Č. 12471.

Stavební právo: I. Stát. regulační komise, provádějíc svůj úkol ve smyslu § 2 zákona č. 88/1920 Sb., může se omeziti na stanovení hlavních rysů budoucí regulace, významných pro vytvoření organického městského celku, detailní řešení významu pouze lokálního může ponechat obci, aby se o ně postarala podle předpisů stavebního řádu. I takové směrnice stát. regulační komise rázu jen povšechnějšího jsou závazné pro příští regulační a stavební úpravy. — II. úřady, sdělávajíce přehledný plán, musejí se vypořádati s námitkou tělovýchovné korporace, že určitou úpravou plánu se znehodnocuje její pozemek, sloužící tělesné výchově obyvatelstva, jen za tím účelem, aby se získala komunikační výhoda, jejíž cena je pochybná.
(Nález z 1. července 1936 č. 13988/36.)
Prejudikatura: Boh. A 11497/34.
Věc: Tělocvičná jednota »Sokol« v Praze-Žižkově (adv. Dr. Jindřich Zuklín z Prahy a František H., starosta jednoty) proti rozh. min. veř. prací ze 17. listopadu 1933 o změně přehledného regulačního a zastavovacího plánu Žižkova.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vadnost řízení.
Důvody: Podle platného přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro území Žižkova, potvrzeného rozhodnutím ministra veř. prací z 5. září 1930, byl blok mezi ulicemi Mladoňovickou, Jeseniovou, Ambrožovou a nákladovým nádražím, ve kterémžto bloku leží při ulici Jeseniově pozemek č. kat. 541/13, náležející stěžující si jednotě Sokol, upraven tak, že silnice přicházející od Vackova a Malešic protínala tento blok diagonálně od nároží ulice Ambrožovy a nákladového nádraží k nároží ulic Jeseniovy a Mladoňovicovy tím způsobem, že pozemek Sokola zůstal jí nedotčen. Na tomto pozemku byla při jeho frontě do ulice Jeseniovy povolena budova.
Vyhláškou z 15. prosince 1932 vyložila stát. regulační komise nový částečný přehledný plán na změnu plánu dosavadního, kterážto změna měla u bloku právě vzpomenutého spočívati v podstatě v tom, že původně navržená diagonální ulice měla býti vypuštěna, na místo ní však navržena 8metrová ulice, přetínající uvedený blok celkem souběžně s nádražím a ulicí Jeseniovou tak, že se jí pozemek Sokola dělí na 2 části, severní a jižní, při čemž celá severní část tohoto pozemku při ulici Jeseniově byla označena za nezastavitelnou, a to jako veřejný sad s veřejným hřištěm, kdežto v jižní části při nově projektované uličce povolena 2patrová budova. Mimo to provedena na nárožní parcele č. kat. 541/15 (na rohu ulic Jeseniovy a Ambrožovy), náležející obci pražské a sousedící s pozemkem Sokola, změna potud, že na místě úzké 2patrové budovy při ulici Jeseniově navržena rozsáhlá budova veřejná bez výškového omezení, obklopená veřejným sadem. Konečně povoleno v jižním bloku hustší zastavění a při jeho jižní frontě 3 dvoupatrová skladiště jako dvorní přístavky, přičleňující se k průčelní budově 4patrové.
Ministr veř. prací potvrdil pak nař. rozhodnutím předložený návrh na změnu přehledného plánu tak, jak se na něm usnesla stát. regulační komise s následujícími podmínkami: a) že při zhotovení podrobných plánů (plánů polohy) na podkladě potvrzovaného přehledného plánu budou odstraněny menší nesrovnalosti a diference mezi tímto plánem a podrobným plánem železničním, vzniklé z nepřesnosti potvrzovaného plánu i smrštěním papíru, kopií a pod.;
b) že se obci zůstavuje, aby řízením o podrobném plánu (plánu polohy) podle stavebního řádu přemístila staveniště pro sokolovnu s východní na západní část bloku při ulici Jeseniově. Současně prohlásil, že tím jsou spoluvyřízeny námitky a připomínky k plánu podané.
Jednaje stížnosti do rozhodnutí toho podané vycházel soud z těchto úvah:
Bezdůvodná je námitka, že nař. rozhodnutí, pokud v něm jako podmínka označená lit. a) bylo odstranění menších nesrovnalostí a diferencí mezi potvrzovaným plánem a podrobným plánem přenecháno až do pozdějšího stadia sdělávání podrobných plánů (plánů polohy), je natolik nejasné a neúplné a vadné, že účastníci nemohou míti ani tušení, o jaké změny jde, a nemohou ani jejich podřadnost či nepodřadnost posouditi. Uvedená podmínka je do té míry jasná, že se z ní dá zcela spolehlivě poznati, že pro budoucí stadium řízení nebyly v tomto směru vyhrazeny žádné úpravy regulační, nýbrž pouhé grafické zobrazení toho, co s hlediska regulačního potvrzeným plánem již bylo vyřešeno, a že je tu nařízeno jen odstranění tak nepatrných nesrovnalostí a differencí, jež na práva stran nemohou míti vůbec žádného vlivu, což vyplývá z toho, že slůvkem »a pod.« se vytčené nepřesnosti staví na roven odchylkám vzniklým následkem smrštění papíru a kopií, a konečně, že jsou tu míněny jen takové difference, jež mohou se dotýkati pouze oněch pozemků, které hraničí s projektovaným tělesem železničním. To však pro stěžující si jednotu bylo naprosto dostatečné, aby mohla poznati, že se jí uvedená výhrada vůbec dotýkati nemůže, kdyžtě pozemek její s tělesem dráhy nesousedí. Z toho se však zároveň již podává, že k dalšímu provedení této námitky, že totiž žal. min. bylo povinno o odstranění těchto diferencí se samo postarati, nedostává se st-lce z důvodu právě naznačeného legitimace.
Bezdůvodny jsou dále námitky, jimiž se st-lka obrací proti oné disposici potvrzeného plánu, ve které byla severní část jejího pozemku prohlášena za veřejný sad s veřejným hřištěm, resp. proti tomu, že bylo ponecháno obci, aby teprve v budoucnu určila, zda má na této ploše býti zřízen veřejný sad, či může-li pozemek ten zůstati zahradou soukromou.
Předem dlužno tu konstatovati, že pozemek stěžující si jednoty byl již v přehledném plánu z r. 1930 — až na část, která je zastavitelna budovou, — prohlášen za veřejný sad, jak ostatně při veřejném ústním líčení právní zástupce stěžující si jednoty sám připustil. Nenastala tedy v tomto směru potvrzením nového plánu v neprospěch st-lčin žádná změna a nelze proto důvodně tvrditi, že by v tomto směru bylo teprve novým potvrzeným plánem do práv st-lčiných nějak zasaženo. Ostatně žal. úřad tím, že současně připustil, aby obec — nikoliv ovšem jako subjekt obecního hospodářství, nýbrž jako stavební úřad — teprve v budoucnosti určila, zda v těchto místech má býti zřízen veřejný sad či soukromá zahrada, sám již disposici svého rozhodnutí omezil v ten smysl, že severní část pozemku st-lčina má prostě zůstati nezastavitelná, proti čemuž stížnost žádných námitek neformuluje, naopak výslovně prohlašuje, že proti zakreslení hřiště do nového plánu jednota nic neměla a nemá.
Že pak stát. regulační komise nemusí zamýšlenou regulaci prováděti do všech podrobností, nýbrž může se omeziti na ustanovení hlavních rysů budoucí regulace, významných pro vytvoření organického městského celku, že však detailní řešení významu pouze lokálního může přenechati obci, aby se o ně postarala podle předpisů stavebního řádu, — tedy při sdělávání pozdějších podrobných plánů polohy — vyslovil tento soud již v nálezu Boh. A 11497/34, k jehož podrobnému odůvodnění se zde podle § 44 jedn. řádu odkazuje. Proti tomuto názoru nelze se s úspěchem dovolávati ani znění § 15 cit. zákona.
V tomto předpisu se sice stanoví závaznost disposic přehledného plánu pro všeliké budoucí úpravy regulační a zastavovací, leč nic se tu nepraví o tom, do jakých podrobností je stát. regulační komise povinna přehledný plán sdělati. Ustanovení to zejména nevylučuje, aby v přehledném plánu byly stanoveny směrnice rázu jen povšechnějšího a aby podrobnější vymezení jich bylo přenecháno pozdější úpravě podle řádů stavebních. Zejména nevylučuje ta okolnost, že nějaká směrnice je rázu povšechnějšího naprosto ještě její způsobilost býti závaznou pro příští regulační a stavební úpravy. Že takto jest ustanovení to vykládati, plyne právě z toho, že se zde disposice přehledného plánu prohlašují za závazné také pro budoucí plány polohy. Tím je jasně řečeno, že i v budoucnosti budou sdělávány plány polohy podle předpisů stavebních řádů, že tedy také těmto plánům se určitá část regulační úpravy vyhražuje, a že tedy zákonodárce nechtěl, aby státní regulační komise absorbovala veškeru činnost regulační a v přehledném plánu provedla všechny regulační úpravy do všech podrobností. Proti názoru tomu se nedá namítati, že se úpravou takto omezenou nepřinese žádná jistota. Tento stav relativní nejistoty je přirozeným důsledkem zákonné úpravy regulační činnosti vůbec a nelze z něho samého ještě dovozovati povinnost orgánů, povolaných k provádění této činnosti, v určitém stadiu provésti regulační úpravu v rozsahu úplném, definitivním a nezměnitelném. Nelze proto ani v daném případě spatřovati žádnou neúplnost nebo nezákonnost v tom, jestliže do přehledného plánu byla pojata jen povšechná, arci závazná disposice, že pozemek st-lčin má zůstati sadem, resp. zahradou ev. hřištěm, při tom však rozhodnutí o tom, zda plochy ty mohou zůstati v majetku soukromém, či mají-li býti přeměněny ve statek veřejný, bylo ponecháno pozdější regulační úpravě podle stav. řádu.
Pokud se stěžující si jednota v souvislosti s námitkami právě projednanými obrací ještě proti druhé podmínce, kterou žal. úřad ke svému schvalovacímu výměru připojil a ve které praví, že se obci zůstavuje, aby řízením o podrobném plánu přemístila staveniště sokolovny s východní na západní část bloku při ulici Jeseniově, resp. také proti tomu, že také veřejný sad, zakreslený u této budovy, může obcí obdobným způsobem býti přeměněn na zahradu soukromou, dlužno námitky její odmítnouti jako nepřípustné, poněvadž jde o úpravu pozemku, který podle spisů nenáleží vlastnicky stěžující si jednotě, nýbrž obci pražské, a st-lka mimo svůj zájem na tom, že snad jednou pozemek ten od obce vykoupí, neuvádí žádnou okolnost, z níž by se dalo dovoditi, že se dotčená úprava dotýká nějakých jejích práv.
Maje rozhodovati o dalších námitkách, namířených proti oné disposici nového přehledného plánu, kterou se dosavadní hřiště Sokola rozděluje ve dvě spolu nesouvislé části, musil si soud uvědomiti právní hranice, jež jsou dány jeho jurisdikci, když jde o rozhodnutí, jímž se potvrzuje plán přehledný, plán polohy a jiné plány této povahy.
Nemaje jiného úkolu, než zkoumati zákonitost naříkaného aktu správního, může soud jen zkoumati, zda v potvrzení přehledného plánu orgány plán tento opatřující nepřekročily mezí zákonného zmocnění, jak je jim vytčeno v § 1 zákona č. 88/20 Sb. Toto zmocnění je však velmi široké. Plán přehledný má býti opatřen za tím účelem, aby byl zaručen jednotný stavební rozvoj Prahy a okolí se zřetelem na potřeby hospodářské a s hlediska uměleckého a zdravotního. Zdali zájmy veřejné, jimž přehledný plán má vyhověti, vyžadují určitých úprav plánových, není otázkou právní a proto také nemůže soud potřebu a účelnost úprav v plánu provedených věcně přezkoumávati. Je ovšem povolán zkoumati, zda orgány plán přehledný opatřující daly se věsti ohledem na zmíněné veřejné zájmy a zda pro své řešení mají dostatečný skutkový podklad. Octnou-li se veřejné zájmy různých druhů v kolisi, jest ovšem také povolán zkoumati, zda tyto navzájem kolidující veřejné zájmy byly úřadem vzaty v úvahu a zda nalezeno mezi nimi vyrovnání.
St-lka ve svých námitkách — byť ne zcela pregnantně, ale přece dosti srozumitelně — dala najevo, že projektu nového dílčího plánu odporuje z té příčiny, že novou úpravou bude ohrožen tělovýchovný zájem na zachování dostatečně veliké plochy pro cvičiště jednoty sokolské. O správnosti svého tvrzení nabízela i důkaz slyšením min. zdravotnictví a městského fysikátu. Ve stížnosti k tomuto soudu podané se námitka tato rozvádí podrobněji a poukazuje se na to, že znehodnocuje se pozemek sokolské jednoty, který slouží a bude sloužiti ne účelům zištným, nýbrž zdraví a tělesné výchově obyvatelstva, jen za tím účelem, aby se získala výhoda komunikační, jejíž cena je pochybná.
Ani z usnesení stát. regulační komise, ani z nař. rozhodnutí není patrno, že se stát. regulační komise a potvrzující min. s touto námitkou náležitě vypořádaly. Ježto tělovýchovný zájem st-lkou representovaný sluší podle názoru soudu, vysloveného již ve shora cit. nálezu Boh. A 11497/34 — vydaném ve věci téže st-lky—, uznávati za veřejný zájem zdravotní, tedy za zájem, k němuž jest při sdělávání plánu přehledného hleděti z moci úřední, byly úřady, sdělávajíce přehledný plán, tím spíše povinny vypořádati se i s uvedenou námitkou st-lčinou.
Soud nenalezl po této stránce v nař. rozhodnutí náležitého vyřízení, neboť v odůvodnění jeho je dovozováno pouze, že novou úpravou neutrpí stěžující si jednota újmu co do zastavitelnosti svých pozemků, tedy s hlediska hospodářského, a námitky nedostatečnosti zbývající plochy pro tělocvičné hřiště byly odbyty poukazem na to, že Sokol v tomto směru před zpracováním plánů žádných námitek nevznesl. Ježto však, jak již uvedeno, byla stát. regulační komise při sdělávání přehledného plánu povinna z moci úřední hleděti i k tomuto zájmu veřejnému, bylo povinností její i žal. min. s námitkou Sokola se vypořádati přes to, že snad před sděláním plánu na tento zájem zvlášť neupozornil. Ježto se tak nestalo, zůstalo nař. rozhodnutí v tomto směru neúplným a podstatně vadným, pročež je slušelo zrušiti podle § 6 zákona o ss. Ježto pak zrušením této polohopisné disposice pozbývá základu i disposice o přípustnosti hustšího zastavění jižní části tohoto bloku, vytvořené právě komunikací, přetínajicí hřiště st-lčino, jakož i přípustnost zřízení skladišť v těchto místech, postihuje zrušovací výrok soudu i tyto další disposice nař. rozhodnutí, následkem čehož neměl soud důvodu zabývati se již v tomto stadiu také námitkami, proti těmto disposicím ve stížnosti uplatňovanými.

Citace:

č. 12471. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 685-690.