Č. 12309.

Zaměstnanci veřejní: * Úřady, u nichž může míti zřízenec finanční stráže trvalé úřední působiště ve smyslu § 12 ve spojení s §em 28 plat. zák. č. 103/1926 Sb., jsou i úřady potravní daně na čáře, zřízené výnosem ministerstva financí ze dne 18. prosince 1920 č. 115805(Věstník téhož ministerstva z r. 1920 č. 61).
(Nález z 29. února 1936 č. 11077/36.)
Věc: Bohumil H. v Praze (adv. Dr. Viktor Svoboda z Prahy) proti rozh. min. financí v Praze z 20. prosince 1932 o výměře činovného.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: St-l jako respicient finanční stráže v Modřanech žádal podáním z 6. září 1932 vzhledem k tomu, že dne 1. září 1932 bylo jemu na služebních příjmech vyplaceno pouze 1337 Kč 90 h, ačkoli do té doby dostával měsíčně 1411 Kč 80 h, o doplacení rozdílu anebo o sdělení, z jakých důvodů mu srážka ze služebních příjmů byla učiněna.
Tento dotaz vyřídil inspektorát finanční stráže při okr. finančním ředitelství v Praze výměrem z 3. října 1932 vyrozuměním, že k oné žádosti sdělilo zem. finanční ředitelství — okrsková celní správa — v Praze výnosem ze 16. září 1932, že, ježto byl st-l dne 9. srpna 1932 přeložen od úřadu potravní daně na čáře v Chuchli (skupina míst »A«) k úřadu potravní daně na čáře v Modřanech (skupina míst »C«), poukázalo jemu zem. finanční ředitelství — okrsková celní správa — v Praze k výplatě činovné ročních 2100 Kč, že, ježto st-l v Chuchli pobíral činovné ročních 3000 Kč, vzniklo změnou jeho služebního působiště, která jest trvalá, zmenšení činovného o 900 Kč ročně, a že se podotýká, že podle § 12 plat. zákona vyměřuje se činovné podle obce, ve které jest trvalé úřední působiště zaměstnancovo, a mění se tudíž, byl-li přeložen z jedné skupiny míst do druhé.
Odvolání st-lovo z 18. října 1932, podané do výnosu zem. finančního ředitelství v Praze ze 16. září 1932, zamítlo min. financí rozhodnutím z 20. prosince 1932 s odůvodněním, že podle § 28 případně § 12 plat. zákona vyměří se činovné podle skupiny míst, pokud se týče podle obce, ve které jest trvalé úřední působiště zaměstnancovo, že nynější trvalé působiště st-lovo jest v obci Modřanech, která patří do skupiny míst »C«, a nepřísluší tudíž st-li činovné podle skupiny míst »A«, že jest nerozhodné, že jest st-l zaměstnancem potravní daně v Praze, že byl přeložen a že jest tudíž služebně přidělen okr. finančnímu ředitelství v Praze, a že patří evidencí do stavu inspektorátu finanční stráže v Praze, neboť trvalé úřední působiště, čímž jest rozuměti úřad (úřadovnu), u které jest zaměstnanec trvale ustanoven, jest v obci Modřanech, a že rovněž jest nerozhodné, že část obce Modřan jest v obvodu pražské potravní čáry.
Proti tomuto rozhodnutí podal st-l stížnost, o které nss uvažoval
takto:
St-l je respicientem finanční stráže, tedy ve smyslu § 33 vlád. nař. č. 202/1930 Sb. zřízencem finanční stráže. Službu koná ve smyslu § 1 č. 2 vlád. nař. č. 675/1920 Sb. ve spojení s předpisem § 6 č. 6 vlád. nař. č. 202/1930 Sb. u úřadů potravní daně na čáře, jak tato čára byla stanovena vlád. nař. č. 674/1920 Sb.
Podle předpisu § 34 vlád. nař. č. 202/1930 Sb. platí pro st-le některá ustanovení platového zákona a zejména i předpis § 28 plat. zák. o činovném. Podle tohoto předpisu se činovné vyměří podle skupin míst A, B, C, D, při čemž odkázáno je na předpis § 12 plat. zákona. Předpis § 12 plat. zák. pak stanoví, že činovné se vyměří podle obce, ve které je trvalé úřední působiště úředníkovo, tedy vzhledem k § 28 plat. zák. podle obce, ve které je trvalé úřední působiště zřízencovo podúředníkovo).
Vzhledem k obsahu nař. rozhodnutí a stížnosti je na sporu otázka, podle které skupiny míst jest st-li vyměřiti činovné, a jde tedy o to, ve které obci je trvalé úřední působiště st-lovo.
Nss již ve svém nálezu Boh. A 11110/34 vyslovil právní názor, že trvalým působištěm úředníkovým (podúředníkovým) ve smyslu §§ 12 a 28 plat. zák. jest rozuměti obec, ve které leží úřad, u něhož bylo zaměstnanci propůjčeno systemisované služební místo, ať se tak stalo novým nebo opětným ustanovením, či povýšením, nebo přeložením, a že je to vždy obec sídla úřadu, u něhož úředník (zřízenec) koná trvale službu, tedy nikoli na základě pouze dočasného nebo přechodného přidělení.
Jde tedy o to, zda úřad potravní daně na čáře v Modřanech, k němuž st-l, jak je ze spisů správních zřejmo, byl inspektorátem finanční stráže při okr. finančním ředitelství v Praze dnem 9. srpna 1932 trvale přidělen (od úřadu potravní daně na čáře v Chuchli), je takovým úřadem, u něhož bylo st-li propůjčeno systemisované služební místo, a u něhož st-l koná trvale službu.
Odpověď na tuto otázku lze dáti jen na základě předpisů o organisaci úřadů pro vybírání potravní daně na čáře.

Zákonem ze 14. dubna 1920 č. 264/1920 Sb. byl ministr financí zmocněn, aby rozšířil potravní daň na čáře v Praze i na předměstské obce (§ 1). V § 3 stanoví zákon tento, že finanční správa určí na obvodu území pojatého do čáry daně potravní místa, kde vstup poplatného zboží je dovolen, a zařídí na místech těch úřady pro vybírání potravní daně na čáře.
K provedení tohoto zákona vydáno bylo vlád. nařízení č. 674/1920 Sb., jímž čára potravní daně v Praze byla rozšířena nejen na obce a osady sloučené s Prahou (zákon č. 114/1920 Sb.), nýbrž i na části dalších obcí a zejména i obce Modřan v soudním okrese zbraslavském.
Výnosem min. financí z 18. prosince 1920 č. 115805, uveřejněným ve Věstníku min. fin. z r. 1920 pod č. 61, pak byly u provedení vlád. nař. č. 674/1920 Sb. zřízeny úřady potravní daně na čáře a mezi nimi i úřad potravní daně na čáře Chuchle s expoziturou »Chuchle-nádraží« (§ 1 č. 1) a »úřad potravní daně na čáře Modřany« s expoziturou »Nádraží Bráník-Hodkovičky« (§ 1 č. 23). Tvrdí-!i tedy stížnost, že »úřad potravní daně na čáře Chuchle« má tři stanoviště a to v Chuchli, Bráníku-Hod- kovičkách a v Modřanech, je toto tvrzení v rozporu s uvedeným výnosem min. financí, jímž úřady potravní daně na čáře byly zřízeny, a z něhož plyne, že »úřad potravní daně na čáře Modřany* jest od »úřadu potravní daně na čáře Chuchle« úřadem zcela odlišným. Tomu nevadí ani okolnost, na kterou poukazuje žal. úřad ve svém odvodním spise, že oba tyto úřady z důvodů úsporných jsou spravovány společným přednostou, jenž sídlí v Chuchli.
Vyhláškou min. financí z 28. března 1921 č. 138 Sb. bylo zřízeno »Ředitelství potravní daně v Praze« u okr. finančního ředitelství v Praze, jako jeho zvláštní oddělení pro agendu potravní daně na čáře a spojených s ní daní a dávek, jemuž náleží vyřizovati zmíněnou agendu v mezích působnosti okr. finančního ředitelství v Praze.
Vyhláškou min. financí z 13. října 1927 č. 155 Sb. došlo pak toliko k té úpravě, že ředitelství potravní daně v Praze bylo s účinností od 1. listopadu 1927 sloučeno s okr. finančním ředitelstvím v Praze, kterému bylo uloženo, aby jakožto finanční úřad I. stolice vyřizovalo také agendu potravní daně na čáře a spojených s ní daní a dávek.
Předpisem § 3 vlád. nař. č. 202/1930 Sb. byly pak zřízeny inspektoráty finanční stráže, které obsahují několik oddělení finanční stráže.
Z výnosu zem. fin. ředitelství v Praze z 3. května 1930, jímž st-li bylo propůjčeno systemisované místo ve II. platové stupnici s titulem »respicient finanční stráže« v osobním stavu mužstva finanční stráže v Čechách, plyne, že systemisace služebních míst mužstva finanční stráže v Čechách je provedena jednotně pro celou zemi Českou a nikoli podle jednotlivých úřadů potravní daně na čáře.
Ježto pak podle § 11 vlád. nař. č. 202/1930 Sb. jest služebním úřadem rozuměti úřad, jehož přednosta je podle platných předpisů povolán, aby bezprostředně vykonával na zaměstnance služební dozor, jest vzhledem k organisaci úřadů potravní daně na čáře, jak právě byla vylíčena a jak byla provedena vzhledem k zákonnému zmocnění, danému finanční správě §em 3 zák. č. 264/1920 Sb., za služební úřad st-lův, k němuž byl trvale přidělen a u něhož trvale koná službu, pokládati »úřad potravní daně na čáře Modřany« a nikoli úřad potravní daně na čáře Chuchle, jak míní stížnost, třebaže přednosta tohoto úřadu je z důvodů úsporných současně pověřen správou úřadu potravní daně na čáře Modřany.
Na tom nic nemění Skutečnost, na kterou poukazuje st-l, že mu výnosem zem. finančního ředitelství v Praze z 26. března 1930 bylo jako respicientu finanční stráže v Praze uděleno povolení bydleti v Modřanech mimo služební působiště, ježto tehdy a sice až do 9. srpna 1932 služebním působištěm st-lovým byla Praha.
Pokud se zástupce stížnosti při ústním líčení dovolával obdoby případu rozhodnutého nálezem nss Bob. A 11110/34, nestalo se tak případně, neboť v případě tímto nálezem rozhodnutém byl právní stav v podstatné části jiný, totiž v tom směru, že pohraniční policejní komisařství v Petržalce, o které šlo, bylo podle vyhlášky min. vnitra z 2. srpna 1920 č. 538 Sb. zřízeno výslovně jako součást policejního ředitelství v Bratislavě, tedy nikoli jako samostatný úřad. Je-li tedy »úřad potravní daně na čáře Modřany« úřadem, u něhož st-l trvale službu koná, pak jest obcí, v níž je trvale úřední jeho působiště, obec Modřany, a nikoli Chuchle, a není tedy nezákonným, jesliže mu žal. úřad přiznal činovné podle skupiny míst, do které patří obec Modřany.

Citace:

Č. 12309.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 305-308.