Č. 12374.

Zaměstnanci veřejní: Za účinnosti zákonů platového a organisačního přísluší zemskému výboru schvalovati usnesení zastupitelského sboru města se zřízeným magistrátem, jimiž jsou upravovány služební příjmy jeho zaměstnanců.
(Nález z 18. dubna 1936 č. 12385/36.)
Věc: Desider L. v Košicích proti rozh. zem. výboru v Bratislavě z 22. června 1933 o výchovném.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Zastupitelský sbor města Košic usnesením z 10. července 1931 vyhověl žádosti st-le, městského podnotáře, o uděleni předběžného povolení ve smyslu předpisu odst. 3 bodu 1 § 144 platového zákona k tomu, aby jeho syn Josef mohl pokračovati ve studiích na vysoké škole hudební v Budapešti. Dalším usnesením z 13. března 1933 městský zastupitelský sbor, přihlížeje k tomu, že syn st-lův s dobrým prospěchem pokračuje ve svých studiích, povolil, aby st-li bylo vypláceno na dobu od 1. července 1932 do 30. června 1933 výchovné na jmenovaného syna.
Ve smyslu výnosu zem. úřadu v Bratislavě z 9. listopadu 1932 předložila městská rada toto usnesení k dozorčímu schválení. Zem. výbor země Slovenské v Bratislavě ve schůzi konané 22. června 1933 odepřel schváliti usnesení zastupitelského sboru v Košicích ze 13. března 1933.
Stížnost podaná na toto rozhodnutí se omezuje toliko na procesní námitku, že zem. úřad (správně výbor) nebyl k vydání nař. rozhodnutí kompetentní. Na podporu svého stanoviska se stížnost dovolává nálezu Boh. A 6935/27. Nss neuznal stížnost důvodnou.
V citovaném nálezu vyslovil nss, že ani z ustanovení 2. věty odst. 2 bodu I § 6 zákona č. 394/1922 Sb., ani z § 19 téhož zákona nelze dovozovati, že župní úřad je kompetentní schvalovali usneseni zastupitelstev měst s regul. magistrátem, jimiž byl zaměstnanci těchto měst povolen drahotní přídavek na členy rodiny, zdržující se v cizině. Tohoto nálezu se však stížnost dovolává neprávem, neboť přehlíží, že rozhodnutí župního úřadu, v cit. nálezu nss přezkoumávané, bylo vydáno ještě před účinností platového zákona z 24. června 1926 č. 103 Sb. Předpisem § 212 odst. 4 a 6 tohoto zákona byla založena schvalovací pravomoc dohlédacích úřadů co do usnesení samosprávných korporací, jimiž jsou upravovány služební poměry, zejména i služební příjmy zaměstnanců samosprávných korporací. Za účinnosti zákona o organisaci politické správy č. 125/1927 Sb. přísluší tato dohlédací pravomoc, pokud jde o zaměstnance měst se zřízeným magistrátem, zemskému výboru (arg. § 99 org. zákona).
V daném případě vyslovil odepření schválení zem. výbor země Slovenské usnesením z 22. června 1933, tedy již za účinnosti cit. zákonů platového a organisačního. Šlo tedy o akt úřadu po zákonu povolaného k výkonu schvalovací pravomoci ve věcech úpravy služebních příjmů st-lových; při tom dlužno poznamenati, že stížnost nesprávně mluví o rozhodnutí zem. úřadu, ač, jak uvedeno, jde o akt zem. výboru.

Citace:

č. 12374. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 445-446.