Č. 12 650.

Cesty. — Samospráva obecní: * Dlažebné podle zák. čl. I:1890 není obecním poplatkem ve smyslu ob. fin. nov. č. 329/1921 Sb. Proto osvobozovací důvody § 99 zák. čl. I:1890 nemají o sobě účinnosti pro osvobození od dlažebného, vybíraného jako obecní poplatek na základě § 28 ob. fin. nov. č. 329/1921 Sb.
(Nález z 19. listopadu 1936 č. 16 181/36.)
Věc: Město Lučenec proti rozh. okr. úřadu v Lučenci z 16. srpna 1934 o dlažebném.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Platebním rozkazem předepsal starosta města Lučence Michalu B. dlažebné, vybírané v městě Lučenci na základě ob. fin. nov. č. 329/1921 Sb., za dobu od 1. května do 31. prosince 1933 z osobního auta v částce 100 Kč. K odvolání Michala B. okr. úřad v Lučenci výměrem z 16. srpna 1934 zrušil v postupu instančním tento předpis v podstatě z důvodu, že Michal B. je jako zem. cestmistr osvobozen od placení dlažebného podle bodu 8 § 99 a § 81 zák. čl. I:1890, který je dosud platnou právní normou.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
V městě Lučenci vybírá se dlažebné podle pravidel schválených vládou usnesením z 9. prosince 1932 podle ustanovení § 28 zákona č. 329/1921 Sb. Toto dlažebné je poplatkem obecním, který obec vybírá podle ob. fin. nov. č. 329/1921 Sb. jako územní korporace, politická organisační jednotka, která je povolána ve vlastní působnosti zákonem jí přiznané k určitým úkolům i která k cíli získání úhrady nákladů s plněním jich spojených je nadána ve svém území berní pravomocí. Naproti tomu v případě zák. čl. I:1890 vystupuje obec jen jako nositelka oprávnění propůjčeného jí zvláštní koncesí (§§ 81 a násl.), kteréžto oprávnění neleží v oboru její územní berní pravomoci, nýbrž jeho obsah a rozsah má základ v koncesní listině, jíž bylo obci propůjčeno právo vybírati poplatky mýtní a dlažební k plnění a úhradě úkolů zák. čl. I:1890 sledovaných (§ 85). Dlažebné, mající základ v koncesi udělené podle zák. čl. I:1890, není — jak nss vyslovil již ve svém nálezu Boh. A 8062/29 — svou právní povahou poplatkem obecním, o jakém jedná ob. fin. nov. č. 329/1921 Sb., nýbrž je poplatkem sui generis, který přes mnohé podobnosti s obecním poplatkem dlažebním vymyká se z pojmu obecního poplatku ve smyslu ob. fin. nov. č. 329/1921 Sb. Běží tedy o poplatky od sebe podstatně odlišné a nelze proto ustanovení zák. čl. I:1890, když platný právní řád tak nestanoví, ani přímo, ani analogicky aplikovati na dlažebné, vybírané obcí podle § 28 obec. fin. nov. č. 329/1921 Sb. Nelze proto ani na toto dlažebné aplikovati osvobození bodu 8 § 99, které zák. čl.I:1890 co do placeni dlažebného podle tohoto zák. čl. stanoví. Odporuje tudíž zákonu právní názor žal. úřadu, že při vyměřování dlažebného vybíraného městem Lučencem podle obec. fin. nov. č. 329/1921 Sb. je přihlížeti k osvobozením od dlažebného uvedeným v § 99 zák. čl. I:1890, a nezbylo, než nař. rozh. založené na tomto nesprávném právním názoru zrušiti podle § 7 zákona o ss.

Citace:

č. 12650. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1094-1095.