Č. 8863.Cesty (Slovensko): Jak jest vyměřovati příspěvek obce k udržování trati státní silnice, která probíhá obcí?(Nález ze dne 29. října 1930 č. 16553.)Prejudikatura: Boh. A 7536/28.Věc: Obec M. proti župnímu úřadu v Bratislavě o příspěvek na udržování průběžné trati státní silnice.Výrok: Stížnost se jednak zamítá jako bezdůvodná, jednak odmítá jako nepřípustná.Důvody: Dne 28. dubna 1926 zaměřena byla státním cestmistrem zastavěná délka obce M. podél státní silnice Bratislava-Stupava a bylo zjištěno, že levá strana silnice je zastavěna od km 15950—17000 a pravá strana od km 16000—17000. Protokol podepsán starostou obce? Františkem B. a notářem. V zasedání zastupitelského sboru obce M. z 26. listopadu 1926 bylo jednáno o nařízení okr. úřadu č. 11.668/26, podle něhož by obec M. měla přispěti obnosem 3469 Kč na udržování průchodné trati státní silnice Bratislava-Stupava, a bylo usneseno, že délka 1025 m neodpovídá, ježto na straně Kostelní na délku 240 m a v km 16 na délku 140 m jen jedna strana jest zastavěna, takže polovice této délky 190 m by se od délky 1025 m měla odečísti. Kromě toho občané bydlící na pravé straně státní silnice nepoužívají, ježto do polí a zpět jedou humny, takže by se v úvahu měla vžiti jen polovice délky. V roce 1914, kdy silnice byla župní, platila obec příspěvek 60 K, dovoz a cena štěrku i práce od té doby jest jen 5kráte vyšší, a nepodvolí se proto obec placení 57násobného obnosu 3469 Kč.Nař. rozhodnutím byla obec M. na základě § 7 zák. čl. 1:1890 uznána povinnou, aby k udržování průchodné části státní silnice BratislavaStupava od km 15950—17 000 přispívala státu roční částkou 3469 Kč od 1. ledna 1926. Rozhodnutí toto bylo odůvodněno tím, že dle § 7 zák. čl. 1:1890 jsou obce a města na Slov. povinna přispívati k udržování průchodných úseků státních silnic neb objektů, na nich se nacházejících a používaných, ležících v zastavěném jejich obvodě a sloužících pro silniční a hospodářskou dopravu dotyčných občanů. Opírajíc se o tuto povinnost, nařídilo min. prací výnosem z 26. února 1926 znovustanovení těchto konkurenčních příspěvků. Župní úřad určil tyto příspěvky, řídě se ustanoveními §§ 2, 3 a 5 prov. nař. býv. uh. min. obch. č. 15322/1892, prvá skupina, částka II. k zák. čl. 1:1890. Námitky obsažené v usnesení obec. zastupitelstva z 26. listopadu 1926 nemohly býti vzaty v úvahu, ježto při stanovení délky zastavěného obvodu nerozhoduje, je-li jen jedna strana silničního úseku zastavěna.O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss následovně:§ 7 odst. 1 zák. čl. 1:1890 stanoví, že k udržování té částky státní silnice, která vede některou obcí resp. na jejím vniterním obvodě se nacházejíc, jest upotřebována současně i pro uliční nebo hospodářskou — Č. 8863 —1219dopravu a následkem toho její udržování vyžaduje vyšších než obyčejných výloh, povinna jest dotyčná obec přispívati se slušným ohledem na své poměry.Povinnost obce přispívati k udržování částí státních silnic jest tedy vázána na splnění následujících předpokladů: 1. že dotyčná část silnice vede některou obcí nebo na jejím vniterním obvodě (intravilánu), 2. že jest jí používáno současně jako ulice nebo pro hospodářskou dopravu, 3. že právě v důsledku tohoto používání její udržování vyžaduje vyšších nákladů než obyčejných. K tomu přistupuje další předpis zákona, že úřad stanově výši příspěvku má slušně uvážiti poměry obce.Pokud jde o předpoklad na prvém místě uvedený, nečiní zákon — stanově zásadní povinnost obce k příspěvkům na udržování státních silnic — rozdílu, zda silnice vede některou obcí, t. j. přímo přes obec, či zda obec leží jen po jedné straně silnice. V nařízení býv. uher. min. obch. č. 15322/1892 vydaném k provedení zák. čl. 1:1890 pak v části II. § 3 se výslovně praví, že vniterním územím obce, — není-li bližší definice v pravomocenských nebo městských statutech, anebo nepodávají-li místní poměry a obecní plány v tom směru jistějšího podkladu, rozuměti dlužno zpravidla tu část zastavěné obce, kde při státní nebo pravomocenské cestě po jejích obou stranách nebo jen po jedné straně vystavěny jsou domy vedle sebe nebo jeden blízko druhého.Jest tedy pro určení zásadní povinnosti obce k příspěvkům nerozhodno, zda v určitých částech obce jest jen jedna strana silnice zastavěna domy, ježto i v takovém případě cit. nařízení příspěvkovou povinnost obci ukládá. Pak ovšem nutno přispívati i na udržování oné části státní silnice, která probíhajíc obcí jest zastavěna jen po jedné straně. Stížnost jest proto na omylu, tvrdí-li opak a domnívá-li se, že nutno část silnice zastavěnou jen po jedné straně resp. polovinu této části při stanovení sporného silničního úseku vyloučiti. V důsledku toho není vadou řízení, když žal. úřad délku silnice v oné části, kde jest zastavěna domy jen po jedné straně, nezjišťoval.St-lka namítá dále, že ani předpoklad uvedený svrchu sub 2. není splněn, poněvadž prý občané, kteří bydlí na pravé straně obce, této státní silnice nepoužívají, ježto do polí i zpět jdou humny. Z toho dovozuje stížnost, že jen polovice celé délky dotyčné části silnice by se mohla vžiti v počet. Ani tuto námitku neshledal nss důvodnou a sice z důvodů již svrchu uvedených, poněvadž i když silnice jen s jedné strany silnice jest zastavěna domy, a když tedy občané bydlící jen na jedné straně silnice silnice té jako ulice nebo k hospodářské jízdě používají, obec přece k příspěvkům dle § 7 odst. 1. cit. zák. čl. jest povinna. Nad to uvážil nss i okolnost, že intensita užívání průchodné části státní silnice pro účely v § 7 odst. 1 cit. zák. čl. stanovené může snad míti vliv na výši potřebných nákladů udržovacích a tím i na výši obecních příspěvků, že však skutečnost, že jen část občanů silnice používá, nemůže vylučovati určitou část státní silnice z příspěvkové povinnosti vůbec. I proti třetímu předpokladu brojí stížnost, namítajíc, že z nař. rozhodnutí není patrno, že státu používáním sporné části státní silnice jako ulice a pro hospodářskou dopravu vznikly větší než obyčejné udržovací náklady, resp. že vzhledem k příspěvku, který obec v r. 1914 platila (60 K), a vzhledem jen k pětinásobnému zvýšení cen štěrku a povozů obec není s to, aby nyní platila příspěvek 57násobný. Konečně namítá stížnost, že žal. úřad neuvážil slušně poměry obce.O těchto námitkách nss uvážil:Již v nál. Boh. A 7536/28 dovodil nss, že úřad jest povinen poskytnouti dotyčné obci v řízení správním příležitost k součinnosti při zjištění všech okolností a poměrů, které jsou podle ustanovení odst. 1. a 2. § 7 zák. čl. 1:1890, resp. podle předpisů obsažených v úpravě II. připojené k nař. býv. uher. min. obch. č. 15.322/1892 (Rendeletek Tára č. 57 ex 1892), zejména v bodech 2., 3. a 7. této úpravy, rozhodné jednak pro výrok úřadu o zásadní povinnosti obce nésti tento příspěvek a jednak pro výrok úřadu o výši tohoto příspěvku. Dále vyslovil nss v ténrže nálezu, že úřad jest povinen sděliti obci i data týkající se výše nákladů spojených s udržováním úseku státní silnice probíhajícího vnitřním územím obce a nákladů spojených s udržováním úseků této silnice, jež probíhají vnějším územím obce. Jest tedy úřad povinen obci sděliti početní podklady pro zjištění, že udržování dotyčné části silnice vyžaduje vyšších nákladů než obyčejných a kterých, a poskytnouti jí tak příležitost, aby k těmto podkladům úředního rozhodnutí mohla dříve zaujmouti stanovisko.Leč v daném případě neuplatňovala obec v řízení správním, ač jí k tomu byla poskytnuta příležitost, ve svém usnesení z 26. listopadu 1926 požadavek, aby úřad vzal slušný ohled i na poměry obce a neuváděla zejména, které okolnosti a poměry obce by odůvodňovaly snížení předepsaného příspěvku; neměl tedy úřad podnětu, aby o určitých poměrech obce uvažoval, a nemůže stížnost v tom směru uplatňovati námitky teprve před nss-em.Ale stejně jest tomu tak i ohledně námitky stran výše požadovaného příspěvku. V té příčině nenamítala stěžující si obec v řízení správním, ač jí k tomu byla poskytnuta možnost, že požadovaný příspěvek byl vypočten v odporu s předpisy zákona, t. j. že základ na udržování sporného úseku, jenž sloužil výpočtu žal. úřadu za základ, nedosahoval výše žal. úřadem zjištěné, nýbrž vytýkala toliko, že s hlediska změny valutárních poměrů tento základ měl býti nižší.