Č. 12 455.


Stavební právo: * Zavěšení firemní tabule na domě není stavební změnou ve smyslu § 28 stavebního řádu pro Jihlavu.
(Nález z 19. června 1936 č. 13 795/36.)
Věc: Hanuš R. v Jihlavě proti rozh. okr. úřadu v Jihlavě z 19. června 1934 o přestupku stavebního řádu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Nálezem trestního senátu města Jihlavy z 11. října 1929 by st-l uznán vinným přestupkem § 26 ve spojení s ustanovením § 27 stav. řádu pro město Jihlavu, jehož dopustil se tím, že bez úředního povolení zřídil na domě čp. 28 v Komenského třídě reklamní tabuli takovým způsobem, že je tím dotčen vnější vzhled budovy, a že tudíž provedl na stávající budově podstatnou změnu, k níž je zapotřebí povolení stavebního úřadu, a byl pro přestupek ten ve smyslu § 125 odst. 1 stav. řádu odsouzen k pokutě ve výši 150 Kč, resp. v případě nedobytnosti k trestu vězení v trvání 15 dnů.
Odvolání, které st-l proti tomuto nálezu podal, a v němž namítal, že skutková povaha přestupku jemu za vinu kladeného není dána ani po stránce objektivní ani po stránce subjektivní, vyhověl okr. úřad v Jihlavě nař. rozhodnutím pouze v tom směru, že uznal st-le vinným toliko z přestupku § 28 stav. řádu, spáchaného tím, že neučinil před zřízením a umístěním firemní tabule, která byla provedena ve zvláštní a neobvyklé konstruktivní formě a velikosti, písemné oznámení stavebnímu úřadu v Jihlavě a nevyčkal jeho rozhodnutí, zdali uzná, že stavební změna spadá pod ustanovení § 27 stav. řádu či nic. Následkem toho snížil sice okr. úřad st-li uloženou pokutu na 50 Kč, resp. trest vězení v trvání 5 dnů, jinak však odvolání st-lovo vytýkající, že umístění firemní tabule vůbec nepodléhá ingerenci stavebního úřadu, zamítl jako neodůvodněné.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
St-l byl nař. rozhodnutím uznán vinným přestupkem § 28 stav. řádu města Jihlavy z 16. června 1894 č. 63 z. z. mor. ve znění zákona č. 39/1914 z. z. mor., jenž, jak nss v nálezu Boh. A 10 268/33 dovodil, je všeobecně dosud platnou právní normou. Tento předpis ustanovuje, jak je postupovati tehdy, nejedná-li se o podstatné opravy nebo změny ve smyslu předchozího § 27, nýbrž o pouhé opravy nebo stavební změny druhu nepatrnějšího, a předpisuje, že opravy a změny takové mají býti stavebnímu úřadu oznámeny dříve, nežli se počnou prováděti. Spor jest o to, zda pod pojem stavební změny ve smyslu tohoto předpisu spadá i firemní tabule tak upravená, jak svrchu uvedeno. Nss musil na tuto otázku dáti odpověď zápornou.
O stavební změně lze mluviti jedině tenkráte, jestliže jde o nějakou změnu stavebního objektu samého, nikoliv o nějakou změnu mimo stavební objekt, třeba by tato mohla míti vliv na vzhled budovy po stránce estetické. Takovou změnou stavební není pouhé zavěšení firemní tabule na dům, které je při provozování živnosti a různých povolání svobodných všeobecně obvyklé, neboť zavěšením takovým se na budově samé po stránce stavební nic nemění. Je pravda, že firmou takovou, je-li provedena v barvách a rozměrech nevkusných, může trpěti vzhled budovy, ale tato závada není přivoděna nějakou změnou stavebního objektu samého, nýbrž změnou vnější, a následkem toho nespadá změna ta pod ustanovení § 28 stav. řádu (srov. Boh. A 8679/30).
Žal. úřad pro opačný svůj názor dovolává se ustanovení předchozího § 27 stav. řádu, uváděje, že předpis ten pokládá za podstatné opravy neb změny i zařízení vodidel pro osvětlování a pro opatření vody a postavení hromosvodů, ačkoli tyto; změny stejně jako firemní tabule nedotýkají se přímo stavebního objektu, nýbrž k němu pouze háky a skobami se upevňují. Žal. úřad tu však přehlíží, že zařízení vodovodní, sloužící k zásobování domu vodou, a zařízení sloužící k rozvádění svítiplynu neb elektrické energie po domě k účelům osvětlovacím, jakož i zařízení hromosvodná, určená k ochraně domu před bleskem, jsou ve- směs zařízeními sloužícími k užívání budovy samé, která, byla-li provedena, stávají se stavební součástí budovy a involvují v sobě tudíž změnu stavebního předmětu samého. To nelze ovšem říci o firmách, které se zavěšují na zevní stěny budovy.
Ani z § 79 odst. 6 stav. řádu nelze pro názor žal. úřadu nic vytěžiti, neboť nehledíc k tomu, že ustanovení toto a ustanovení § 28 jsou dva zcela různé předpisy, mající zcela odlišný materiální obsah (srov. Boh. A 8679/30), které nelze spojovati, nasvědčoval by předpis § 79 odst. 6 spíše správnosti náhledu zastávaného stížností, neboť ustanovuje-li tento předpis, že jen výkladní skříně při místnostech přízemních, vystupující nad určitou míru přes základní čáru zdi, potřebují zvláštního povolení, je patrno, že firemní tabule nad přízemními místnostmi takového povolení nepotřebují.
Stejně nepřípadně dovolává se nař. rozhodnutí ustanovení vzorných pravidel o vybírání obecních poplatků stavebních, obsahujících i předpisy o vybírání poplatku za povolení ke zřízení výkladních skříní, neboť předpisy tyto mají na zřeteli jen ty případy, kdy povolení ke zřízení výkladní skříně je třeba, nelze však z nich dovozovati, že i k zavěšení firmy je zapotřebí oznámení podle § 28 cit. stav. řádu.
Pokud nař. rozhodnutí uvádí, že umístění firmy podléhalo oznámení z důvodu případného zamokání zdivá budovy, tedy nehledíc k tomu, že závada ta není v nař. rozhodnutí řádně odůvodněna, (v nař. rozhodnutí se uvádí pouze, že srážková voda stéká se stříšky na chodník, a nezjišťuje se, že podmáčí zdivo), nelze ani z tohoto důvodu použiti ustanovení § 28 stav. řádu, kdyžtě, jak svrchu dovoděno, zavěšení firemní tabule samo o sobě není změnou stavebního objektu samého. Stavební úřad mohl by pouze uděliti majiteli domu příkaz, aby odkap dešťové vody upravil tak, jak to ustanovuje § 72 stav. řádu, nemůže však st-le potrestati proto, že vyvěšení firmy neoznámil.
Citace:
č. 12455. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 654-655.