Č. 12488.

Stavební právo: * Z ustanovení § 3 stav. řádu pro Čechy nelze vyvoditi povinnost obce, vyznačiti v plánu šířky ulic zvláště vepsáním příslušných šířkových kot, ani uvésti stoupání jednotlivých ulic v procentech, je-li spád ulic v plánu jinak dostatečně vyznačen.
(Nález z 9. září 1936 č. 14568/36.)
Věc: Obec Schwaderbach proti rozh. zem. úřadu v Praze z 22. ledna 1934 o schválení plánu polohy.
Výrok: Stížnost, pokud brojí proti odepření potvrzení polohového plánu z důvodu, že v něm nejsou vyznačeny výškové koty ulic a popisná čísla, zamítá se pro bezdůvodnost. Jinak se naříkané rozhodnutí zrušuje jednak pro nezákonnost, jednak pro vadnost řízení.
Důvody: Nař. rozhodnutím odepřel žal. úřad, vyřizuje podané odvolání řady občanů, potvrditi polohový plán místní obce Schwaderbachu z toho důvodu, poněvadž plán ten je neúplný a nepřehledný a následkem toho vůbec přezkoumán býti nemůže. Tyto nedostatky polohového plánu spatřuje žal. úřad v tom,
1. že poloha ulic pouhým zakreslením regulačních čar, oddělujících veřejný statek od majetku soukromého, do katastrální mapy není přesně určena;
2. že šířka ulic při měřítku, ve kterém plán je sdělán, nedá se přesně zjistiti, poněvadž chybí koty šířky ulic;
3. že s výjimkou oněch ulic, jimiž vede silnice, všechny ostatní ulice jsou navrhovány ve s.tejných šířkách, ačkoliv absolutně nedá se předpokládati, že by provoz, podle něhož šířky ulic mají se říditi, ve všech ulicích stejně se utvořil. Šířka ulic v některých případech je nadbytečně veliká, naproti tomu v jiných případech, jako při stát. a okr. silnicích, opět absolutně nedostatečná. Je tudíž nutno, aby šířka ulic byla odstupňována podle toho, jedná-li se o stát., okr. a hlavní silnice neb o ulice vedlejší;
4. že ulice nejsou řádně kotovány, ježto ani na křižovatkách neobsahují skutečnou a regulovanou niveletu, aby zřejmý byl spád ulic a aby mohlo býti zjištěno, zda navržená regulace přimyká se terénu, což jinak, poněvadž plán je bez vrstevnic, nemohlo by vůbec býti konstatováno. Při tom bylo by stoupání vyznačiti v procentech. Teprve tímto způsobem bylo by možno posouditi nutnost a proveditelnost náměstí;
5. že zakreslené objekty nejsou označeny popisnými čísly.
Ad 1. Pokud jde o prvý důvod zamítavého rozhodnutí, totiž o nepřesné určení polohy v plánu zakreslených ulic, je podotknouti, že žal. úřad nikterak nevyjadřuje, proč poloha ulic zakreslením regulačních čar do katastrální mapy není přesně určena, takže oprávněnost tohoto důvodu vůbec nemůže býti přezkoumána, a následkem toho spočívá důvod ten na vadném řízení. Je tedy nař. rozhodnutí v tomto bodě vadné. Ad 2. Stížnost brojí proti výtce úřadu, že šířky ulic a tříd v plánu projektovaných jsou nedostatečně určeny, a tvrdí, že šířku jednotlivých ulic lze při měřítku 1:2880 i bez zvláštního kótování jejího snadno zjistiti, přihlédne-li se k tomuto měřítku a geometrickému zakreslení ulic. Šířka ta činí prý při hlavních dopravních třídách 12—14 m, při ostatních ulicích 8 m, takže požadavkům § 13 stav. řádu jest učiněno zadost. Ale i kdyby tomu tak nebylo, nemohlo by podle náhledu stížnosti vyznačení šířky ulic v polohovém plánu od vyšších instancí právem býti požadováno, neboť není zák. ustanovení, podle něhož by obec jako stav. úřad I. instance již v polohovém plánu musila se vázati na určitou šířku cest sloužících provozu. Nss neuznal za potřebné věcně zabývati se touto posléze uvedenou námitkou, neboť jak stížnost, tak také žal. úřad stojí na stanovisku, že šířky ulic v předmětném plánu skutečně zakresleny byly, a sporná je pouze otázka, zda zakreslení to bez udání šířkových kot ke zjištění šířek ulic dostačuje. Stavební řád nemá žádného ustanovení, podle něhož šířkové koty ulic musily by v polohovém plánu býti vyznačeny, jak to činí ohledně důležitých kot výškových; pokud tedy žal. úřad zaujímá stanovisko opačné, nemá požadavek jeho žádné opory v zákoně. Ovšem šířky ulic do polohového plánu pojaté musí již z plánu samého přesně býti poznatelny, neboť ustanovení polohového plánu musí nejen pro publikum, ale i pro stav. úřady býti jasná. Žal. úřad však neuvádí nic, z čeho dalo by se souditi, že z grafického znázornění šířky ulic v plánu a z měřítka, jež k tomuto znázornění vzato bylo za základ, je nemožno vyšetřiti projektované šířky ulic. Pouhá okolnost, že snad vyšetření ono dalo by se pohodlněji a lehčeji provésti při údaji šířkových kot, nedostačuje ještě k tomu, aby potvrzení plánu bylo odepřeno. Všeobecné tvrzení žal. úřadu pak, že šířky některých ulic jsou příliš velké, jiných pak zase příliš malé, trpí vadou řízení, neboť bez určení, kterých jednotlivých ulic tato výtka se týká a z jakého důvodu, nemůže důvodnost tohoto všeobecného tvrzení vůbec býti přezkoumána. Nemohlo tedy také z důvodu sub 2 uvedeného potvrzení plánu býti odepřeno.
Ad 3. Pokud žal. úřad postrádá odstupňování šířek ulic a tříd podle toho, zda jedná se o stát., okr. a hlavní silnice anebo jen o vedlejší silnice, namítá stížnost, že místní obcí Schwaderbachem vůbec žádná stát. silnice neprobíhá a že ostatně zmíněné odstupňování v plánu již je provedeno. Poněvadž v plánu skutečně, jak nař. rozhodnutí na jiném místě samo přiznává, činí se v příčině šířky rozdíl mezi ulicemi, jimiž probíhají silnice, a jinými ulicemi, a poněvadž ani z aktů ani z nař. rozhodnutí není zřejmo, jakým způsobem žal. úřad dospěl k svému zjištění, že ve Schwaderbachu stát. silnice existuje, nemůže ani tento důvod nař. rozhodnutí obstáti.
Ad 4. Naproti tomu nemohlo ve všem vyhověno býti stížnosti, pokud tato obrací se proti odůvodnění nař. rozhodnutí, uvedenému v bodu 4. Ustanovení § 3 čes. stav. řádu výslovně předpisuje, že do plánu, kde je toho potřebí, zapsati jest také veškeré důležité koty výškové a je zřetelně vyznačiti různými barvami. Zapsání výškových kot aspoň na křižovatkách ulic, a to jak podle skutečného stavu před regulací, tak i podle projektované regulace samé, odůvodňuje žal. úřad v tomto případě tím, že by jinak bylo nemožno zjistiti spád jednotlivých ulic a konstatovati, zda zamýšlená regulace přimyká se terénu. Poněvadž při zhotovování plánu má podle § 2 odst. 2 stav. řádu vždy brán býti zřetel na místní poměry, nemůže požadavek týkající se vyznačení výškových kot za účelem zjištění, pokud při regulaci brány byly ohledy na skutečné poměry terénní, prohlášen býti za nezákonný. Rovněž nelze pokládati za nepotřebné, jestliže úřad vyznačení výškových kot v plánu požaduje za tím účelem, aby byl zřejmý spád jednotlivých ulic, neboť při potvrzování plánu má úřad ten také přezkoumati, zda ulice i spádem svým vyhovují požadavkům bezpečné a snadné jízdy, ke kterémužto účelu jest úřadu potřebí znalosti spádu ulic. Zákonem však neodůvodněn je požadavek žal. úřadu, aby výškové poměry, kde toho potřeba, byly vyznačeny nejen zapsáním všech důležitých výškových kot, nýbrž aby kromě toho stoupání ulic bylo vyjádřeno v procentech, neboť takový požadavek nemá v ustanoveních stav. řádu žádné opory, naopak stav. řád ten (§ 3) předpisuje pouze vyznačení všech důležitých výškových kot. Tvrzení žal. úřadu, že teprve tímto způsobem bylo by umožněno posouditi nutnost a proveditelnost náměstí, není v rozhodnutí blíže odůvodněno, a nemůže tedy býti přezkoumáno, kterážto okolnost rovněž tvoří podstatnou vadu řízení.
Ad 5. Požadavek úřadu, aby do plánu zakreslena byla všechna popisná čísla existujících objektů, jest úplně ospravedlněn výslovným ustanovením § 3 stav. řádu a stížností vůbec ani není brán v pochybnost.

Citace:

č. 12488. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 725-727.