Č. 12403.

Známkové právo: *Je nezákonné, dospěl-li žal. úřad k závěru o podobnosti známek podle § 3 známkové novely z r. 1895 v předpokladu, že možnost záměny průměrným konsumentem při obyčejné pozomosti je podmíněna komplikovaným duševním pochodem, spojujícím grafické prvky známek s určitou konkrétní představou.
(Nález z 15. května 1936 č. 12730/36.)
Věc: Firma Josef Steiner, továrna bavlněného zboží ve Vrchlabí (adv. Dr. Jiří Weis z Litoměřic) proti rozli. min. obchodu v Praze ze 17. listopadu 1933 (za spolužal. firmu Tootalí Broadhurst Lee Comp. Limited Manchester adv. Dr. Otto Gellner z Prahy) o známce ochranné.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Pro firmu Tootal Broadhurst Lee Company Limited v Manchesteru — dnes spolužalovanou — byla 26. října 1925 zapsána u obchod, a živn. komory v Praze pro bavlněné kapesníky kombinovaná známka č. 28428, vykazující černě orámovaný obdélník, jenž je podélně rozdělen černou linií, provedenou stejně silně jako jeho orámování a rovnoběžnou s delšími základnami, na dvě nestejné obdélníkové části. Hořejší obdélníková část je větší a je v ní umístěn v bílém poli rovnoramenný trojúhelník, jenž spočívá svojí základnou na výše zmíněné příční linii a jehož! vrchol se dotýká středu horní základny obdélníku tvořící četou známku. Trojúhelník ten je proveden v barvě černé a je proťat řadou bílých tenkých linek rovnoběžných se základnou a šikmou bílou linkou probíhající od vrcholu přibližně asi k první pravé čtvrtině základny tak, že je tím rozdělen ve dva trojúhelníky nepravidelné. Celek působí dojmem vertikální projekce pyramidy. V dolní menší obdélníkové části je pod tímto vyobrazením umístěn nápadný nápis: »Pyramid« a pod ním rovněž nápadný, leč menšími literami provedený nápis »Handkerchiefs«.
Pro firmu Josef Steiner ve Vrchlabí — dnešní st-lku — byla u obch. a živn. komory v Liberci zapsána 28. března 1930 pro kapesníky známka č. 19777, kterou nař. rozhodnutí bez odporu stran popisuje tak, že vykazuje vyobrazení rovnoramenného trojúhelníku, ve kterém je vyobrazena hlava egyptského faraóna s čelenkou na hlavě a několik hieroglyfických nápisů. Pod vyobrazením trojúhelníku pak je nápis »Ramses«.
K tomu je dodati, že trojúhelník tvořící tuto známku je proveden na bílém poli černými liniemi, že je příčkou rovnoběžnou se základnou rozdělen na trojúhelník menší a na pravidelný lichoběžník a že výše zmíněné vyobrazení a hieroglyfy jsou provedeny v bílém poli menšího trojúhelníku černou barvou.
Žalobou de pres. 17. září 1930 domáhala se spolužalovaná strana výmazu známky č. 19777/Liberec z důvodu, že je podle § 3 známk. novely z r. 1895 zapsána pro stejný druh zboží jako její starší známka č. 28428/ Praha a že je této známce zaměnitelně podobna.
Žal. úřad zjistiv, že obě známky jsou zapsány pro stejný druh zboží a že známce spolužalované strany přísluší priorita před známkou st-íky, nař. rozhodnutím vyhověl žalobě a uznal zápis známky č. 19777/Liberec neúčinným, nařídil její výmaz a uznal st-lku povinnou k náhradě útrat známkového sporu. V důvodech zabýval se žal. úřad z podnětu st-lky předem otázkou, zda vyobrazeni trojúhelníka jest obecně obvyklým označením pro kapesníky a tudíž značkou volnou, a opřev se o výsledky šetření, konaného v té příčině dotazy u obch. a živn. komor, zodpověděl ji záporně.
V souvislosti s tím vyvrací pak nař. rozhodnutí udánlivé tvrzení stěžující si strany uvedené v řízení, že spolužalované strana sama výslovně uznala v podání z 25. dubna 1931, že vyobrazení trojúhelníka je pro zboží, o něž jde, všeobecně obvyklým.
Zabývaje se pak vlastní otázkou sporu, t. j. otázkou zaměnitelné podobnosti střetnuvších se známek, vyslovil žal. úřad toto:
»Společnou grafickou součástí obou známek je černý trojúhelník. Výplň černého trojúhelníka vykazuje některé různosti. Tak známka spolužalované strany má zobraziti pyramidu, kdežto známka strany stěžující vykazuje zobrazení černého trojúhelníka, v jehož vnitřku jest hlava egyptského vládce s čelenkou, kolem které jsou různé, jakoby hieroglyfické nápisy a pod trojúhelníkem nápis »Ramses«.
Stěžující si strana vyobrazení egyptského vládce, hieroglyfům, jakož í slovu »Ramses« přikládá neprávem rozhodující význam pro rozlišitelnost známek. Stěžující si strana tu přehlíží, že průměrný konsument věnuje známkám jen zcela obyčejnou pozornost, při čemž mu utkví v paměti pouze všeobecné znaky známek, pouze jejich celkový dojem, t. j. tak zvaný pamětní obraz. Jedině tento celkový dojem sluší vžiti za základ při srovnání dvou známek. Srovnáme-li pak obrazové součásti obou známek, shledáme, že oba trojúhelníky se shodují celkovým dojmem. Oba výkazují vodorovné rozdělení plochy, jsou provedeny v barvě černé a ve známce spolužalované strany má obraz ten zřejmě vyznačovati vyobrazení pyramidy, čemuž jasně nasvědčuje i nápis pod tímto vyobrazením »Pyramid«. Ve známce stěžující si strany tento nápis uveden sice není, avšak vyobrazení trojúhelníka provedeno je rovněž v barvě černé a připojení obrazu egyptského vládce a hieroglyfických nápisů i slova »Ramses« zřejmě nasvědčuje tomu, že trojúhelník ten je vlastně vyobrazením pyramidy, neboť, jak je z historie známo, jsou pyramidy a egyptští vládcové, zejména »Ramses«, s pyramidami v nejpřímější souvislosti.
Je tedy obrazový i slovní rozdíl obou sporných známek pro celkový rozdíl černého trojúhelníka bez rozhodujícího významu a není tak výrazný, aby vyloučil změnu grafických součástí známek při obyčejné pozornosti průměrného kupce, naopak všechny tyto grafické i slovní součásti známky stěžující si strany tuto podobnost jenom zesilují.
Jsou tudíž grafické součásti v obou sporných známkách tak výrazné, že mohou býti konsumenty pojímány jako onen prvek, který právě jest určen vyznačovati původ z určitého podniku.«
Stížnost podaná do tohoto rozhodnutí zabývá se v podstatě toliko otázkou podobnosti a snaží se otřásti vývody žal. úřadu v té příčině podanými. Otázkou, zda trojúhelník je pro kapesníky značkou volnou, se vůbec neobírá a omezuje se toliko na tvrzení, že je v odporu se spisy zjištění žal. úřadu, že v řízení uvedla, že protistrana výslovně uznala, že vyobrazení trojúhelníka je všeobecně obvyklým. Ježto však z tohoto svého tvrzení stížnost pro věc samu ničeho nevyvozuje, neshledal soud potřebu nař. rozhodnutí v tomto směru přezkoumati.
Pokud jde o otázku zaměnitelné podobnosti, soud uvážil:
Jak je z doslovu nař. rozhodnutí patrno, vychází sice žal. úřad na počátku svých vývodů ze zjištění, že obě střetnuvší se známky jsou charakterisovány obrazem trojúhelníka, leč v dalším obsahu svého rozhodnutí výslovně uvádí, že známka spolužalované strany, správněji řečeno, že trojúhelník obsažený v této známce má zobrazovati pyramidu. Zkoumaje grafický obsah známky stěžující si strany dochází pak žal. úřad k závěru, že i trojúhelník ve známce této strany bude pojímán průměrným konsumentem jako vyobrazení pyramidy.
Žal. úřad spatřuje tudíž kriterium zaměnitelnosti v daném případě ne v tom, že je charakteristickou rozlišující součástí obou známek vyobrazení trojúhelníka, nýbrž v tom, že obě známky vykazují ve své grafické části vyobrazení, jež průměrný konsument bude považovati za zobrazení pyramidy, a že v důsledku toho může u něho nastati omyl o provenienci zboží.
Úsudek, že grafická část známky spolužalované strany působí dojmem zobrazení vertikální projekce pyramidy, odpovídá, jak bylo již výše uvedeno, spisům a stížnost to také připouští, ale tvrdí, že úsudek žal. úřadu, že i trojúhelník tvořící grafickou část známky stěžující si strany bude pojímán průměrným konsumentem při obyčejné pozornosti jako zobrazení pyramidy, je nesprávný a nelogický.
Že pouhé zobrazení trojúhelníka samo o sobě tak, jak je provedeno ve známce č. 19777/Liberec, působí dojmem pyramidy, nelze shledati a žal. úřad to ani netvrdí, nýbrž má za to, že tento dojem bude v mysli průměrného konsumenta vyvolán tím, že v tomto trojúhelníku je vyobrazena hlava egyptského vládce, hieroglyfické nápisy, a že je pod nimi uvedeno jméno »Ramses«, neboť z historie je známo, že egyptští vládcové a jmenovitě »Ramses« jsou s pyramidami v nejpřímější souvislosti.
K zjištění, že trojúhelník tvořící grafický obsah známky stěžující si strany bude pojímán konsumentem stejně jako obsah známky spolužalované strany, t. j. jako vyobrazení pyramidy, a že tudíž může vzniknouti omyl v provenienci zboží známkami těmi označeného, dochází tudíž žal. úřad zřejmě v předpokladu, že se v mysli průměrného konsumenta při obyčejné pozornosti při pohledu na známku stěžující si strany objeví obraz pyramidy tím, že si takový konsument uvědomí, že vládcové egyptští a jmenovitě faraón »Ramses«, užívající hieroglyfického písma, budovali pyramidy, jejichž vertikální projekce má právě tvar trojúhelníka.
Tento dojista komplikovaný postup myšlenkový nelze však— po názoru soudu — subsumovati pod pojem »obyčejné pozornosti průměrného konsumenta« po rozumu § 3 známk. novely. Vybudoval-li žal. úřad své rozhodnutí na názoru odchylném, ocitl se tím po právní stránce v rozporu se zákonem. Již pro tento nedostatek — který stížnost vytýká — musilo býti nař. rozhodnutí zrušeno podle § 7 zák. o ss, aniž bylo nutno ještě zkoumati, zda hodnocení konkrétních okolností, jak bylo nař. rozhodnutím provedeno, bylo vůbec s to vyvolati v mysli konsumenta výše uvedený komplikovaný myšlenkový postup, což stížnost rovněž popírá.

Citace:

Č. 12403. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 523-527.