Č. 12271.

Řízení správní: Předpisem § 86 odst. 2 vlád. nařízení č. 8/1928 Sb. není úřadu dáno oprávnění, aby nařizoval ex offo obnovu ve prospěch strany na úkor jiné strany ve správním řízení zúčastněné.
(Nález z 23. ledna 1936 č. 10104/36.)
Věc: Město Prešov proti rozh. okr. úřadu v Prešově ze 16. září 1933 o zvláštním vodném.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Platebním rozkazem z 15. března 1928 předepsal správní komisař města Prešova Marii H. na zvláštním vodném za rok 1927 částku 2660 Kč 62 h, a okr. úřad v Prešově výměrem z 1. srpna 1930 v postupu instančním odvolání do tohoto platebního rozkazu podané zamítl jako bezdůvodné.
Podáním z 29. října 1931 žádala Marie F. jménem Marie H., aby jí bylo vodné odepsáno, a žádost odůvodnila těžkými finančními poměry. Městská rada prešovská odepřela žádosti vyhověti; odvolání městské zastupitelstvo v Prešově usnesením č. 11975/32 odmítlo proto, že platební rozkaz nabyl moci práva a proti odepření žádosti té není odvolání přípustno. Odvolání Marie F. starosta města Prešova výměrem z 29. listopadu 1932 odmítl jako nepřípustné podlé § 5 zák. čl. XX:1901.
K odvolání Marie F. vydal okr. úřad v Prešově výměr z 16. září 1933 tohoto znění: »Odvolání Marie F. roz. H. jako právního nástupce zemřelé Marie H., podané proti výroku starosty města Prešova z 29. listopadu 1932, jímž odmítl jako nepřípustné odvolání do usnesení městského zastupitelstva, zamítám jako bezdůvodné, ježto ve věci bylo rozhodnuto pravoplatně výměrem okr. úřadu v Prešově z 1. srpna 1930 a o revisi mohl rozhodovati jen okr. úřad. Na základě odvolání zjistil však okr. úřad šetřením dodatečně provedeným nové podstatné okolnosti zakládající porušení platných předpisů, jichž bylo použiti v předchozím řízení při vyměřování vodného, a proto zrušuje výrok starosty města, jakož i usnesní městského zastupitelstva č. 11975/32 na základě § 3 zák. čl. XX: 1901, a z moci úřední podle § 26 odst. 2 bodu 1 (dle konceptu správně § 86 odst. 1 bodu 2), resp. § 81 vl. nař. č. 8/1928 zrušuje současně svůj výměr z 1. srpna 1930 a vydává tento nový výměr: Okr. úřad vyhovuje odvolání Marie H. z 25. února 1929, podanému do usnesení městského zastupitelstva v Prešově z 22. ledna 1929, jímž zamítlo její odvolání do předpisu zvláštního vodného v částce 2660 Kč 62 h, zrušuje ono usnesení městského zastupitelstva, jakož i platební rozkaz z 15. března 1928 jako nezákonné a osvobozuje tím st-lku od placení.«
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Na sporu jest otázka, mohl-li žal. úřad své pravoplatné rozhodnutí z 1. srpna 1930 z moci úřední zrušiti a nahraditi nař. rozhodnutím.
Žal. úřad opírá tento svůj zákrok o § 86 odst. 1 bod 2 a § 81 spr. ř. (vl. nař. č. 8/28 Sb.).
Podle § 86 odst. 1 spr. ř. jest k návrhu strany obnoviti řízení ukončené pravoplatným rozhodnutím v případech uvedených v bodech 1—3 a podle odst. 2 může tu úřad i z moci úřední naříditi obnovu, leč by šlo o věc, na jejíž konečném vyřízení není zúčastněn veřejný zájem.
Žal. úřad odůvodňuje svůj zákrok tím, že dodatečným šetřením zjištěny byly nové okolnosti, svědčící ve prospěch poplatnice, kterých ona beze své viny v původním řízení uplatňovati nemohla. Vykládá si tedy žal. úřad zřejmě ustanovení § 86 spr. ř. v ten rozum, že úřad může naříditi obnovu z moci úřední i ve prospěch strany na místo strany, ač tato o obnovu nežádala.
Tento názor je mylný. Z ustanovení odst. 2 § 86 spr. ř. je zcela zřejmě patrno, že oprávnění úřadu, naříditi obnovu řízení ex offo, je mu dáno jenom ve prospěch zachování veřejných zájmů. Veřejný zájem, zastoupený ve správním řízení úřadem, nemá býti postaven hůře nežli individuelní zájem strany — to jest ratio ustanovení odst. 2 § 86 spr. ř. Není však tímto předpisem dáno úřadu oprávnění, aby jako nějaký oficielní zástupce strany nařizoval bez jejího zákroku ex offo obnovu v její prospěch na úkor jiné strany v řízeni správním zúčastněné. V daném případě nežádala poplatnice za obnovu řízení, nýbrž pouze za odpis dávky pro tísnivé poměry finanční.
Žal. úřad nařídil obnovu také zcela výslovně z mocí úřední, a to ve prospěch poplatnice a na úkor druhé strany ve sporu zúčastněné, dnešní st-lky, obce Prešova. K takovému zákroku nedával mu však cit. § 86 oprávněni. Žal. úřad opírá se také o § 81 spr. ř., leč neprávem. Tento předpis normuje pravomoc stolice odvolací v instančním řízení; předpokládá tedy, že úřad je činný jako instance odvolací na základě řádného opravného prostředku strany. Nemůže tedy býti tímto předpisem odůvodněn zákrok oficiosní.
O ustanovení § 83 spr. ř., o němž se zmiňuje stížnost, žal. úřad se neopřel, a o sobě ani opříti nemohl, neboť tento předpis sám nedává úřadu oprávnění rušiti nebo měniti pravoplatná rozhodnutí, nýbrž jen odkazuje v tom směru na předpisy dosavadní. Nějakého takového dřívějšího předpisu se žal. úřad nedovolal. Pokud pak žal. úřad zrušil akty v nař. rozhodnutí uvedené na základě zák. čl. XX:1901, učinil tak rovněž neprávem, neboť podle § 135 odst. 2 bodu 6 spr. ř. pozbyl zák. čl. XX:1901 s účinností vl. nař. č. 8/1928 Sb. platnosti pro úřady, pro něž toto nařízení platí, tudíž i pro žal. úřad.

Citace:

Č. 12271. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 218-220.