Č. 12411.

Samospráva obecní: * U místností podle § 5 vzorcových pravidel vl. nař. č. 143/1922 Sb. ve znění vl. nař. č. 15/1928 Sb. od všeobecného vodného osvobozených nebo z něho vyňatých je zvláštním vodným, které z místností je zapraviti, pouze rozdíl mezi kvotou celkové úplaty za spotřebovanou vodu, na dotyčné místnosti vypadající (§ 12/4 prav.), a částkou, rovnající se všeobecnému vodnému, jež by se jinak — nebýt zproštění podle § 5 — z místností těch platilo.
(Nález z 20. května 1936 č. 12980/36.) Věc: Okres Prievidza proti rozh. okr. úřadu v Nitře ze 4. dubna 1934 o zvláštním vodném.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Platebním rozkazem z 31. října 1933 předepsal starosta obce Prievidzi okresu Prievidza zvláštní vodné z jeho domu č. 105 v Prievidzi na rok 1933 paušální částkou 1200 Kč. Okr. úřad v Nitře, pověřený zem. úřadem v Bratislavě podle 4. a 7. odst. § 11 vlád. nař. č. 8/1928 Sb., aby v poslední stolici o odvolání okresu rozhodl, výměrem ze 4. dubna 1934 odvolání to zamítl z důvodu, že podle § 5 odst. 2 pravidel o vybírání vodného v Prievidzi jsou sice od všeobecného vodného osvobozeny budovy trvale osvobozené od daně domovní, avšak tím není řečeno, že tyto budovy jsou osvobozeny i od zvláštního vodného podle § 11 ustanoveného. Pravidla nemají ustanovení, podle něhož budovy trvale osvobozené od daně domovní byly by osvobozeny od všeobecného i zvláštního vodného, a obec byla by povinna do takových budov ze svého vodovodu dodávati vodu zdarma.
O stížnosti, do tohoto rozhodnutí podané, uvážil nss takto:
Podle § 2 pravidel o vybírání vodného v Prievidzi na rok 1933, shodných se vzorcovými pravidly vlád. nař. č. 15/28 Sb., vybírá se v obci Prievidzi vodné jako všeobecné vodné za možnost bráti vodu z veřejného vodovodu, a jako zvláštní vodné za vodu skutečně spotřebovanou.
Všeobecné vodné vyměřuje se podle § 3 určitým procentem z nájemného (nájemní hodnoty) jednotlivého nájemního objektu.
Pro vyměření zvláštního vodného je zásadně základem skutečná spotřeba vody v tom kterém domě, zjištěná vodoměrem, a stanovená prodejní cena ze 1 m3 vody. »ífhrnný obnos prodejní ceny vody« v domě spotřebované rozvrhne se na nájemní objekty v poměru nájemného (nájemních hodnot), které je základem pro vyměření všeobecného vodného; »část celkové úplaty«, připadající takto na jednotlivý nájemní objekt, zmenší se pak o všeobecné vodné, na tento objekt připadající, »zbytek pak činí zvláštní vodné, které jest zapraviti« (§§ 11, 12 prav.).
Jak patrno, pravidla rozeznávají »úhrnný obnos prodejní ceny vody«, »část celkové úplaty« na jednotlivý nájemní objekt vypadající, od »zvláštního vodného, které jest zapraviti«, a za toto »zvláštní vodné« prohlašují nikoli celou kvótu celkové úplaty (úhrnného obnosu prodejní ceny vody), vypadající na jednotlivý nájemní objekt, nýbrž jenom tu její část, která zbude, když se odečte všeobecné vodné na dotyčný nájemní objekt připadající. Tento smysl má termín »zvláštní vodné« také v § 16. Nelze proto — jak neprávem činí žali. úřad — z okolnosti, že pravidla nemají žádného ustanovení, osvobozujícího od zvláštního vodného, dovozovati, že poplatník je povinen platiti celou kvótu celkové úplaty (úhrnného obnosu prodejní ceny vody) na jeho místnosti vypadající; okolnost ta opravňuje pouze k závěru, že není zproštěn povinnosti platiti »zvláštní vodné« ve smyslu právě vymezeném, t. j. diferenci mezi kvotou celkové úplaty naň vypadající a všeobecným vodným naň připadajícím.
Bylo by ovšem možno namítnouti, že zvláštní vodné tvoří zbytek kvóty celkové úplaty po odečtení všeobecného vodného na dotyčný nájemní objekt připadajícího, a že v případech, kde objekt je podle § 5 prav. všeob. vodného prost, není ve skutečnosti od kvóty celkové úplaty na náj. objekt vypadající co odčítati, a že by tedy zvláštní vodné bylo tu pak identické s celou kvotou celkové úplaty. Tu dlužno však uvážiti: Dávková pravidla v § 5 určité objekty od všeobecného vodného osvobozuji, resp. z něho vyjímají. Tím dávají zřejmě najevo, že chtějí jich držitelům poskytnouti oproti jiným výhodu toho obsahu, že až do výše normálního konsumu vody, krytého všeobecným vodným, mohou bráti vodu z obecního vodovodu zdarma. Nelze se domysliti rozumného důvodu pro úsudek, že pravidla výhodu, kterou tu v § 5 zřejmě poskytují, chtějí zase úplně odejmouti, jakmile spotřeba vody v tom kterém vyňatém neb osvobozeném objektu převýší byť i jen zcela nepatrně normální spotřebu krytou všeobecným vodným. Daleko bližší je závěr, že pravidla nechtěla sice poskytnouti osvobození od »zvláštního vodného« v tom smyslu, jak pojem ten shora byl vymezen, chtěla však na každý způsob zachovati zproštění od všeobecného vodného.
Těmito úvahami veden nss dospěl k závěru, že u místností podle § 5 vzorc. prav. vlád. nař. č. 143/1922 Sb. ve znění vlád. nař. č. 15/1928 Sb. od všeobecného vodného osvobozených nebo z něho vyňatých je zvláštním vodným, které z místností je zapraviti, pouze rozdíl mezi kvotou celkové úplaty za spotřebovanou vodu, na dotyčné místnosti vypadající (§ 12/4 prav.), a částkou, rovnající se všeobecnému vodnému, jež by se jinak — nebýt zproštění podle § 5 — z místností těch platilo.

Citace:

Č. 12411. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 541-543.