Č. 12402.

Samospráva obecní: Zákaz vydaný obcí, který má povahu positivního zákroku policejního, nezakládá nároku na náhradu škody podle § 37 čes. obec. zřízení, i kdyby jím byla obec porušila zákon a stranu poškodila.
(Nález ze 14. května 1936 č. 13000/36.) Prejudikatura: Boh. A 9492/31.
Věc: Josef Š. v Radošovicích proti rozh. zem. úřadu v Praze z 23. května 1934 o náhradě škody podle § 37 obec. zřízení.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání st-lovo z výměru okr. úřadu v Říčanech z 23. února 1934, vydaného po slyšení okr. výboru v Říčanech, kterýmžto výměrem byla zamítnuta st-lbva žádost z 28. dubna 1933, aby byla ve smyslu § 37 čes. obec. zřízení vyslovena povinnost zúčastněné obce Radošovic nahraditi mu škodu způsobenou opominutím povinností, jež staveb, řád ukládá obci u výkonu samostatné působnosti v oboru policie stavební.
Jednaje o stížnosti do rozhodnutí toho podané vycházel soud z těchto úvah:
Žal. úřad v odůvodnění svého rozhodnutí vychází z předpokladu, že zavinění obce, pro něž se st-l domáhá na obci náhrady, spočívá podle jeho tvrzení v tom, že obec mu ve smyslu § 27 staveb. řádu zakázala pokračovati v přestavbě a předsevzíti podstatné změny stavební. Proti tomuto zjištění st-l námitek nevznáší, a proto neměl ani soud důvodu vycházeti ze skutkového peřdpokladu jiného. Ani proti tomu, že žal. úřad tento zákaz kvalifikoval jako positivní zákrok policejní, stížnost nic nenamítá.
Předmětem sporu je výhradně otázka právní, zda zákonný výraz opominutí, jež je podle § 37 obec. zřízení nezbytným předpokladem pro vznik nároku poškozeného na náhradu škody jemu vzniklé, dlužno vykládati v užším smyslu negativním jako nevykonání nějakého positivního zákroku, k němuž obec je po zákonu povinna, či má-li býti pojímán ve smyslu širším jako zanedbání jakýchkoli povinností zákonných, třebas i v rámci nějakého zákroku positivního.
Nss již ve svém nálezu Boh. A 9492/31 se přiklonil k prvému z těchto dvou názorů a vyslovil, že zákaz mající povahu positivního zákroku policejního a nikoli povahu opominutí policejně úředních povinností obce, nezakládá nároku na náhradu škody podlé § 37 čes. obec. zřízení, i kdyby jím byla obec porušila zákon a stranu poškodila. Při názoru tom setrval soud i v daném případě a odkazuje podle § 44 jed. ř. na podrobné odůvodnění citovaného nálezu. K vývodům dnešní stížnosti se jen ještě dodává, že ani německý výraz »Vernachlássigung von Pflichten« — třebas německý text čes. obec. zřízení jako zákona zemského je stejně autentický jako text český (Boh. A 3850/24) — nelze vykládati tak široce, jak za to má st-l, a pojímati do něho i nezachování zákonných povinností při zákroku positivním, neboť i v německém znění byl by zákonodárce pro tak široké pojetí musil použiti výrazu »Verletzung von Pflichten« (porušení povinností) nebo výrazu podobného.

Citace:

Č. 12402. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 522-523.