Č. 12684.

Pojišťovací právo. — Řízení správní: * O námitkách podle § 35 ex. řádu, směřujících proti vykonatelnému platebnímu výměru nemocenské pojišťovny (§ 175 poj. zákona), jakožto exekučnímu titulu podle § 1 bod 19 ex. řádu ve znění novely č. 23/1928 Sb., rozhodují řádné soudy.
(Nález z 11. prosince 1936 č. 17029/36.)
Věc: Růžena R. ve Strážnici proti rozh. zem. úřadu v Brně z 24. února 1934 o nem. pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Platebním výměrem z 30. srpna 1932 předepsala okr. nem. pojišťovna v Hodoníně Antonínu R. ve Strážnici a jeho manželce Růženě, aby rukou společnou a nerozdílnou zaplatili nedoplatek pojistného za rok 1931 a 1932. Tento platební výměr byl doručen 1. září 1932. Doručenku podepsal jenom Antonín R.
Rozhodnutím z 5. prosince 1933 okr. úřad v Hodoníně zamítl st-lčiny námitky proti platebnímu výměru pro opožděnost, protože byly podány teprve 11. dubna 1933, ač platební výměr s řádným poučením o opravném prostředku byl st-lce doručen 1. září 1932, jak je patrno z doručního lístku. Námitky podané podle § 35 ex. řádu zamítl okr. úřad, vysloviv, že rozhodovati o nich nepřísluší úřadu správnímu, nýbrž řádnému soudu. Nař. rozhodnutím žal. úřad zamítl st-lčino odvolání a potvrdil rozhodnutí okr. úřadu v podstatě z těchto úvah: Exekuce, které se týká oposiční žaloba, byla povolena na základě platebního výměru okr. nem. pojišťovny v Hodoníně. Námitky proti takovému exekučnímu titulu je podle ustanovení § 35 odst. 2 al. 1 exek. řádu uplatniti žalobou u příslušného soudu, neboť platební výměry okr. nem. pojišťoven jsou exekučními tituly podle § 1 bod 19 novely k ex. řádu, nikoli podle č. 10, 12, 14 vypočtenými v § 35 odst. 2 věta 2 ex. řádu. Proti takovým exekučním titulům nelze tedy exekuční námitky vznášeti k úřadům správním, nýbrž jsou k jich rozhodování příslušný toliko řádné soudy (viz nález ns R II 99/30, Váž. 9807/1930). — Potvrzenka o doručení napadeného platebního výměru okr. nem. pojišťovny byla podepsána Antonínem R., který je manželem st-lčiným. Doručení toto stalo se 1. září 1932. Na doručování platebních výměrů okr. nem. pojišťoven je podle § 189/3 zákona č. 221/1924 Sb. užíti obdoby předpisů o doručování v civilním řízení soudním. Není proto překážky, aby výměr převzatý 1. září 1932 manželem Růženy R. jakožto zákonným zástupcem byl považován za doručený týmž dnem Růženě R.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvažoval nss takto:
St-lka tvrdí, že o platebním výměru se dověděla teprve při výkonu exekuce, že jí uvedený platební výměr nebyl doručen, ač podle předpisů civ. řádu soudního, kterých zde nutno obdobně použíti (§ 189 odst. 3 zákona o soc. poj.), doručování musí se díti k vlastním rukám destinatáře nebo jeho zmocněnce. Dovozuje, že svého manžela Antonína R. nezmocnila k přijímání zásilek soudních ani jiných a že nebylo ani důvodu pro doručení náhradní, o čemž nejlépe svědčí adresa platebního rozkazu, která zní: »Antonín R. a manželka« a tedy ani neudává jméno st-lky. Námitka tato není důvodná.
Mylný je především názor st-lčin, že podle předpisů civ. řádu soudního musí se doručování díti k vlastním rukám. To platí jen pro doručování žalob (§ 106 civ. ř. s.). Předpis § 189 odst. 3 zákona o soc. poj. pak stanoví, že předpisů civ. ř. s. o doručování žalob jest obdobně použíti jenom, když jde o výměry, kterými je rozhodováno o nárocích na pojistné dávky nebo o pojistné povinnosti. Že by zde šlo o takový případ, stížnost netvrdí a důvodně by ani tvrditi nemohla, neboť zde šlo o výměr platební.
Žal. úřad vychází z právního názoru, že Antonín R., jakožto manžel st-lčin, je jejím zákonným zástupcem a že proto výměr doručený jemu 1. září 1932 nutno pokládati za doručený téhož dne st-lce. Žal. úřad je tudíž toho názoru, že manžel st-lčin jako její zákonný zástupce jest oprávněn přijímati písemnosti určené pro ni bez zvláštního zmocnění a také tehdy, když není důvodu pro doručení náhradní (§ 102 civ. ř. s.). Stěžovatelka nečiní žádných námitek proti tomuto názoru, že manžel jako zákonný zástupce st-lčin byl oprávněn přijímati písemnosti jí určené, nýbrž namítá jenom, že k tomu manžela nezmocnila a že zde nebylo důvodu pro doručení náhradní. Námitky ty však nepostihují obsahu nař. rozhodnutí a nss nemohl se jimi proto zabývati. Proti názoru žal. úřadu, že námitky proti exekuci povolené na základě vykonatelného platebního výměru okr. nem. pojišťovny, tedy na základě titulu uvedeného v § 1 č. 19 ex. řádu ve znění čl. IV. novely z 19. ledna 1928 č. 23 Sb., jest uplatniti u příslušného soudu, poněvadž tento titul není uveden mezi tituly, které vypočítává § 35 ex. řádu v druhé větě druhého odstavce, namítá stížnost, že tento výklad je mylný, ježto exekuční titul uvedený v § 1 č. 19 ex. řádu, ač není uveden mezi tituly vypočtenými v druhém odstavci § 35 ex. řádu, je v právní podstatě s nimi totožný. Tím dovozuje st-lka, že nikoli soud, nýbrž okr. úřad byl příslušný rozhodovati o námitkách proti exekuci (§ 35 ex. řádu) povolené na základě vykonatelného platebního výměru okr. nem. pojišťovny. Přezkoumávaje případ v mezích této námitky, nemohl nss uznati názor stížnosti za správný. Nový titul exekuční stanovený v § 1 č. 19 ex. řádu ve znění čl. IV. zákona č. 23/1928 Sb. není uveden mezi tituly vypočtenými v druhé větě druhého odstavce § 35 ex. řádu a již z toho důvodu nemůže o něm platiti to, co tento předpis stanoví o titulech tam vypočtených.

Citace:

č. 12684. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1196-1198.