Č. 12539.

Policejní věci: Finanční ředitelství není odborným zástupcem podle § 17 pol. trest. řádu č. 65000/1909 (R. T. 136/1909) v přestupcích veterinárně policejních.
(Nález z 5. října 1936 č. 15022/36.) Věc: Josef P. v Osturně proti rozh. zem. úřadu v Bratislavě z 26. září 1933 o přestupku podloudné dopravy dobytka.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Rozsudkem okr. úřadu ve Spišské St. Vsi z 3. listopadu 1931 byl st-l, obviněný z přestupku § 155 zák. čl. VII:1888, osvobozen od obžaloby a jejich následků. Současně mu byla uvolněna kráva, zabavená finanční stráží 24. prosince 1930, kterou prý podloudně dopravil z Polska do Československé republiky. Tento rozsudek byl sdělen také fin. ředitelství v Lipt. Sv. Mikuláši, jež se z něho odvolalo. V důsledku tohoto odvolání změnil žal. úřad nař. rozsudkem rozsudek i. stolice a uznal st-le vinným přestupkem podloudné dopravy jedné krávy z Polska do Československé republiky a odsoudil ho podle § 152 bodu a) zák. čl. VII:1888 k pokutě 200 Kč, v případě nedobytnosti k 10ti dennímu uzamčení na vlastní útraty. Současně prohlásil zabavenou krávu za propadlou ve prospěch státu bez náhrady. Konečně byl st-l odsouzen k zaplacení útrat řízení částkou 25 Kč pod následky exekuce.
Ve stížnosti na tento rozsudek konstatuje st-l, že byl odsouzen podle § 152 bodu a) zák. čl. VII:1888, tedy pro přestupek předpisů veterinářských, a namítá, že fin. ředitelství v Lipt. Sv. Mikuláši nebylo oprávněno odvolati se z osvobozujícího rozsudku I. stolice, ježto ve věcech veterinářských přestupků nemůže býti považováno za odborného zástupce (§ 30 nař. min. vnitra a spravedlnosti č. 65000/1909), který jest oprávněn podati odvolání podle bodu 4 III § 176 cit. nař. Uvažuje o této námitce stížnosti, konstatuje nss, že nař. rozsudek byl vydán v pořadí instančním na odvolání fin. ředitelství v Lipt. Sv. Mikuláši a je proto předpokladem jeho zákonnosti, že tento úřad měl v trestním řízení postavení strany, jež se tímto způsobem mohla domáhati změny rozsudku vydaného prvou stolicí.
Ve sporném případě rozhodoval žal. úřad podle zák. čl. VII:1888, který jedná o úpravě veterinářství, a odsoudil st-le pro přestupek § 152 bodu a), jehož se dopustí a může býti potrestán peněžitou pokutou až do 600 Kč, kdo zvířata nebo suroviny dováží s obejitím vstupních stanic, označených v §§ 5, 6, 41, 43, 44, 45, 46, 49, 50 a 51, nebo bez ohledu na zákaz. O přestupcích uvedených v cit. paragrafech rozhodují vzhledem k ustanovení § 158 úřady uvedené v § 125 cit. zák. čl. Vzhledem na veterinářsko-policejní službu a dohled, jakož i v záležitostech odškodnění jsou podle tohoto paragrafu k úřednímu jednání povolány nyní úřady správní, tedy v I. instanci úřady okr. a ve II. instanci úřady zem., které rozhodují jako trestní soudy policejní. Trestní řízení policejní jest upraveno trest. řádem, vydaným výnosem býv. uher. min. vnitra a spravedlnosti č. 65000 ex 1909.
Podle § 176 trest. řádu může se z rozsudku v neprospěch obviněného odvolati mimo úředního fiskála, soukromého žalobce, jenž v zastoupení žaloby spolupůsobil nebo svůj soukromoprávní nárok uplatnil, a právního zástupce poškozeného, též odborný zástupce, a to i když se jednání neúčastnil. Je zřejmo, že fin. ředitelství v Lipt. Sv. Mikuláši nemá právní postavení ani úředního fiskála, ani soukromého žalobce. Není ani poškozeným po rozumu 5 odst. § 17 pol. tr. řádu, jehož pojem, práva a postavení v policejním řízení trestním byla vyložena v nálezu Boh. A 11854/35, není ani zákonným zástupcem poškozeného státu, ježto jde o přestupek veterinární policie a hájení zájmů poškozeného státu v těchto záležitostech nenáleží do působnosti fin. ředitelství, a nejde ani o nějaký soukromoprávní nárok státu. Než nelze je považovati ani za odborného zástupce, legitimovaného podati odvolání podle § 176 pol. trest. řádu z rozsudku v neprospěch obviněného. Odbornými zástupci jsou podle § 17 pol. trest. řádu ony korporace, komise a orgány, které zvláštní zákony neb min. nař. opravňují k zastupování zájmů veř. zdravotnictví, hospodářství, dopravnictví neb jiných zvláštních veřejných zájmů; jejich seznam sdělí vždy občas ministr vnitra nařízením policejním trestním soudům. Práva odborných zástupců v oboru trestního řízení jsou blíže vytčena v § 30 (srovnej Boh. A 8585/30). Podle § 17 vyžaduje se k tomu, aby určitá korporace, komise neb orgán mohla býti považována za odborného zástupce dvojí: jednak, aby povolána byla k zastupování jistých veřejných zájmů, jednak, aby oprávnění k tomu se jí dostalo buď zákonem nebo min. nař. Seznam odborných zástupců byl vydán oběžníkem býv. uher. min. vnitra č. 166000/10 B. M. s účinností od 1. ledna 1911. V oběžníku tom byli pod II č. 2 jako odborní zástupci v případech veterinárně policejních přestupků (zák. čl. VII:1888 atd.) určeni okr., městští a obvodní zvěrolékaři působící při úřadech 1. instance. Jedině oni mohou vystupovati v řízení o přestupcích veterinárně policejních jako odborní zástupci podle § 17 pol. trest. řádu. Nejsou tedy v těchto případech odbornými zástupci fin. ředitelství. Avšak ani z předpisů upravujících obor působnosti fin. ředitelství, ani z předpisů celního zákona č. 114/1927 Sb. nedá se nic dovoditi pro to, že by mohlo fin. ředitelství vystupovati v řízení o přestupcích veterinárněpolicejních jako odborný zástupce, resp. že by mělo právo odvolati se z rozsudku v neprospěch obviněného. Nebyl proto zem. úřad oprávněn v daném případě na odvolání fin. ředitelství v Lipt. Sv. Mikuláši změniti osvobozující rozsudek I. instance v neprospěch st-le. Učinil-li to přece, dopustil se nezákonnosti, pro kterou bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zákona o ss.

Citace:

Č. 12539. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 843-845.