Č. 8838.

Stavební právo (Čechy): I. Před vydáním plánu polohy není třeba komisionelního řízení za účasti majitelů pozemků plánem polohy dotčených ani souhlasu těchto majitelů pozemků. — II. Proti otevření ulice, v plánu polohy pravoplatně stanovené, nejsou přípustný námitky směřující proti zřízení ulice.
(Nález ze dne 22. října 1930 č. 16232.)
Věc: Václav R. a Jaroslav Ř. v K. proti zemskému správnímu výboru v Praze o parcelaci pozemku.
Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.
Důvody: Dne 3. srpna 1927 oznámil Václav N. obecnímu úřadu v K., že svoje pole rozprodal na stavbu domků a žádal, aby ulice, jež jest k tomuto jeho pozemku projektována, byla otevřena. Dalším podáním ze 17. srpna 1927 požádal o povolení parcelace zmíněného pozemku, proti čemuž st-lé při komis, řízení nevznesli námitek.
Ve schůzi dne 10. září 1927 povolila obecní správní komise v K. parcelaci podle žádosti a zároveň se usnesla, aby ulice, plánem polohy přes pozemky č. pare. ... stanovená, byla otevřena. .Z tohoto usenesení se odvolali st-lé Václav R., jenž je vlastníkem pozemků č. pare.... a Jaroslav R., jemuž patří pozemek č. pare... .; odvolání jejich byla však v pořadí stolic nař. rozhodnutím zamítnuta.
O stížnostech uvážil nss:
Zsv opřel svůj zamítavý výrok především o schválený plán polohy a o schválenou parcelaci pozemku N. Podle toho vycházel žal. úřad z předpokladu, že ulice, na jejímž otevření se obecní správní komise usnesla, je plánem polohovým již stanovena a že tedy nyní jde již jen o realisaci příslušné disposice plánu polohového. Proti tomuto stanovisku žal. úřadu uvádějí obě stížnosti shodně jen tolik, že podmínkou rozdělení určitého pozemku na místa stavební jest dle §§ 1 a násl. stav. řádu, aby byl zřízen plán polohy, a že podle § 5 téhož zák. jsou odchylky od plánu polohového nepřípustný, dále, že povolenou parcelací provádí se změna původního plánu polohy, ježto nová ulice v něm nebyla zakreslena a posléze, že metropolitní kapitola u sv. Víta nebyla ve smyslu § 12 stav. řádu ke komis, šetření pozvána a ke zřízení ulice souhlasu nedala.
Pokud st-lé těmito vývody, jež nejsou zcela jasně formulovány a připouštějí proto různý výklad, chtějí říci, že otevření ulice, o niž jde, není vůbec kryto plánem polohy, je námitka ta v rozporu se správními spisy. . Má-li se však dotčenému bodu stížnosti rozuměti v ten smysl, že dodatek polohového plánu z roku 1920 je pro vytýkanou — Č. 8838 —
domnělou vadu řízení právně neúčinný, je i tato námitka bezpodstatná, jak plyne z následovní úvahy:
Řízení, které dlužno zachovati při stanovení a také při změně či doplnění plánu polohového, upraveno jest v §§ 4 a 5 stav. řádu, které předpisují, že plán polohy má býti po čtyři týdny veřejně vyložen, že se pak o něm má usnésti obecní zastupitelstvo a konečně, že plán — obecním zastupitelstvem přijatý — potvrzuje okr. výbor, vyžádav si prve úsudek polit, úřadu okr. Ze spisů je patrno a není ani stížnostmi popíráno, že všem těmto požadavkům bylo vyhověno, neboť doplněk polohového plánu obce K. z roku 1920 byl veřejně vyložen od 29. dubna do 30. května 1920, aniž byly proti němu podány jakékoli námitky neb připomínky, načež dne 3. září 1920 usneslo se o něm obecní zastupitelstvo a osk ve S. jej za souhlasu osp-é výměrem z 11. října 1920 potvrdila. Nějakého zvláštního šetření, zejména řízení komisionelního, k němuž by bylo přibrati majitele pozemků plánem polohy dotčených, a tím méně souhlasu majitelů těchto pozemků s regulačním obsahem plánu polohového zákon nezná a nežádá. Konalo-li se tedy o dodatku polohového plánu z roku 1920 jakési řízení komisionelní, ač zákon ho nepředpisuje, byla to opatrnost nadbytečná, a pro právní účinnost dodatku toho nemá významu, zda metropolitní kapitola u sv. Víta byla k řízení tomu pozvána či nikoli.
Proti dalšímu důvodu, na kterém nař. rozhodnutí spočívá, že totiž otevření sporné ulice vyžadují zájmy veřejné, t. j. potřeba volné komunikace, bezpečnosti před ohněm a zájmy zdravotní pro nové budovy na parcelovaných pozemcích, formulují stížnosti tyto námitky: 1. že otevření ulice přes jejich pozemky není účelné ani praktické, poněvadž ulice půjde souběžně s veř. silnicí okresní, ač v této oblasti není žádné spojovací ulice příčné, 2. že mluví proti tomu i veřejné zájmy zdravotní, protože pozemky, jimiž ulice ta má probíhati, jsou v inundaci, takže budovy zde budou vlhké a nezdravé, 3. že pozemky st-lů budou novou ulicí v půli přeťaty a tím znehodnoceny, 4. že odnětím půdy zemědělské a použitím jí pro ulici utrpí st-lé trvalou újmu, protože z těchto svých pozemků mají výživu, 5. že zastavěním pozemků při ulici zvýší se nebezpečí ohně, ježto domky budou situovány uprostřed polí, 6. že zřízení ulice vyžádá si na obci nákladu, který nebude v žádném poměru s prospěchem, plynoucím ze zamýšlené stavby tří domků v ulici této a konečně 7. že obec má z přidělu ve svém vlastním majetku pozemky ve výměře 6 ha, které byly k zastavění výslovně určeny a jsou k účelu tomu velmi vhodné.
Leč ani tyto námitky nejsou s to, aby zákonitost nař. rozhodnutí učinily pochybnou.
Námitky, uvedené ad 1. až 4., stejně jako námitka ad 7. brojí sice formálně proti otevření ulice, avšak obsahem svým míří zjevně proti zřízení této ulice a obracejí se tedy proti disposici, kterou o zřízení ulice této bylo rozhodnuto, to jest tedy proti regulačnímu obsahu dodatku polohového plánu z roku 1920. Otevření ulice — a jen o to šlo v řízení adm. a v rozhodnutí nyní nař. — je zcela jiná otázka, nežli stanovení, že ulice má býti zřízena. Toto stanovení jest předmětem regulace, zejména plánu regulačního, kterýž tvoří obsah opětně již zmíněného —Č. 8838 —
1167
doplňku plánu polohy, pořízeného v roce 1920. Již tímto doplňkem plánu polohy byl projekt sporné ulice autoritativně a s právním účinkem vůči všem majitelům pozemků projektem tím dotčených — a tedy i vůči oběma st-lům — stanoven a nelze proto v řízení o realisaci tohoto projektu uváděti znovu na přetřes otázky, jež se týkají projektu samého a jež náležely do řízení o onom doplňku plánu polohy. Že pak regulační obsah plánu polohy a tedy i doplňku jeho jest pro majitele pozemků jím upravených právně závazný, plyne jasně zejména z ustanovení § 10 odstavce 2 stav. řádu, kde se žadatelům za rozdělení pozemku na místa stavební zcela bezpodmínečně ukládá, aby šetřili průčelních čar, schváleným plánem polohy ustanovených. Tato právní závaznost plánu polohy jest také ustálenou judikaturou napořád uznávána (srovn. Boh. A 1492/1922, 8135/1929). Jsou proto všecky tyto námitky (t. j. č. 1—4 a č. 7) v řízení o otevření pravoplatně stanovené ulice opožděné a proto nepřípustné. Tím méně jsou přípustný v řízení před nss-em.
Další námitka, kterou se vytýká (ad 5), že se zastavěním pozemků při sporné ulici zvýší nebezpečí ohně, není dobře srozumitelná. Chce-li zde stížnost vytýkati vady projektu ulice, jest podle toho, co bylo již svrchu řečeno, námitka rovněž nepřípustná. Chtějí-li však st-lé námitkou tou říci, že nebezpečí ohně se zvýší otevřením ulice, pak jest námitka ta zřejmě bezdůvodná, ano přímo protismyslná, neboť, má-li se v místech, kde sporná ulice jest projektována, stavěti, — a o tom je zásadně rozhodnuto již tím, že ulice jest v pravoplatném plánu polohy zakreslena, — jest otevření této ulice právě z ohledů požárních přímo žádoucí. Ostatně otevření ulice o sobě není podle své povahy ani schopno zvýšiti požární nebezpečí.
Pokud snad konečně st-lé chtějí touto námitkou uplatňovati, že se zřízením domů v nové ulici zvýší nebezpečí ohně, byla by námitka taková, míříc proti povolení stavby, a nikoli proti otevření ulice, předčasná a již proto nepřípustná, neboť mohla by býti vznesena teprve proti konkrétním projektům stavebním v povolovacím řízení stavebním podle III. části stav. řádu, a i tu mohla by míti úspěch jen potud, pokud by stavební projekty nevyhovovaly požárně-policejním positivním předpisům stav. řádu. V řízení však, směřujícím k realisaci plánu polohy otevřením ulice v něm zakreslené, není pro námitky tohoto obsahu místa.
Pokud jde posléze o námitku (ad 6), že zřízením ulice vzejdou obci značné výlohy, není námitka tato ve své podstatě námitkou čerpanou z práva sousedského ani z vlastnictví k pozemkům regulací dotčeným, nýbrž uplatňuje jen zájmy nebo snad práva obecního poplatníka. Poněvadž však proti otevření nové ulice podle § 24 stav. řádu mohou se brániti majitelé pozemků tím dotčených pouze jako takoví, tedy nikoli též ve vlastnosti poplatníků obce, je i tato námitka nepřípustná. Ostatně i kdyby bylo možno v řízení o otevření ulice i takovouto o poplatnické zájmy opřenou námitku připustiti, musila by býti zamítnuta jako bezdůvodná, ježto otázka nákladů, nespadajíc pod žádný z ohledů, jež jsou podle § 24 stav. řádu pro otevření nové ulice směrodatný, je s hlediska tohoto právního předpisu nerozhodna a to tím spíše, že právní řád otevírá obcím zvláštní zdroje příjmů, z nichž lze náklad na zřízení nové ulice bez podstatného zatížení všeobecných poplatníků uhraditi.

Citace:

č. 8838. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství, JUDr. V. Tomsa, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 417-420.