Č. 12628.

Samospráva obecní: Poplatník nemá nároku na to, aby náklad na obecní vodovod byl hrazen poplatky ve smyslu § 28 zákona č. 329/1921 Sb.
(Nález z 12. listopadu 1936 č. 16030/36.)
Věc: Josef P. v Roudně (adv. (Dr. Rudolf Bayer z Bruntálu) proti rozh. zem. výboru v Brně z 1. září 1933 o vodném.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Proti usnesení obec. zastupitelstva v Roudně z 2. listopadu 1932, aby schodek obecního vodovodu pro 10000 Kč byl uhrazen zvýšením obecních přirážek o 50%, st-1 podal odvolání, v němž namítal, že náklady na zřízení a udržování obecního vodovodu hraditi je výhradně vodným. Žal. úřad v konečné instanci zamítl odvolání podstatně z důvodu, že obecní vodovod není podnikem výdělečným a nelze proto na jeho provoz vztahovati ustanovení § 22 obec. fin. nov. č. 329/1921 Sb., t. j., aby příjmy kryly aspoň všechna vydání včetně úrokování a umořování základního kapitálu. Obec není povinna, nýbrž jen oprávněna vybírati poplatky za užívání vodovodu a není tedy také povinna předpisovati vodné v takové výši, aby jeho výnos kryl úplně potřebu vodovodu pro správní rok.
O stížnosti na toto rozhodnutí uvážil nss:
Stížnost uznává, že vodovod není výdělečným podnikem, nýbrž v první řadě zařízením obecně prospěšným, zřízeným v zájmu veřejném. Tím doznává tedy implicite, že nepřichází tu v úvahu ustanovení § 22 obec. fin. nov. Přes to hájí však názor, že náklad na vodovod mají nésti v prvé řadě ti, kdož zařízení toho používají, a opírá jej o ustanovení §§ 27 a 28 obec. fin. nov. Z § 27 nelze však nic usuzovati už proto, že tento předpis byl zákonem č. 77/1927 Sb. zrušen. Paragraf 28 pak dává obci toliko právo (»obce jsou oprávněny«), neukládá jí však povinnost, aby k úhradě nákladů obecního zařízeni zavedla poplatky. Poplatníku není nikde přiznán nárok na to, aby obec určité vydání takovýmto způsobem hradila (srov. ohl. příspěvků podle § 26 obec. fin. nov. nálezy Boh. A 2181/23, 8419/30, 9066/31).
Ze znění vzorcových pravidel o vodném, vydaných vlád. nař. č. 143/1922 Sb., nemůže st-1 pro svůj názor nic dovozovati již proto, že tato vzorcová pravidla nejsou právní normou (viz nález nss z 27. května 1932 č. j. 3364/32, 15. října 1929 č. j. 18398/29).
Nelze sice upříti, že požadavku spravedlnosti odpovídá, aby u zařízení obecních, která slouží nejen zájmu veřejnému, nýbrž také soukromohospodářským zájmům jednotlivců, byli k úhradě nákladů v tomto poměru přidržováni především ti, kdož zařízení v takovém svém zájmu používají; než tento požadavek v zákoně nedošel všeobecné a kogentně, zejména ani ve směru dnes sporném, positivně-právního uznání, a nemůže proto st-1 z toho, že snad v tomto případě nebylo ho plně dbáno, dovozovati porušení nějakého svého subjektivního práva, které jedině povolán je nss chrániti (§ 2 zákona o ss).

Citace:

č. 12628. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1045-1046.