Č. 12296.

Samospráva obecní: * V případech § 12 odst. 1 B dávkových pravidel ve znění vlád. nař. č. 121/26 Sb. (nabývací převod před 1. lednem 1923) podléhá 5% ní sazbě celý šestinásobek nabývací hodnoty, nezmenšený o 5% nabývací hodnoty.
(Nález z 20. února 1936 č. 7194/34.)
Věc: Marie H. v Praze a ředitelství státních drah v Praze jménem státní správy železniční proti rozh. zem. úřadu v Praze z 26. října 1933 o dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Stížnost státní správy železniční zamítá se pro bezdůvodnost. Ke stížnosti Marie H. zrušuje se naříkané rozhodnutí pro nezákonnost.
Důvody: Platebním rozkazem z 27. února 1933 předepsal magistrát hlav. města Prahy Marii H. a spol. z převodu nemovitostí smlouvou trhovou z 21. února 1930 československému státu (železniční správě) dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí 172840 Kč 60 hal., a doručil jej ředitelství státních drah v Praze, které se jménem kupující strany zavázalo tuto dávku zaplatit.
Stížnosti ředitelství státních drah v Praze a Marie H. a spol. do tohoto platebního rozkazu podané sbor hlav. města Prahy pro vyřizování stížností výměrem z 10. května 1933 nevyhověl z těchto důvodů: Stížnost domáhá se toho, aby dávka byla vyměřena tak, že by byla vypočtena 5%ní dávka z šestinásobku přírůstku nezkráceného o 5% dávce nepodléhájících a ze zbytku dávka 25%ní. Požadavek stížnosti není odůvodněn, neboť § 12 odst. 1 ve znění vlád. nař. č. 121/1926 Sb. uváděje přírůstek 600% má zřejmě na mysli přírůstek celkový včetně 5% od dávky osvobozených, což plyne ze srovnání s § 11 odst. 3 dáv. řádu (dod. III. k vlád. nař. č. 143/22 Sb.), kterýžto rovněž zmiňuje se o přírůstku v tomto smyslu, kdežto přírůstek čistý, t. j. zmenšený o 5%, nazývá se »části dávce podléhající«, nikoli přírůstkem v technickém smyslu. Nutno proto 5% dávku počítati ze šestinásobku přírůstku zmenšeného o 5%, zbytek nad 600% přírůstku (nezmenšeného) podrobiti 25% dávce. Opak byl by porušením zásady dávkového řádu, že přírůstek do 5% jest od dávky osvobozen ( § 3 č. 1 a § 11 odst. 3 dáv. řádu).
Zem. úřad v Praze nař. rozhodnutím zamítl další odvolání týchž odvolatelů ze správných důvodů výměru v odpor vzatého. Do tohoto rozhodnutí stěžují si k nss ředitelství státních drah
v Praze jménem státní správy železniční a Marie H.
Stížnost, pokud ji podává státní správa železniční, je bezdůvodná, ježto žal. úřad rozhodoval v postupu instančnim toliko o platebním rozkazu, jímž byla dávka vyměřena zcizovatelce Marii H., a nezasáhl proto, i když formálně rozhodoval o odvolání podaném oběma smluvními stranami, do subjektivních práv státní správy železnic, jako nabyvatelky, jíž dávka vyměřena nebyla (§ 2 zák. o ss).
O stížnosti Marie H. uvážil pak nss takto: — — —
Platební rozkaz i žal. úřad uznává, že základem pro vyměření dávky jest i v případech § 12 odst. 1 B prav. ve znění vlád. nař. č. 121/1926 Sb. podle § 11 odst. 3 a 4 přírůstek hodnoty po srážce 5% ceny (hodnoty) nabývací zvětšené o přípočty. Tato otázka vyměřovacího základu je tedy mimo spor. Na sporu jest pouze, jaká kvóta tohoto zdanitelného přírůstku v případech § 12 B má se postihnouti sazbou 5% a jaká sazbou 25%.
V případech § 12 odst. 1 lit. A postihuje se celý zdanitelný přírůstek sazbou jedinou; v případech lit. B nastává ta zvláštnost, že se tento přírůstek zdaňuje z části sazbou 5,%, z části sazbou 25%. Předpis ten praví, že dávka činí »5% při vzestupu hodnoty až včetně do 600% nabývací hodnoty zvětšené přípočty«; při vzestupu hodnoty nad 600% předepíše se mimo to 25% »z částky přírůstku hodnoty převyšující 600%«. Pravidla postihují tu tedy 5%ní sazbou přírůstek hodnoty až včetně do 600% nabývací hodnoty, tedy prostě šestinásobek nabývací hodnoty, aniž by naznačovaly, že se tento šestinásobek má o nějakou částku krátit; sazbou 25% postihují pak tu částku, která vybývá nad tento šestinásobek až do výše celkového zdanitelného (§ 18 odst. 4 prav.) přírůstku. S tím souhlasí také ustanovení § 12 odst. 2 prav., které se vztahuje jak na případy lit. A, tak i na případy lit. B odst. 1, a v němž se stanoví, že »pro určení procenta dávky rozhodným jest veškerý přírůstek hodnoty, čítaje v to i část 5% dávce nepodléhající«. Podle toho možno tedy v případech lit. B sazby 25% použiti teprve tehdy, když veškerý přírůstek hodnoty, čítajíc v to i část 5% dávce nepodléhající, přesahuje šestinásobek nabývací hodnoty, j. sl. sazbou 5%ní vyměřuje se dávka — až do šestinásobku nabývací hodnoty — z celého přírůstku hodnoty, čítajíc v to i část 5% dávce nepodléhající, a sazba 25% postihuje pak pouze zbytek přírůstku, t. j. tu částku, která zbývá, když se od přírůstku zdanitelného, t. j. zmenšeného o 5% nabývací hodnoty ve smyslu § 11 odst. 3 prav., odečte plný šestinásobek nabývací hodnoty (zvětšené o přípočty podle § 8).
Argument žal. úřadu, že by tento postup byl porušením zásady dávkového řádu, že přírůstek do 5% jest od dávky osvobozen, selhává, neboť i při postupu právě uvedeném zdaňuje se celkově pouze přírůstek zmenšený o oněch 5%. Nesprávnost tohoto argumentu vyplývá ostatně již z toho, že osvobození přírůstku do 5% je dáno ve prospěch poplatníka, kdežto postup hájený žalovaným úřadem je právě na újmu poplatníka.

Citace:

Č. 12296.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 275-276.