Č. 12333.

Pojišťovací právo: Podle zákona č. 221/1924 Sb. a č. 184/ 1928 Sb. postihuje každého společníka veřejné obchodní společnosti povinnost platiti pojistné, které připadá na podnik společnosti.
(Nález ze 16. března 1936 č. 11677/36.)
Věc: Gremiální nem. pojišťovna v Praze proti rozh. zem. úřadu v Praze z 24. května 1933 (za zúč. M. S. v Praze adv. Dr. Eduard Hasenberg z Prahy) o ručení za pojistné. Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Platebním výměrem z 10. listopadu 1932 uložila stěžující si pojišťovna podle § 170 zák. č. 221/1924 a 184/1928 M. S., aby jako manželka Dra Borise S., veřejného společníka firmy Merkur-Film Kosař a spol. v Praze, zaplatila pojistné 2913 Kč 65 h za dobu od 1. července 1930 do 31. srpna 1931.
Rozhodnutím z 31. března 1933 magistrát hlav. města Prahy zrušil platební výměr stěžující si pojišťovny pro nezákonnost.
Nař. rozhodnutím žal. úřad zamítl odvolání pojišťovny a potvrdil v odpor vzaté rozhodnutí první stolice z těchto důvodů: Firma »Společnost pro obchod a půjčování filmů Kosař a spol.« je veřejnou obchodní společností ve smyslu ustanovení čl. 85 obch. zák., tudíž firmou zapsanou v obchodním rejstříku. Protokolovaná firma jakožto samostatná právní jednotka je právním subjektem odlišným od osoby podnikatele nebo osob společníků, kteří utvořili společnost, jejíž firma byla zaprotokolována. V daném případě je tudíž považovati jmenovanou veřejnou obchodní společnost za podnikatelku čili zaměstnavatelku. Společníci této firmy jsou toliko spolupodnikateli. Ani z ustanovení § 8 nem. poj. zákona, ani z ustanovení § 170 nem. poj. zákona nevyplývá, že by manželka spolupodnikatele byla práva ze závazku podnikatele vůči nem. pojišťovně.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Stížnost vytýká především, že nař. rozhodnuti je kusé, ježto se nezabývá výrokem prvé stolice, která zrušila platební výměr také z toho důvodu, že v něm byla firma uvedena v jiném znění, než jaké je protokolováno. Námitka tato je bezdůvodná. Odvolací úřad posuzuje případ zcela samostatně a není obmezen na přezkoumávání důvodů prvé stolice a může odůvodnění nižšího úřadu nahraditi odůvodněním svým.
Názoru vyslovenému v nař. rozhodnutí vytýká stížnost nezákonnost a dovozuje, že podnikatelem a zaměstnavatelem není veřejná obchodní společnost, nýbrž její společníci, a z toho vyvozuje, že zúčastněná strana M. S. ručí za pojistné, které je povinen platiti její manžel. Stížnosti jest dáti za pravdu, že názor žal. úřadu je právně mylný.
Jetliže jest jako zaměstnavatel označena veřejná obchodní společnost (čl. 85 a n. obch. zák.), postihuje povinnost platiti pojistné každého z veřejných společníků a na každém z nich lze pojistné vymáhati, neboť společníci ručí podle čl. 112 solidárně celým majetkem za všechny závazky společnosti, stíhá tedy každého veřejného společníka plně podnikové risiko. Z toho vyplývá, že podnik veřejné obchodní společnosti se provozuje na účet jednotlivých společníků, že každý společník je podnikatelem, resp. zaměstnavatelem a že každého společníka postihuje povinnost platiti pojistné, které připadá na podnik společnosti (srov. nálezy Boh. A 6867/27 a 11382/34).

Citace:

Č. 12333.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 356-357.