Č. 12543.

Pojišťovací právo. — Řízení správní: Opravný prostředek proti výměru nem. pojišťovny (§ 239 zákona č. 221/1924 Sb.), který strana poslala poštou s nesprávnou adresou, lze pokládati za podaný v zákonné lhůtě jen tehdy, když byl ještě v této lhůtě postoupen příslušné nem. pojišťovně.
(Nález z 6. října 1936 č. 15117/36.)
Věc: Josef M. ve Staré Vsi proti rozh. zem. úřadu v Brně z 25. ledna 1934 o včasnosti odvolání.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem z 24. listopadu 1933 okr. nem. pojišťovna v Moravské Ostravě předepsala st-li nemocenské, invalidní a starobní pojistné za Jana K. Tento výměr byl st-li doručen 25. listopadu 1933 a obsahoval poučení, že do 15 dnů po doručení možno podati u okr. nem. pojišťovny stížnost k okr. úřadu v Moravské Ostravě.
Nař. rozhodnutím žal. úřad zamítl v pořadí správních stolic odvolání st-lovo, a to z těchto důvodů: Podle předloženého zpátečního lístku byl platební výměr okr. nem. pojišťovny doručen st-li 25. listopadu 1933. Přes správné poučení o opravných prostředcích podal st-l svou stížnost u okr. úřadu v Moravské Ostravě, odkudž byla vypravena na okr. nem. pojišťovnu, kde měla býti přímo podána, teprve 15. prosince 1933, tudíž po uplynutí zákonem předepsané lhůty odvolací. V napadeném výměru bylo výslovně uvedeno, že stížnost možno podati do 15 dnů po jeho doručení u okr. nem. pojišťovny v Moravské Ostravě k okr. úřadu v Moravské Ostravě. Okr. úřad nebyl povinen odvolání u něho nesprávně podané postoupiti pojišťovně ještě v zákonné lhůtě odvolací. Poněvadž § 239 odst. 5 zákona č. 221/1924 Sb. a č. 184/1928 Sb. předpisuje, že odvolání k okr. úřadu je podati u nositele pojištění, nemůže si strana sama voliti místo podací a okr. úřad jako odvolací stolice může předmětem opravného instančního řízení učiniti jen takové odvolání, které bylo podáno způsobem zákonem předepsaným. Okolnost, že st-l stížnost do platebního výměru odevzdal 8. prosince 1933 poště k dopravě, je nerozhodná, neboť st-l tuto stížnost adresoval okr. úřadu v Moravské Ostravě a nikoli okr. nem. pojišťovně. Rozhodným je v daném případě den, kdy okr. úřad postoupil tuto stížnost okr. nem. pojišťovně. Ke skutečnostem uvedeným v odvolání, týkajícím se merita věci, nelze přihlížeti vzhledem k opoždění odvolání.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvažoval nss takto:
St-l dovozuje nejprve, že při posuzování včasnosti stížnosti je rozhodna jen doba, kdy stížnost byla podána na poštu, a nikoli doba, kdy došla k pojišťovně, a tvrdí, že stížnost byla podána včas, poněvadž byla na poštu podána před uplynutím lhůty stížnostní. V tom však se stížnost mýlí.
Stížnost zaslaná poštou je podána včas jen tehdy, když byla odevzdána poště k dopravě nejen v předepsané lhůtě, nýbrž i s adresou příslušného podacího místa.
Řídí-li st-l svou stížnost na nesprávné místo podací, lze pokládati takovou stížnost za včasnou jen tehdy, když během stížnostní lhůty příslušnému místu podacímu byla postoupena. Okr. úřad (jak žal. úřad vyslovil a stížnost nepopírá) nebyl však povinen stížnost u něho nesprávně podanou postoupiti pojišťovně ještě během zákonné lhůty stížnostní. Poněvadž stížnost byla pojišťovně postoupena po uplynutí této lhůty, jest ji pokládati za opožděnou.
Platební výměr pojišťovny obsahoval správné poučení, že podacím místem je pojišťovna sama. I kdyby snad úředník pojišťovny byl st-li dal jiné poučení (nesprávné), byla by tato skutečnost pro posouzení včasnosti opravného prostředku nerozhodná, a není tedy vadou, že úřad o tom nekonal žádné šetření. Výtka, kterou st-l v té příčině úřadu činí, je tedy bezdůvodná.
Již v odvolání tvrdil st-l, že úřad měl z vlastní moci zrušíti platební výměr, poněvadž odporuje § 6 zákona č. 221/1924 Sb. a zákona č. 184/ 1928 Sb. Námitku tuto žal. úřad nevyřídil; tím však neporušil nějaké právo st-lovo, neboť stranám nepřísluší nárok na výkon práva dozorčího.

Citace:

Č. 12543. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 852-853.