Č. 12 426.

Zdravotnictví. — Řízení před nss: I. Stanovištěm lékárny je podle § 7 nař. č. 22 370/1883 (R. T. č. 88/1883) místo, na kterém lékárna má býti zřízena. — II. Tržební (atrakční) obvod lékárny je podle nař. č. 22 370/1883 obvod, z něhož obyvatelstvo vzhledem k místním poměrům bude pravděpodobně krýti potřebu léčiv z této lékárny. — III. Podle nař. č. 22 370/1883 může zem. úřad povoliti přemístění i takové lékárny, jež dosud zřízena nebyla, k jejíž zřízení však bylo již dáno povolení. Z výroku zem. úřadu lze se odvolati k ministerstvu veř. zdrav, a těl. výchovy.
(Nález z 29. května 1936 č. 13 365/36.)
Věc: Ph. Mr. Evžen S. v Mukačevě proti rozh. min. veř. zdrav, a těl. výchovy v Praze z 13. února 1934 a z 19. března 1934 o určení stanoviště lékárny a Eduard K. v Mukačevě (adv. Dr. Tomáš Hegner z Prahy) proti rozh. zem. úřadu v Užhorodě z 11. ledna 1934 o přemístění lékárny.
Výrok: Naříkaná rozhodnutí se zrušují pro vadnost řízení.
Důvody: Výměrem zem. úřadu v Užhorodě z 22. června 1932 byla v Mukačevě zřízena sedmá veřejná lékárna pro atrakční obvod jihozápadní, ohraničený ulicí Havlíčkovou a Horodskou, a určeno pro ni stanoviště na křižovatce obou zmíněných ulic, případně v ulici Havlíčkově v části mezi domy č. 1 až 20 nebo v ulici Horodské v části mezi domy č. 11 až 17, a současně uděleno osobní právo k provozu této lékárny Ph. Mru Evženu S., kdežto námitky, které proti zřízení této nové lékárny byly podány, a mezi nimi i námitky Eduarda K., majitele lékárny na rohu ulice Horodské a ulice Rákociho, byly zem. úřadem zamítnuty.
O odvolání Eduarda K. rozhodlo min. veř. zdrav, a těl. výchovy rozhodnutím z 23. června 1933 v ten rozum, že ze stanoviště zem. úřadem pro nově povolenou lékárnu určeného vyloučil nárožní domy při vústění ulice Havlíčkovy do ulice Horodské a dále domy č. 10—20 v ulici Havlíčkově, kdežto v ostatních směrech odvolání zamítl.
Oznámení Ph. Mr. Evžena S., že lékárnu jemu povolenou hodlá zříditi v domě č. 20 v Horodské ulici, nevzal městský notářský úřad v Mukačevě výměrem z 18. listopadu 1933 na vědomí v podstatě z toho důvodu, že dům tento leží jak mimo stanovený atrakční obvod, tak mimo stanovené stanoviště nově povolené lékárny.
Na odvolání Ph. Mr. Evžena S. však zem. úřad v Užhorodě nař. rozhodnutím z 11. ledna 1934 určil v základě § 7, resp. § 8 nař. uher. min. vnitra ze 4. června 1883 o zřizování lékáren za místo zřízení a provozu nové lékárny dům č. 20 v Horodské ulici.
Souběžně projednávaly se námitky Ph. Mr. Ed. K. proti určení stanoviště nové lékárny v domě č. 20 v ulici Horodské a notářský úřad v Mukačevě rozhodnutím z 28. prosince 1933, resp. zem. úřad v Užhorodě rozhodnutím z 24. dubna 1934 je odmítl pro nedostatek aktivní legitimace Ph. Mr. Ed. K.
Na odvolací žádost Ph. Mra Ed. K. vyzvalo min. veř. zdrav, a těl. výchovy výnosem z 13. února 1934 zem. úřad v Užhorodě, aby o věci podal zprávu a předložil spisy a za tím účelem, aby se předešlo eventuální kolisi, zakázalo jakékoli kroky k eventuální realisaci rozhodnutí zem. úřadu z 11. ledna 1934, dokud min. veř. zdrav, a těl. výchovy nezaujme stanovisko k postupu zem. úřadu. Současně připomenulo toto min., že ve věci vymezení stanoviště lékárny Ph. Mr. S. bylo konečně rozhodnuto výměrem téhož min. z 23. června 1933.
Dalším výnosem min. veř. zdrav, a těl. výchovy z 19. března 1934 byla zem. úřadu v Užhorodě zaslána stížnost Ph. Mr. K. do postupu zem. úřadu rovněž s výzvou, aby byly předloženy spisy, a současně bylo vysloveno, že jakákoli změna stanoviště nové lékárny Ph. Mr. S., které rozhodnutím tohoto min. z 23. června 1933 bylo konečně vymezeno, bez předchozího řízení jako o žádosti o novou lékárnu je protizákonná, a že toto min. znovu zakazuje otevření nové lékárny ve smyslu výměru zem. úřadu v Užhorodě z 11. ledna 1934.
O stížnostech, z nichž stížnost Ph. Mra Eduarda K. je namířena proti rozhodnutí zem. úřadu v Užhorodě z 11. ledna 1934, kdežto stížnost Ph. Mra Evžena S. míří proti výnosům min. veř. zdrav, a těl. výchovy z 13. února 1934 a z 19. března 1934, uvažoval nss takto:
I. Nař. rozhodnutí zem. úřadu v Užhorodě z 11. ledna 1934, jímž určen byl Ph. Mru Evženu S. za stanoviště pro nově povolenou lékárnu dům č. 20 v ulici Horodské, je v podstatě odůvodněno tím, že ulicemi, jimiž vymezen byl atrakční obvod pro nově zřízenou lékárnu, je rozuměti ulice s přilehlými k nim s obou stran budovami, resp. stavebními parcelami, a že v souhlase s uvedeným významem ulice určeno bylo i stanoviště nové lékárny, a byl-li stanoven atrakční obvod zmíněné veřejné lékárny tak, že v sobě zahrnuje domy v hraničních ulicích Havlíčkově a Horodské s obou stran — jak zvláště zřejmo je z označení počátečního a konečného domu č. 1—20 v ulici Havlíčkově, z nichž prvý položen je na straně západojižní a poslední na straně východojižní, a pak musí býti vzato za podklad i pro ulici Horodskou, ježto ohledně této nestalo se žádné omezení co do pojmu této ulice —, pak je prokázáno, že dům č. 20 v ulici Horodské, v němž určeno bylo stanoviště nové sedmé veřejné lékárny, nachází se bezesporně ve stanovišti určeném zem. úřadem výměrem z 22. června 1932 a modifikovaným výnosem min. veř. zdrav, a těl. výchovy z 23. června 1933.
Dále vyslovil zem. úřad, že i kdyby výměru zem. úřadu z 22. června 1932, modifikovanému výměrem min. veř. zdrav, a těl. výchovy z 23. června 1933, bylo rozumě ti tak, že stanoviště v ulici Horodské zaujímá v sobě jen domy po jedné straně ulice, t. j. domy č. 13, 15 a 17, bylo by i v tomto případě vyhověti žádosti Ph. Mra Evžena S. o přeložení stanoveného již stanoviště lékárny do domu č. 20 v ulici Horodské, ježto nově zvolené a ohlášené stanoviště této lékárny položeno je v pravoplatně stanoveném vlastním atrakčním obvodě této lékárny a tato může býti — jsouc umístěna v bezprostřední blízkosti okruhu svého stanoviště určeného zem. úřadem a min. veř. zdrav, a těl. výchovy — snadno dosažena z každé části tohoto atrakčního obvodu. Mimo to konstatuje zem. úřad, že nově zvolené stanoviště této veřejné lékárny Ph. Mra Evžena S. nezkracuje vzdálenost od veřejné lékárny Ph. Mra Eduarda K., získanou původně stanoveným stanovištěm prve uvedené nové veřejné lékárny.
Jak právě z uvedeného obsahu nař. rozhodnutí zem. úřadu z 11. ledna 1934 je patrno, argumentuje zem. úřad v ten způsob, že dům č. 20 v Horodské ulici leží ve stanovišti určeném zem. úřadem, resp. min. veř. zdrav, a těl. výchovy, a sice v podstatě proto, že atrakční Obvod pro nově zřízenou lékárnu byl vymezen tak, že obsahuje domy v hraničních ulicích Havlíčkově a Horodské s obou stran těchto ulic v dotyčné jich části. Leč i pro případ, že by vymezení stanoviště nově povolené lékárny bylo rozuměti tak, že toto stanoviště v ulici Horodské obsahuje jen domy po jedné straně ulice (č. 13, 15 a 17), zastává zem. úřad názor, že by bylo možno určené stanoviště přeložiti do domu č. 20 v Horodské ulici z důvodů svrchu uvedených. Jde tedy především o to, zda dům č. 20 v ulici Horodské leží ve stanovišti, jak toto svého času zem. úřadem, resp. min. veř. zdrav, a těl. výchovy bylo určeno.
Stížnost namítá, že tomu tak není. Stížnost sice nerozeznává přesně atrakční obvod nové lékárny (§ 1 nař. uh. min. vnitra ze 4. června 1883 č. 22 370) od jejího stanoviště (§ 7 cit. nař.), a ztotožňuje Oba pojmy, domnívá-li se, že vyloučením rohových domů při vústění ulice Havlíčkovy do ulice Horodské a části ulice Havlíčkovy (č. 10—20) měl býti zúžen atrakční obvod nové lékárny, ježto rozhodnutím min. veř. zdravotnictví a těl. výchovy z 23. června 1933 byly nárožní domy při vústění ulice Havlíčkovy do ulice Horodské a domy č. 10—20 v ulici Havlíčkově vyloučeny »ze stanoviště«, resp. »z vymezeného stanoviště« a nikoli z atrakčního obvodu, a mělo tedy býti omezeno toliko stanoviště nové lékárny, leč z obsahu stížnosti i při tomto vadném chápání rozdílu mezi atrakčním obvodem a vymezeným užším stanovištěm nové lékárny je patrno, že stížnost namítá, že dům č. 20 v ulici Horodské nespadá do stanoviště nové lékárny, jak toto citovaným pravoplatným výnosem min. veř. zdrav, a těl. výchovy bylo stanoveno. A v tomto směru bylo stížnosti dáti za pravdu. Stanovištěm nové lékárny rozuměti sluší vzhledem k předpisu § 7 cit. nař. č. 22 370/1883 ono místo, na kterém lékárna má býti zřízena. Místo to má býti určeno buďto současně s povolením nové lékárny, nebo nestalo-li se tak současně, má je stanoviti úřad se zvláštním zřetelem na tržební obvod nové lékárny. Tržebním (atrakčním) obvodem pak nemůže býti míněno nic jiného, nežli obvod, z něhož obyvatelstvo vzhledem k míst- ním poměrům a zejména vzhledem k přístupnosti lékárny bude pravděpodobně krýti potřebu léčiv z dotyčné lékárny. Nemusí tedy stanoviště lékárny za všech okolností souhlasiti s jejím atrakčním obvodem a může stanoviště lékárny býti omezeno na užší prostor, než jaký zaujímá její atrakční obvod. Tak tomu jest i v případě daném. V řízení o povolení sedmé veřejné lékárny v Mukačevě byl atrakční obvod omezen na jihozápadní část města Mukačeva, ohraničenou ulicí Havlíčkovou a Horodskou, naproti tomu bylo stanoviště pro tuto lékárnu omezeno prvou stolicí pouze na křižovatku obou zmíněných ulic, případně v ulici Havlíčkově na část mezí domy č. 11 až 17, druhou stolicí však vyloučeny byly rohové domy při věstění ulice Havlíčkovy do ulice Horodské a domy č. 10—20 v ulici Havlíčkově.
Bylo-li tedy stanoviště nové lékárny takto vymezeno, pak nutno vymezení to vykládati striktně, a nelze zejména z toho, jak určen byl atrakční obvod, nic dovozovati pro úsudek o tom, jakým způsobem vymezeno bylo užší stanoviště v tomto atrakčním obvodě. Také z té okolnosti, že v ulici Havlíčkově byly původně pro stanoviště lékárny určeny domy od č. 1 do č. 20, tedy domy po obou stranách ulice, a že vyloučeny byly druhou stolicí nárožní domy při vústění ulice Havlíčkovy do ulice Horodské, tedy rohové domy po obou stranách při vústění ulice Havlíčkovy do ulice Horodské, kdežto v ulici Horodské pro stanoviště lékárny té určena byla část mezi domy č. 11—17, tedy jen po jedné straně ulice, plyne, že úřad při omezení stanoviště nové lékárny nerozuměl ulicí beze všeho dalšího obě řady domů k ulici přiléhající, a že tedy do stanoviště toho domy na druhé straně ulice Horodské pojaty nebyly. Pro názor tento mluví i další okolnost, že min. veř. zdrav, a těl. výchovy ve svém' rozhodnutí z 23. června 1933 jako jeden z důvodů pro zamítnutí tehdejšího odvolání Ph. Mra Ed. K. uvedlo, že vyloučením zmíněných rohových domů příliv frekvence z té neb oné ulice podle toho, kde nová lékárna bude umístěna, bude spíše sváděn k lékárně Ed. K. jako ke styčnému bodu ulic, a odporovalo by této intenci, kdyby nová lékárna byla umístěna naproti rohovému domu, který ze stanoviště právě byl vyloučen. Domnívá-li se tedy žal. úřad, že dům č. 20 v ulici Horodské spadá ještě do vymezeného stanoviště nové lékárny, nemá názor tento ve spisech správních žádné opory.
Jde tedy ještě o to, zda obstojí další eventuální výrok žal. úřadu, že, i kdyby dům č. 20 v ulici Horodské nespadal do stanoveného stanoviště, by bylo možno určené stanoviště do domu č. 20 v ulici Horodské přeložili. Stížnost proti tomu především namítá, že přeložení atrakčního obvodu (správně stanoviště) je nezákonné proto, že
1. podle § 8 nařízení č. 22 370/1883 možno přemístiti lékárnu již zřízenou, kdežto lékárna Ph. Mr. S. dosud zřízena nebyla, 2. že atrakční obvod může podle § 1 cit. nař. měniti jen min., takže zem. úřad překročil svoji kompetenci,
3. že stanoviště nové lékárny bylo pravoplatně a přesně stanoveno min. veř. zdrav, a těl. výchovy v koncesní listině a zem. úřad jako úřad podřízený nemůže tuto disposici ministerstva měniti (§ 157 bod m) zák. čl. XIV:1876 v souvislosti s § 7 cit. nař.),
4. že zem. úřad, chtěl-li stanovené již stanoviště změniti, měl se dotázati ministerstva a nemohl učiniti opatření proti duchu koncesní listiny, a zejména nemohl nař. rozhodnutí opatřiti poučením, že proti němu není přípustný opravný prostředek.
Stížnost nemá především pravdu, že přemístiti lze jenom lékárnu, která již byla zřízena (námitka ad 1.), ježto citované nařízení v tomto směru nerozeznává a není také důvodu, proč by řízení o přemístění lékárny sice povolené, ale dosud nezřízené nemohlo býti provedeno, když přemístění takové se ve své podstatě rovná zřízení lékárny za jiných skutkových předpokladů a může se státi jen s povolením úřadu a samozřejmě jen za šetření oněch kautel, které jsou dány na ochranu existenční schopnosti lékáren dosavadních. Přemístění takové mohl by tedy povoliti jen onen úřad, který je povolán uděliti povolení ke zřízení Lékárny nové, tedy podle vlád. nař. č. 187/1929 Sb. zem. úřad. Není tedy ani námitka ad 2. důvodná.
Naproti tomu musil nss dáti námitkám ad 3. a 4. za pravdu.
Bylo-li totiž, jak svrchu; dovoženo, stanoviště nové lékárny úřadem koncesním vymezeno tak, že dům č. 20 v ulici Horodské do něho nespadá, a byly-li tedy ohledně ustálení místa nové lékárny učiněny disposice současně s povolením nové lékárny, pak nejsou splněny předpoklady § 7 nařízení č. 22 370/1883, za kterých určení místa lékárny je pouhým zdravotnickým opatřením, a nemohl žal. úřad nové stanoviště určití jinak, než za šetření oněch kautel, kterých bylo dbáti v řízení o stanovení stanoviště dosavadního, a tedy s ohledem na možné ohrožení existence lékáren dosavadních.
Pak ovšem mohl zem. úřad, povolil-li přenesení stanoviště lékárny na jiné stanoviště, než které v řízení o povolení lékárny bylo stanoveno, vystupovati jako úřad I. stolice, a bylo pak proti jeho výměru přípustné odvolání k min. veř. zdrav, a těl. výchovy. Opatřil—li tedy zem. úřad svoje rozhodnutí, pokud jím vyslovuje, že by bylo možno určené stanoviště přenésti do domu č. 20 v ulici Horodské, poučením, že proti němu další opravný prostředek není přípustný, byl tím porušen procesní předpis čl. 8 org. zákona a § 74 správního řádu a bylo tedy rozhodnutí to zrušiti dle § 6 zákona o ss.
II. Nař. rozhodnutí min. veř. zdrav, a těl. výchovy z 13. února 1934 a z 19. března 1934 napadá stížnost Ph. Mra Evžena S. především námitkou vadnosti řízení, kterou spatřuje v tom, že tato rozhodnutí neobsahují žádného odůvodnění, nýbrž pouze sdělují, že, ježto stanoviště lékárny tohoto st-le bylo rozhodnutím z 23. června 1933 konečně vymezeno, je jakákoli změna stanoviště bez předchozího řízení o žádosti za novou lékárnu protizákonná. Dále namítá stížnost, že zem. úřad jako úřad odvolací stanovil v základě § 7, resp. 8 nař. min. vnitra ze 4. června 1883 č. 22 370 s konečnou platnosti a tedy pravoplatně za místo pro zřízení a provoz nové lékárny dům č, 20 v ulici Horodské a že tedy žal, min. porušilo zákon, když zakázalo jakékoli kroky k eventuální realisaci výměru zem. úřadu z 11. ledna 1934.
Nss shledal výtku vadnosti řízení důvodnou, Z nař. rozhodnutí nemohl především st-l zcela nepochybně seznati, v (jaké vlastnosti žal. min. vystupuje, a zejména vydalo-li nař. rozhodnutí na základě své moci dozorčí či jako úřad odvolací. Z nař. rozhodnutí také není zjevno, z jakého skutkového stavu žal. úřad vycházel a zejména vycházel-li ze zjištění, že dům č. 20 v ulici Horodské leží mimo stanovené stanoviště lékárny, a ze kterých důvodů. Žal. úřad také nikterak blíže nevyslovuje, zda rozhodnutí zem. úřadu z 11. ledna 1934 považuje či nepovažuje za rozhodnutí pravoplatné a eventuálně ze kterých důvodů.
Všechny tyto nedostatky byly způsobilé ztížiti st-li obranu jeho práv a nezbylo proto než i obě nař. rozhodnutí min. veř. zdrav, a těl. výchovy zrušiti podle § 6 zákona o ss.

Citace:

č. 12426. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 574-579.