu jeho z 28. listopadu 1927, a to proto, poněvadž st-lka svým podáním ze dne 5. října 1927, jehož podstatný obsah je shora podán, vznesla na žal. úřad určité petity, o nichž právě žal. úřad, nevydav o nich straně žádného jiného vyřízení, rozhodl výnosem z 28. listopadu 1927, vysloviv, že trvá na odstranění po případě přemístění plotu. Výnos tento byl sice žal. úřadem řízen na osp-ou; tím však nepozbyl povahy vyřízení onoho podání st-lky, tím spíše, když osp výnos ten také st-lce intimovala tím způsobem, že jí sdělila výměrem ze 17. prosince 1927, že nové žádosti za ponechání oplocení podle výnosu mor. zv-u z 28. listopadu 1927 nebylo vyhověno.
Nelze tedy neuznati, že cit. výnos sám o sobě, a tím spíše ve formě intimátu osp-é, je autoritativním výrokem upravujícím právní postavení st-lky, tedy »rozhodnutím« ve smyslu § 2 zák. o ss. Nelze proto stížnost, pokud směřuje proti tomuto výnosu, pokládati za nepřípustnou podle §2 (a 21) zák. o ss, a bylo se nss-u stížností zabývati.
Proti obsahu nař. rozhodnutí, jak shora byl podán, resp. jak straně
byl intimován, namítá stížnost jedině, že postrádá jakéhokoliv odůvodnění, zejména též jakéhokoliv poukazu na předpis zákonný. Stížnosti bylo tu dáti za pravdu.

Citace:

č. 8866. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 476-478.