Č. 8888.

Obecní volby: Lhůta, běžící k podání námitek proti volbě starosty, náměstků a obecní rady podle § 67 řádu volení v obcích se nepřerušuje ani nestaví tím, že politický úřad obci přímo nadřízený jako úřad dohlédací prohlásil volbu tu za zrušenou proto, že vykonána byla způsobem, příčícím se některému ustanovení deváté hlavy vol. řádu.
(Nález ze dne 14. listopadu 1930 č. 17306.)
Věc: Vasil Tivadar a spol. v B. proti župnímu úřadu v Mukačevě o volbu starosty, náměstka a obecní rady.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dne 8. prosince 1927 konala se v obci B. ustavující schůze obecního zastupitelstva a vykonána při ní volba starosty, náměstků a obecní rady. Podle protokolu uplatnila před volbou volební skupina »Ruské národní sjednocení« nárok na druhého náměstka, přes to však vykonána byla volba starosty a I. náměstka všemi přítomnými členy obecního zastupitelstva. Služnovský úřad v Terešvě zrušil rozhodnutím z 10. prosince 1927 tuto volbu, poněvadž nebyla dodržena zákonná ustanovení a nařídil novou volbu na den 20. prosince 1927.
Na základě tohoto rozhodnutí konána byla v B. dne 20. prosince 1927 nová volba, a zvoleni při ní starosta, náměstkové, obecní rada a obecní komise. Proti této nové volbě podány byly Vasilem M. a spol. námitky, v nichž jako první bod bylo uplatňováno, že neprávem byly prováděny druhé volby dne 20. prosince 1927, poněvadž proti volbě provedené dne 8. prosince 1927 nebyly podány námitky a volba stala se tak pravoplatnou. V dalším obsahu námitek byly vytýkány vady volebního řízení při volbách z 20. prosince 1927.
Po provedeném šetření zrušil žal. úřad nař. rozhodnutím na základě ustanovení § 67 řádu o volení v obcích volbu starosty, náměstků a obecní rady, provedenou v B. dne 20. prosince 1927, jako protizákonnou, a to z těchto důvodů: Prvá volba starosty obce, náměstků a obecní rady provedena byla v B. dne 8. prosince 1927, a zrušil ji hlavnoslužnovský — Č. 8888 —
úřad v Terešvě z moci úřední rozhodnutím z 10. prosince 1927. Ježto zákon č. 253/22 stanoví v § 67, že o platnosti volby starosty obce, náměstků a obecní rady rozhoduje na námitky podané voličem do 8 dnů ode dne volby u obecního úřadu úřad uvedený v 54 zák. č. 75/19 (politický úřad II. stolice), nebyl hlavnoslužnovský úřad v Terešvě jako politický úřad I. stolice vůbec oprávněn prohlásiti volbu, konanou dne 8. prosince, za zrušenou, a jest tudíž uvedené rozhodnutí hlavnoslužnovského úřadu protizákonné a tudíž neplatné. Poněvadž pak proti této volbě nebyly ve smyslu § 67 zák. č. 253/22 podány námitky, stala se tato bezvýsledným projitím 8denní lhůty, určené k podání námitek, pravoplatnou. Vzhledem k tomu, že volba starosty obce, náměstků a obecní rady, provedená dne 8. prosince 1927, jest pravoplatná, jsou rozhodnutí hlavnoslužnovského úřadu z 10. prosince 1927, pokud jím bylo nařízeno provedení nové volby starosty obce, náměstků a obecní rady, jakož i volba provedená dne 20. prosince 1927 vzhledem na ustanovení §§ 59 a 60 odst. 1 zák. č. 75/19 ve spojení s §em 10 zák. č. 253/22 nezákonná a tudíž i neplatná. Ježto župní úřad prohlásil volbu konanou dne 20. prosince 1927 za neplatnou, staly se další námitky st-lů bezpředmětnými a župní úřad není povinen o nich rozhodovati. Toto rozhodnutí jest dle § 67 zák. č. 253/22 konečné. Dodáno, že služnovský úřad má se postarati, aby se jak obecní zastupitelstvo, tak i obecní rada, zvolené dne 8. prosince 1927, uvázaly v úřad.
Stížnost uplatňuje v podstatě, že při prvé volbě dne 8. prosince 1927 účastnila se volební skupina »Ruské národní sjednocenk, ač uplatnila nárok na II. náměstka a také jej sama volila, též volby starosty a I. náměstka, což odporuje předpisu 2. odst. § 62 řádu volení v obcích. Byla proto provedená volba již ze zákona neplatná, a dohlédací úřad, jímž byl služnovský úřad v Terešvě, byl proto oprávněn neplatnost tu prohlásiti, provedenou volbu zrušiti a naříditi novou volbu. Dohlédací úřad tak učinil, proti jeho rozhodnutí nebyl podán opravný prostředek, proto jeho rozhodnutí nabylo právní moci. Námitky proti prvé volbě nemusily býti podány, poněvadž volba byla dohlédacím úřadem zrušena dříve, než uplynula lhůta k podání námitek. Zrušovací výrok dohlédacího úřadu nebyl žal. úřadem zrušen, a tak zůstala zrušena i prvá volba, pročež je mylné nařízeni žal. úřadu, aby se představenstvo, zvolené dne 8. prosince 1927, uvázalo v úřad. Žal. úřad měl buď naříditi nové volby nebo zrušiti rozhodnutí dohlédacího úřadu a uvědomiti interesenty, že mají právo podati proti volbě z 8. prosince 1927 námitky, kterých pro rozhodnutí dohlédacího úřadu podati nemohli.
O této stížnosti nss uvážil:
V hlavě deváté řádu volení v obcích jsou dány podrobné předpisy
o tom, jakým způsobem jest v obcích konati volbu starosty, náměstků,
obecní rady a komisí, a jest pak též v § 62 normován případ, jak jest
při tom postupovati v obcích, v nichž bylo voleno podle zásady poměrného zastoupení. Přihlížejíc k přítomnému případu volby z 8. prosince 1927 jest zde v 2. odst. § 62 stanoveno, že prohlásí-li před volbou starosty menšina, mající aspoň čtvrtinu všech členů obecního zastupitelstva, — Č. 8888 —
1277
že činí nárok na úřad druhého náměstka, volí ho sama nadpoloviční většinou, ostatní členové zastupitelstva volí pak obecního starostu a prvního náměstka nadpoloviční většinou.
Jest jasno, že účastnili-li se při volbě dne 8. prosince 1927 členové skupiny, která uplatnila nárok na úřad II. náměstka, také volby starosty a I. náměstka, byl onen postup v rozporu s cit. ustanovením 2. odst. § 62 a byl nezákonný. Leč v řádu o volení v obcích není ustanovení, jež by nezákonný postup ve volebním řízení prohlašovalo za neplatný již eo ipso, nebo jež by dohlédacímu úřadu dávalo právo vykonanou volbu pro nezákonný postup z moci úřední zrušiti, s jedinou ovšem výjimkou § 53, podle něhož může dohlédací úřad prohlásiti z moci úřední za neplatnou volbu osoby do obecního zastupitelstva nevolitelné.
V § 69 se ovšem praví, že úřad dohlédací, jímž jest úřad politický obci přímo nadřízený, bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů, volebním řádem nařízených, a že shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může — zachovávaje pravomoc komisí v tomto volebním řádu ustanovených — úkon zcela nebo z části dáti provésti vlastními orgány nákladem obce. Leč z ustanovení tohoto nemůže býti dovozováno nic jiného, než co v něm přímo jest stanoveno, že totiž za určitých předpokladů může dohlédací úřad sám svými orgány na náklad obce dáti zcela nebo z části provésti úkon, volebním řádem nařízený, a že bdí nad tím, aby úkony ty byly řádně a včas provedeny.
Jest proto ve smyslu tohoto předpisu právem dohlédacího úřadu dbáti toho, aby volba starosty a náměstků byla včas podle § 59 vykonána, má také právo dozírati při výkonu volby té svým orgánem, jemuž jest pak přihlížeti, aby jednotlivé volební úkony byly vykonány tak, jak to volební řád nařizuje, dále však jeho pravomoc při volbě starosty atd. nesahá; jmenovitě nemohlo by býti na základě § 69 přiznáno dohlédacímu úřadu právo, aby volbu, jež byla vykonána způsobem, příčícím se některému ustanovení hlavy deváté, pro tento rozpor zrušil. Právo toto jest řádem volení vyhraženo úřadu jinému, politickému úřadu II. instance a to, pokud jde o volbu starosty, náměstků atd., ustanovením § 67, jenž však právo to neprohlašuje za součást moci dozorčí jmenovaného úřadu, nýbrž dovoluje mu ho použiti jen na základě námitek, podaných do osmi dnů ode dne volby voličem v obci zapsaným. Nebyly-li v této lhůtě námitky proti volbě podány, nemůže ani politický úřad II. stolice, tím méně pak bezprostřední úřad dohlédací provedenou volbu zrušiti, třeba byla vykonána způsobem, příčícím se ustanovení hlavy deváté. Volba objektivně nezákonná stává se takto volbou platnou.
Třeba tedy byla v přítomném případě volba starosty a 1. náměstka provedena dne 8. prosince 1927 v rozporu s ustanovením 2. odst. § 62, nebyl služnovský úřad v Terešvě oprávněn z moci dozorčí tuto nezákonnou volbu zrušovati, neboť se mu k tomu nedostávalo kompetence. Pro tento nedostatek příslušnosti jest jeho rozhodnutí z 10. prosince 1927 nejen nezákonné, nýbrž i zmatečné a nebylo ani způsobilé vejíti v právní moc a založiti nějaké právně relevantní účinky. Mohl je proto také žal. úřad, služnovskému úřadu v Terešvě nadřízený a dozorčí mocí vyzbrojený, ze své moci úřední zrušiti, aniž zákrokem tím zasáhl do právní sféry st-lů, jimž ze zmatečného aktu služnovského úřadu v Terešvě, třeba proti němu nebyl podán zvláštní opravný prostředek, subj. práva vzejiti nemohla.
Stížnost ovšem má za to, že takového výroku zrušovacího žal. úřad neučinil, a že proto onen akt služnovského úřadu z 10. prosince dosud trvá, pročež volby z 8. prosince 1927 zůstávají dosud zrušeny a nemohou se proto funkcionáři onoho dne zvolení uvázati ve svůj úřad. Toto hledisko stížnosti jest bezdůvodné již proto, že základ právního nazírání st-lů je v rozporu s obsahem nař. rozhodnutí. V něm dovodil žal. úřad, že k výroku z 10. prosince 1927 nebyl služnovský úřad podle současného právního řádu příslušný, a že proto jest onen jeho výrok protizákonný a tudíž neplatný. V tomto prohlášení výroku služnovského úřadu za neplatný jest současně obsažen i výrok o formálním jeho zrušení.
Důvodnou nemohla býti shledána ani závěrečná výtka stížnosti, že žal. úřad, zrušiv volbu z 20. prosince 1927, měl uvědomiti interesenty, že proti volbě z 8. prosince plyne jim podle § 67 řádu o volení lhůta k podání námitek, jež st-lé v původní lhůtě, plynoucí ode dne 8. prosince 1927, vznésti nemuseli ba ani nemohli, když výrokem služnovského úřadu z 10. prosince 1927 byla volba zrušena.
Celý obsah této námitky vyvěrá z mylného názoru st-lů, přiznávajícího právní relevanci zmatečnému výroku služnovského úřadu z 10. prosince 1927. Že výrok ten, jsa aktem úřadu nepříslušného, jest bez jakéhokoli právního významu, nemoha založiti právních účinků, a tudíž ani právně odstraniti volbu z 8. prosince 1927, třeba formálně ji za zrušenou prohlašuje, bylo řečeno již nahoře. Jím nezměnilo se proto nic na skutečnosti, že proti vykonané volbě, neměla-li se státi volbou platnou přes to, že provedena byla způsobem, příčícím se ustanovení 2. odst. § 62, mohly a měly býti voliči v obci zapsanými, vzneseny námitky domáhající se zrušení volby pro onen nezákonný postup. Okolnost, že nestalo se to proto, že st-lé měli důvěru ve správnost zrušovacího výroku služnovského úřadu, je pro právní posouzení věci bez významu, neboť — nestanoví-li zákon sám opak — nemůže jakýkoli omyl strany, i když byl zaviněn nezákonným zakročením úřadu, osobujícího si neprávem příslušnost k nějakému opatření, stranu omluviti, zanedbá-li použiti opravného prostředku, zákonem jí poskytnutého.
Že námitky proti volbě z 8. prosince 1927 nebyly podány, stížnost sama přiznává. Ale pak stala se volba ta uplynutím osmidenní lhůty, třeba byla provedena způsobem příčícím se předpisu 2. odst. § 62, volbou platnou, námitkami podle § 67 již nenaříkatelnou, a nemusil proto, ba ani nemohl žal. úřad, zrušiv akt služnovského úřadu z 10. prosince 1927 a důsledně i volbu novou, vyhraditi interesentům, t. j. voličům v obci zapsaným proti původní volbě novou lhůtu k podání námitek.

Citace:

č. 8888. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 527-530.