Č. 12521.

Pojišťovací právo. — Řízení správní. — Řízení před nss: Rozhodne-li okr. úřad o odvolání z výměru okr. nem. pojišťovny o pojistné povinnosti, podléhá toto rozhodnutí dalšímu opravnému prostředku, i když v něm bylo zároveň rozhodnuto o odvolání z platebního výměru okr. nem. pojišťovny na částku nižší než 200 Kč.
(Nález z 29. září 1936 č. 19285/34.)
Věc: Okr. nem. pojišťovna v Levicích proti rozh. okr. úřadu v Levicích z 12. prosince 1933 o pojistné povinnosti.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Okr. nem. pojišťovna v Levicích vyslovila výměrem z 16. prosince 1932 č. 17145/1932 vydaným podle 2. odst. § 189 zákona o soc. poj., že Josef H. ve svém zaměstnání u Josefa P. v Pustachotáru podléhal povinnému pojištění. Připojeným platebním výměrem téhož data i čísla vyměřila za uvedeného zaměstnance pojistné nemocenské, invalidní a starobní částkou 60 Kč 98 h za dobu od 13. července do 10. srpna 1932.
Nař. rozhodnutím vyhověl žal. úřad odvolání Josefa P. a zrušil oba v odpor vzaté výměry okr. nem. pojišťovny, pokud se týkaly pojistné povinnosti Josefa H. a předpisu pojistného za něho částkou 60 Kč 98 h v podstatě z toho důvodu, že hlavním zdrojem výživy a hlavním zaměstnáním Josefa H. je jeho vlastní hospodářství, zaměstnání u Josefa P. pak bylo jen zaměstnáním vedlejším a proto podle 1. odst. § 2 poj. zákona pojištění nepodléhal.
O stížnosti okr. nem. pojišťovny bylo uvažováno takto:
Nss, přihlížeje k vlastní příslušnosti dle § 4 zákona o ss z povinnosti úřední, musil především zkoumati, je-li k projednání podané stížnosti vůbec povolán, zvláště je-li v daném případě nař. rozhodnutí dle § 5 zákona o ss konečné a tedy věc v administrativním pořadu vyřízena, což je podmínkou příslušnosti nss.
Žal. úřad označil své rozhodnutí jako konečné s poukazem na ustanovení čl. 8. odst. 3 organisačního zákona č. 125/1927 Sb., a to zřejmě proto, že dle jeho názoru se omezuje předmět sporu toliko na plnění peněžní nepřesahující částky 200 Kč. Než toto stanovisko uznal nss nesprávným.
Z vylíčeného děje plyne, že pojišťovna vydala výměr, kterým podle § 189 odst. 2 poj. zákona stanovila pojistnou povinnost Josefa H. na dobu v připojeném platebním výměru uvedenou, druhým výměrem pak vyměřila pojistné za Josefa H. částkou 60 Kč 98 h. Žal. úřad přezkoumával' odvolání z obou těchto výměrů a oba zrušil, pokud se vztahovaly na Josefa H., rozhodl tedy judikátně jak o pojistné povinnosti, tak i o pojistném.
Neobstojí proto stanovisko žal. úřadu, považoval-li za jediný předmět tohoto sporu peněžní plnění 60 Kč 98 h a shledal-li tak splněný předpoklad pro speciální případ čl. 8 odst. 3 cit. zákona.
Daný případ dlužno posouditi podle pravidla obsaženého v odstavci prvém téhož článku, podíle něhož, pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí (resp. opatření, nálezů) okr. úřadu k zem. úřadu. Není tedy daný spor ve smyslu § 5 zákona o ss vyřízen v postupu stolic správních.
Poněvadž však podání této nepřípustné stížnosti k nss způsobeno bylo nesprávným poučením o opravném prostředku, daným žal. úřadem, a nesprávné poučení nemůže býti podle § 71 odst. 2 vlád. nař. č. 8/1928 Sb. stranám na újmu, jde tu o podstatnou vadu řízení, pro kterou bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zákona o ss.
Bude pak věcí žal. úřadu, aby vydal novou intimaci svého rozhodnutí se správným poučením o opravném prostředku.

Citace:

Č. 12521. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 804-805.