Č. 8897.


Samospráva okresní: I. Právní postavení členů okr. správní komise není totožné s právním postavením členů bývalých okresních zastupitelstev a okresních výborů. — II. Subjektivní právo člena osk není porušeno, sníží-li zsv sazbu diet členů osk, na které — Č. 8897 —
se osk usnesla. — III. Není nezákonným zásahem do hospodářské samosprávy zastupitelského okresu, upraví-li zsv otázku náhrady funkčních výloh členů osk odchylně od způsobu usneseného osk-í.
(Nález ze dne 19. listopadu 1930 č. 17873.)
Prejudikatura: Ad I.: Boh. A 757/21, 2861/23, 8009/29.
Věc: Okresní správní komise v M. a spol. proti zemskému správnímu výboru v Praze o plat předsedy a místopředsedy a diet členů okresní správní komise.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Osk v M. se usnesla ve schůzi konané dne 6. prosince 1927, aby byly dále vypláceny ve smyslu výnosu zsv-u v Praze z 21. října 1927 členům osk náhrady hotových výloh, a to: předsedovi osk ročním paušálem ve formě funkčního platu 15000 Kč, místopředsedovi osk ročním paušálem ve formě funkčního platu 7200 Kč, členům osk, resp. náhradníkům za účast při hlavních (plenárních) schůzích: a) přespolním 50 Kč, b) v místě bydlícím 40 Kč za jednu schůzi, za účast při schůzích jednotlivých komisí a) přespolním 30 Kč, b) v místě bydlícím 20 Kč za jednu schůzi, za přezkoušení okresních účtů každému za jedno přezkoušení 10 Kč. Má-li bytí schválena účetní závěrka, utvoří se účetní komité z plena, členové jeho účet přezkoušejí a podají v plenární schůzi zprávu. Cestovní výlohy hradí se podle obvyklých zásad všem funkcionářům, t. j. buď se obstará na účet okresu dopravní prostředek nebo se likvidují hotové výlohy podle zásad platných pro státní úředníky. Dieta denní obnáší u členů okresní správní komise 36 Kč, předsedy a místopředsedy 38 Kč za den.
Usnesení to bylo podáním z 19. ledna 1928 předloženo zsv-u v Praze »ke schválení ve smyslu výnosu zsv-u z 21. října 1927 č. 126.182/III/27.«
Zsv v Praze stanovil nař. výnosem, aby za účast na schůzích vyjma schůzí veřejných jako náhradu diet a čestného pro členy bydlící v sídle úřadu schválena byla částka 30 Kč a pro členy venkovské 40 Kč včetně čestného. Pro hotové výlohy a diety předsedy za úřadování, schůze a komise v obvodu okresu vyjma výlohy za cesty mimo okres, jež lze účtovati zvlášť, schválil zsv paušál 9000 Kč ročně, paušál místopředsedy však neschválil, ježto náměstek, pokud předsedu zastupuje, má nárok na příslušnou kvótu z jeho paušálu.
Do tohoto výnosu podávají stížnost jednak osk v M., zastoupená předsedou Vojtěchem H., jednak Gustav W., Josef K., Jan P. a Karel H. v M. jako členové osk a jako příslušníci a poplatníci samosprávného okresu M.-H. Všichni st-lé vznášejí veškeré námitky společně, namítajíce jednak, že nař. opatření zsv-u je zásahem do samosprávy okresu, jednak že byla jím porušena také subj. práva st-lů a to jak jejich práva jako členů osk, tak i jejich práva poplatnická. Pokud stěžující si členové osk vznášejí stížnost na obranu samosprávy okresu, nejsou k tomu ovšem legitimováni, stejně jako s druhé strany není osk — Č. 8897 —
1297
jako představitelka zastupitelského okresu povolána hájiti před tímto soudem subj. práv stěžujících si jednotlivců.
Vzhledem k tomu, že právní vztah osk s jedné strany a stěžujících si členů této komise a poplatníků k nař. rozhodnutí je podstatně různý, bylo zkoumati stížnost jejich odděleně od zkoumání stížnosti, podané osk-í. O stížnosti jednotlivých členů osk uvažoval nss následovně: St-lé spatřují nezákonnost nař. rozhodnutí především v tom, že odporuje předpisu § 47 zák. o okr. zastupitelstvech, podle kterého je právem okr. zastupitelstva rozhodovati o odměně předsedy a členů okr. výboru. Z předpisu toho nemohou však st-lé ani jako členové osk ani jako poplatníci pro sebe subj. práv vyvozovati. Nss vyslovil již opětovně, zejména v nál. Boh. A 8009/29, 2861/23 a Boh. A 757/21, že postavení člena osk, která je pouhým sborem gerentským ve smyslu § 81 zák. o okr. zastupitelstvech, je podstatně odlišné od právní posice voleného člena okr. zastupitelstva nebo okr. výboru, a že právní situace členů osk-í je upravena instrukcí vydanou pro osk zsv-em v dohodě se zsp-ou.
Instrukce tato jest, pokud jde o právní nárok členů osk-í na náhradu výloh spojených s výkonem jejich funkcí, obsažena ve výnosu zsv-u v Praze z 21. října 1927 č. 126.182/III, jímž bylo v dohodě se zsp-ou stanoveno, že členům osk-í přísluší nárok na náhradu cestovních výloh, které jim vzešly výkonem jejich funkce, a usnese-li se na tom osk, i na diety z důvodu účasti při schůzích mimo schůze veřejné. Výši diet těchto schvaluje pak podle téhož výnosu zsv, jenž může ji i přiměřeně upraviti. Hotové výlohy a diety předsedy, nepočítajíc v to výlohy za cesty mimo okres, jež lze zvláště účtovati, má osk paušalovati. Usnesení osk o paušálu předsedově podléhá schválení zsv-u, kterýž může i tento paušál přiměřeně upraviti.
Osk v M. ve svém usnesení ze 6. prosince 1927 provedla úpravu diet předsedy a členů osk na základě cit. instrukce a předložila, dovolávajíc se této instrukce, svá usnesení ke schválení zsv-u, kterýž na základě této instrukce učinil opatření, které je stížností bráno v odpor. Slušelo tudíž opatření toto posuzovati s hlediska oné instrukce a zkoumati, zdali bylo jím zasaženo do práv členů osk, instrukcí založených. Stížnost v té příčině vytýká, že nař. výnos není opatřen odůvodněním a že výše diet a cestovného výnosem tímto stanovená není přiměřená.
Podle zmíněné instrukce, která, jak již bylo řečeno, tvoří jediný právní pramen nároků členů osk na diety, přísluší jim nárok tento jen v té výši, jaká bude zsv-em uznána. Shledal-li tudíž zsv přiměřenými diety v částkách nižších, než jak byly usneseny osk-í, nemohou st-lé důvodně tvrditi. že bylo jejich subj. právo na diety bezprávně porušeno a není ar1 vadou řízení, že žal. zsv své opatření neopatřil důvody rozhodovacími.
Pokud tito st-lé uplatňují, že nárok na diety ve výši usnesené osk-í byl jim přiznán již tím, že zsv schválil okresní rozpočet na rok 1928, v němž byla obsažena výdajová položka na diety a náhrady členů osk, preliminovaná podle sazeb stanovených v usnesení osk ze 6. prosince 1927, nelze ani v tom stížnosti přisvědčiti, neboť podle ustanovení — Č. 8897 —
§ 53 zák. o okr. zastup, je okresní rozpočet pouhým finančním plánem, podle kterého okres v určitém správním roce má hospodařiti. Nevzniká tedy již tím, že určitá položka byla pojata do rozpočtu a že rozpočet byl dozorčím úřadem schválen, právní závazek okresu vůči třetím osobám a korespondentní právní nárok těchto třetích osob vůči okresu. Shodný právní názor byl vysloven již v nál. Boh. A 4953/25 a j. Předpisy zák. č. 77/27 nezpůsobily v tomto stavu právním žádné změny.
Z toho plyne, že zařazení položky diet členů osk do okr. rozpočtu samo o sobě nezaložilo pro ně právní nárok na vyplácení diet, a že zsv, schváliv okr. rozpočet, neschválil tím ještě usnesení osk ze 6. prosince 1927, jímž diety členů osk byly stanoveny, a to tím méně, ježto ve svém výnosu ze 17. dubna 1928, jímž okresní rozpočet na rok 1928 byl schválen a přirážky povoleny, výslovně si vyhradil, že v příčině úřadovného (paušálu) předsedy a platů zaměstnanců v době nejbližší rozhodne. Již tato výhrada sama o sobě nedovoluje, aby ze schválení rozpočtu bylo odvozováno schválení potřebné podle instrukce z 21. října 1927.
Pokud pak st-lé vznesli svou stížnost i jako poplatníci okresu, neformulují s hlediska poplatnického stižných bodů a stížnost nevyhovuje tedy po této stránce předpisu § 18 zák. o ss.
O stížnosti podané osk-í jménem samosprávného okresu m.-ckého slušelo uvážiti, že zřízením osk byly jen nahraženy pravidelné orgány okresu dočasným správním orgánem s povahou gerentství, aniž jinak na samosprávě okresu nastala změna.
Proti nezákonnému zásahu dozorčího úřadu do samosprávy okresu, zejména do samosprávy hospodářské, může zajisté osk vznésti stížnost i k nss. Za nezákonný zásah do samosprávy okresu sluší pak uznati jakékoli opatření úřadu dozorčího, které se neopírá o zákonné zmocnění. Nehledě ke schvalovací pravomoci, která je zv-u vyhražena v §§ 55 a 56 zák. o okr. zastup, č. 27 z. z. česk. z r. 1864, jest zv podle předpisu § 76 oprávněn zasahovati do hospodářské činnosti okresu na ochranu neztenčeného zachování kmenového jmění okresu. Mimo to jsou mu v zákoně z 15. června 1927 č. 77 Sb. o úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy přiznána různá oprávnění, a to v § 3 odst. 7 při příležitosti povolování přirážek a v § 10 odst. 5 při příležitosti poskytování příspěvku z vyrovnávacího fondu.
V těchto předpisech nemá ovšem opatření dnes naříkané opory, neboť usnesení osk ze 6. prosince 1927 se kmenového jmění netýkalo, nešlo také o schválení podle §§ 55 a 56 zák. o okres. zast. ani o vyřizování žádosti okresu za příspěvek z vyrovnávacího fondu. Nešlo také o případ § 3 odst. 7 zák. č. 77/27, podle něhož žal. úřad může při povolování přirážky prováděti změny v rozpočtové potřebě za tím účelem, aby maximální přirážka podle § 1 cit. zák. nebyla překročena, neboť ani výše přirážky ke schválení předložená, t. j. 31% k dani činžovní a 110% k daním ostatním, ani výše přirážky povolená zsv-em (41% k dani činžovní a 110% k ostatním daním) nepřesahují sazbu podle § 1 cit. zák. nejvýše přípustnou. Leč nař. opatření nicméně nepostrádá zákonné opory. Zsv jest podle ustanovení § 81 posl. odst. zák. o okres. zast. oprávněn učiniti v souhlase se zsp opatření za účelem prozatímní správy okresu. V tomto oprávnění je obsaženo i oprávnění upraviti všecky otázky incidentní, zejména též otázku náhrady výloh, vzcházejících ustanovenému prozatímnímu orgánu správnímu při výkonu jeho funkce. Použiv tohoto svého oprávnění nezasáhl tedy zsv nezákonným způsobem do hospodářské samosprávy okresu, neboť upravil jen v mezích zmíněné instrukce z roku 1927 právní nároky členů osk, aniž se při tom dotkl práva okresu poskytnouti členům osk z titulu jejich funkce dobrovolně náhradu přesahující míru, na niž ve smyslu řečené instrukce mají právní nárok.
Rovněž bezdůvodná je i námitka, že nař. výnos je nejasný, ježto prý nic nestanoví o dietách za účast při schůzích veřejných a při zasedáních komisí. Ze znění nař. výnosu v souvislosti s instrukcí zsv-u z 21. října 1927 č. 126182/111 a v souvislosti se žádostí osk za schválení usnesení ze 6. prosince 1927 je zřejmo, že zsv odepřel členům komise přiznati nárok na náhradu diet z důvodu účasti na schůzích veřejných, přiznal jim však diety a čestné z důvodu účasti na schůzích jiných, tedy i na schůzích komisí.
Citace:
č. 8897. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 547-551.