Č. 12414.

Stavební právo: Není všeobecného veřejnoprávního nároku sousedů, aby stavbou na sousedním pozemku nebyl jim odnímán příliv vzduchu a světla; nárok takový mohl by plynouti jen ze zvláštního ustanovení stavebního řádu.
(Nález z 22. května 1936 č. 13158/36.)
Věc: Krištof P. a Štefanie G. v Račistorfě proti rozh. zem. úřadu v Bratislavě ze 14. listopadu 1933 o stavebním povolení.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Okr. úřad v Bratislavě výměrem z 23. června 1933 povolil v základě § 1 stav. statutu býv. župy bratislavské Raguelovi R. stavbu budovy v Račistorfě za určitých podmínek, při čemž poznamenal, že těmito podmínkami soukromoprávní otázky zůstávají nedotčeny.
Proti tomuto výměru podali st-lé odvolání k zem. úřadu v Bratislavě, který nař. rozhodnutím odvolání jich jako bezdůvodné zamítl.
O stížnosti, do tohoto rozhodnutí podané, uvažoval nss takto:
K námitce st-lů, že vystavěním zdi až k jejich oknu bude jejich domu odňat vzduch a světlo, prohlásil žal. úřad, že neexistuje nějaké všeobecné sousedské právo na to, aby stavbami na sousedním pozemku nebyl domu sousedovu odnímán vzduch a světlo, a že proto musí vlastník pozemku postarati se o potřebný vzduch a světlo buď v mezích vlastního svého staveniště nebo musí získati si nějaký soukromoprávní titul, poskytující mu takový nárok vůči sousedu, jejž arci mohl by pak uplatniti jedině pořadem práva.
Stížnost k tomuto soudu podaná nepokouší se nikterak na podkladě stavebního statutu župy bratislavské dovoditi, že stavebník podle tohoto statutu je povinen nezastavěti prostor před oknem sousedního domu a neodnímati tak tomuto domu potřebný vzduch a světlo, nýbrž vytýká pouze, že názor žal. úřadu nemůže býti správný, ježto cestou soudní nebudou moci st-lé dosáhnouti zrušení stavby a zůstanou tak bez ochrany. Námitkou takto formulovanou nemohou však st-lé domoci se zrušení nař. rozhodnutí, neboř z toho, že někdo soudně nemůže uplatniti nějaký svůj požadavek, neplyne ještě, že požadavku tomu by musilo býti vyhověno úřady správními. Poněvadž skutečně není nějakého všeobecného veřejnoprávního nároku sousedů, aby stavbou na sousedním pozemku nebyl jim odnímán příliv vzduchu a světla, mohl nárok takový býti opírán toliko o zvláštní ustanovení staveb. řádu a musili by proto st-lé ve své stížnosti tvrditi, že podle některého zvláštního ustanovení stavebního statutu býv. župy bratislavské přísluší jim upíraný nárok, a musili by toto tvrzení své blíže nějak odůvodniti. To st-lé nečiní, nýbrž brojí proti nař, rozhodnutí pouze svrchu uvedenou bezdůvodnou námitkou a proto nss, nemaje podnětu se strany stížnosti, nemohl zkoumati, zda st-lé mohli by proti nař. rozhodnutí s úspěchem se brániti, kdyby svou stížnost opřeli o ustanovení § 20 stav. statutu župy bratislavské nebo o některé jiné ustanovení tohoto statutu.
Z důvodů těch musil nss námitku st-lů, pokud směřuje proti zastavění jich okna projektovanou stavbou, zamítnouti.
Pokud st-lé námitkou, že nebudou s to cestou soudní domoci se zrušení stavby, brojí i proti odkázání dalšího svého požadavku, týkajícího se vlastnictví k hraniční mezeře, na pořad práva, platí o ní totéž, co svrchu bylo již pověděno, že totiž z této okolnosti nikterak neplyne, že by uvedený požadavek st-lů byl povahy veřejnoprávní, a že by v řízení stavebním mělo o něm věcně býti rozhodnuto.
Bezdůvodná je konečně i výtka stížnosti, že úřad nepřezkoumal skutečný pozemkový stav, ačkoliv stavebník si osvojil hraniční mezeru udávaje, že jest jeho výlučným vlastnictvím, a ačkoliv st-lé popřeli správnost tohoto tvrzení stavebníkova, neboť uznal-li žal. úřad právem, že dotčená námitka st-lů je námitkou činěnou z titulu práva soukromého, pak nejen nemusil, ale ani nemohl zkoumati, zda námitka ta je věcně důvodnou, neboť k rozhodnutí této otázky nedostávalo se mu kompetence.

Citace:

Č. 12414. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 548-549.