Č. 8860.

Samospráva okresní: Poplatník nemá nároku na rektifikaci pravoplatného usnesení o výši okresních přirážek z důvodu, že dodatečně berní základna se objevila vyšší, než jak bylo předpokládáno při onom usnesení.
(Nález ze dne 29. října 1930 č. 16476.)
Prejudikatura: Boh. A 2482/23, 2499/23, 5929/26.
Věc: Firma A. Č. a synové v J. (adv. Dr. Arnošt Kalina z Jaroměře) proti zemskému správnímu výboru v Praze o vrácení okresních přirážek.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Žádost st-lky, aby jí vráceny byly přeplatky na okresních přirážkách za roky 1919 až 1923 a to z důvodu, že osk za podklad výpočtu přirážek vzala menší předpisy daně, než jak ve skutečnosti byly potom vyměřeny, zamítla osk a v dalším pořadí instančním žal. úřad nař. rozhodnutím. —Č. 8860 —
1214
O stížnosti nss uvážil:
Z vývodů stížnosti lze vyčisti v podstatě dvě námitky: 1. Diferencí mezi předpokládanou (nižší) a skutečnou (vyšší) berní základnou okresních přirážek vznikly přeplatky. O tyto přeplatky se osk bezdůvodně obohatila. 2. Žal. úřad proti návrhu st-lky neprávem namítá právní moc usnesení okr. zastupitelstva o okr. přirážkách, neboť přirážka byla stanovena na základě nesprávné premisy. Stížnost dovolává se ustanovení § 54 zák. o okr. zastupitelstvech, podle něhož přirážky mohou býti usneseny jen k zapravení výdajů neuhrazených příjmy z kmenové majetnosti okresu.
Námitky neshledal nss důvodnými:
ad 1. O tvrzeném přeplatku neb o bezdůvodném obohacení nemůže býti řeči, neboť přirážky byly předepsány na základě pravoplatného usnesení osk a byly povoleny příslušným úřadem dozorčím, což stížnost sama ani nepopírá.
ad 2. St-lka ovšem v druhé námitce hájí názor, že usnesení osk nemůže nabýti právní moci, jestliže spočívá na nesprávných premisách, zejména na nesprávné premise o berní základně přirážek. Než tento názor byl judikaturou nss-u již opětně zavržen, posléze v nál. Boh. A 5929/26 a již před tím v nál. Boh. A 2482/23 a Boh. A 2499/23. Nálezy tyto týkají se sice přirážek obecních, ale právní vývody jejich dopadají stejně i na přirážky okresní, neboť právní normy o ukládání přirážek okresních a obecních jsou v podstatě shodné a právní technika pro stanovení obojích přirážek je stejná. Rozpočtové potřeby a stejně i berní základna přirážková tvoří předpoklady (premise), na nichž usnesení o přirážce spočívá. Tyto předpoklady namnoze, zejména však předpokládaná berní základna přirážková, spočívají jen na přibližných odhadech. To platí zejména o berní základně přirážek, která vzhledem k předpisům o rozpočtovém řízení v době sdělávání rozpočtu a usnášení o přirážce ani přesně býti známa nemůže.
Nss již opětně vyslovil, že obec a obdobně i okres jsou povinny, zjišťujíce berní základnu přirážkovou, vžiti zřetel k pravděpodobnému vývoji hospodářských poměrů v obci a že poplatník má možnost námitkou proti rozpočtu uplatňovati okolnosti, z nichž lze s jistou pravděpodobností souditi, že berní předpis roku rozpočtového bude se lišiti od posledního předpisu přímých daní státních, který slouží jako pomůcka k určení přirážkového procenta. Není však předpisu, z něhož by se dal vyvoditi nárok poplatníkův na dodatečnou rektifikaci usnesení o přirážkách, když se objevilo, že berní základna přirážková jest ve skutečnosti jiná, než jak bylo předpokládáno při usnesení o rozpočtu a přirážkovém procentu. Nelze tu použiti ani zásad o obnově řízení správního, a to již proto nikoli, že stanovení přirážkového procenta opírá se nikoli o přesně zjistitelné skutečnosti, nýbrž právě jen o přibližný odhad berní základny. Proto také positivně-právní úprava řízení rozpočtového nějakou reasumaci nepřipouští.
Dovolává-li se stížnost předpisu § 54 zák. o okr. zastupitelstvu, nelze jí přisvědčiti, neboť ustanoveni toto nepraví nic více, než že se přirážka vybírá jen k přímým daním a že se vybírá k úhradě neuhrazeného schodku. Je sice pravda, že výše neuhrazeného schodku má směrodatný význam pro určení procenta přirážkového, neuhrazeným jest však právě podle dovolaného § 54 zák. o okr. zast. onen schodek, na jehož úhradu nestačí příjmy ze jmění okresního, a výše přirážkového procenta jest výslednicí z číslice tohoto neuhrazeného schodku a z číslice berní základny zjistitelné jen odhadem rozpočtového roku.

Citace:

č. 8860. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 465-467.