Č. 12622.

Jazykové právo. — Samospráva obecní: Čl. 82 odst. 1 jaz. nař. č. 17/1926 Sb. se vztahuje také na soukromý dům, v němž obecní starosta obstarává ve svém bytě obecní agendu.
(Nález z 10. listopadu 1936 č. 15994/36.)
Věc: Obec Pobučí proti rozh. zem. úřadu v Brně z 20. ledna 1933 o jazykovém právu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Na základě četnických relací z 18. července a 3. srpna 1932, podle nichž obec Pobučí nemá vlastní obec. kanceláře a veškerá obec. agenda se vyřizuje v bytě obec. starosty, kde jsou uloženy též všechny písemnosti obce, konají se schůze obec. zastupitelstva a kde je jen označení »Ortsvorsteher«, nařídil okr. úřad v Zábřeze této obci podle ustanovení čl. 82 vlád. nař. č. 17/1926 Sb., že budova, ve které jest obec. úřad, musí býti zevně označena též jazykem československým, nápisem stejných rozměrů a stejné úpravy. V případě, že obec. úřad je v soukromém bytě starostově, nutno oboujazyčně označiti i tento dům. Odvolání obce Pobučí bylo nař. rozhodnutím zamítnuto, poněvadž výměr okr. úřadu postihuje obec jako právnickou osobu a nikoli starostu jako funkcionáře obecního a neobsahuje přímý příkaz, aby obec na cizí soukromý dům bez přivolení vlastníka dala nápisy, nevyslovuje tedy příkaz, znamenající přímý nezákonný zásah do cizího práva vlastnického. Výrok ten obsahuje uložení povinnosti, jež založena je v čl. 82 odst. 1 jaz. nař. Názor, že tento příkaz by mohl platiti jen pro případ, že obec. úřad je v budově patřící obci, nemá opory ani v jazykovém zákoně, ani v prováděcím nařízení. Z předpisů obě. zákona o svrchovanosti vlastnictví nic nedá se dovoditi a mimo to § 365 obč. zákona připouští i omezení vlastnictví.
O stížnosti obce Pobučí proti tomuto rozhodnutí nss uvážil: Podle správních spisů i žal. úřad vycházel z toho, že starosta obce Pobučí vyřizuje obec. záležitosti ve svém soukromém bytě, nacházejícím se v soukromém domě, starostovi nepatřícím. Neměl tedy důvodu, aby tuto okolnost zvláště ještě zjišťoval, a nemůže pak zakládati vadu řízení, že tak neučinil. Obstarává-li však starosta obce Pobučí obec. agendu ve svém soukromém bytě, může se tak díti jen se souhlasem obce, ať již souhlas ten byl dán výslovně, či mlčky. Stížnost také ani to netvrdí, že starosta obce Pobučí vykonává obec. agendu ve svém soukromém bytě proti vůli obce. Ale pak nutno na místnost, v níž starosta obce Pobučí obstarává obec. agendu, pohlížeti jako na úřadovnu pro obec. záležitosti a nemůže samozřejmě na této skutečnosti nic změniti důvod, z kterého starosta obce ve svém soukromém bytě, resp. v určité místnosti jeho, obec. záležitosti obstarává. Neprávem tedy stížnost tvrdí, že obec Pobučí nemá obec. úřadovny.
Jestliže pak stížnost sama doznává, že starostův byt jest označen nápisem »Ortsvorsteher«, tedy nápisem vyznačujícím, kde starostu obce v záležitostech obce dlužno vyhledati, nemůže stížnost právem namítati, že ustanovení čl. 82 odst. 1 jaz. nař. nelze na sporný případ upotřebiti. Žal. úřad, opíraje se o toto ustanovení, potvrdil výměr I. stolice, ukládající stěžující si obci, aby budovu, ve které se nachází obec. úřad, zevně označila též jazykem československým, nápisem stejných rozměrů a stejné úpravy jako je nápis německý.
Tvrdí-li nyní stížnost, že nař. rozhodnutí, pokud vyslovuje, že nejde o příkaz, aby na cizí soukromý dům bez přivolení vlastníka byl dán nápis, tedy o příkaz znamenající přímý nezákonný zásah do cizího práva vlastnického, je v rozporu s obsahem výměru úřadu I. stolice, ježto stěžující si obci byla dána k provedení příkazu ve výměru obsaženého měsíční lhůta a okr. úřad také na provedení příkazu toho trvá, nutno zdůrazniti, že výměrem úřadu 1. stolice bylo st-lce sice uloženo, aby v určité lhůtě splnila svoji povinnost, jež pro ni plyne z ustanovení čl. 82 odst. 1 jaz. nař., nikoli však aby tak učinila způsobem nezákonným. Nelze tedy právem mluviti o nějaké vadnosti řízení pro rozpor mezí nař. rozhodnutím a výměrem I. stolice v tomto směru. Tvrdí-li pak stížnost, že splnění příkazu je pro stolku neproveditelné, ježto nemůže dosáhnout i od majitele soukromé budovy, v níž starosta obce obstarává obec. záležitosti, svolení k tomu, aby budovu tu opatřila československým nápisem ve výměru úřadu I. stolice uvedeným, sluší poukázati na to, že žal. úřad naznačil v nař. rozhodnutí st-lce, jakou zákonnou cestou může příkazu vyhověti. Namítá-li pak stížnost proti tomu, že § 365 vš. obč. zák., na nějž žal. úřad poukázal, tvoří jen rámcový paragraf pro jednotlivé vyvlastňovací zákony a nedal by se proto s výsledkem použiti, sluší k tomu poznamenati, že podle konstantní judikatury (sr. Boh. A 3591/24, 5945/26, 7371/28) ustanovení § 365 všeob. obč. zák. je přímo působivou normou.

Citace:

č. 12622. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1032-1034.