Č. 12324.

Vodní právo: Podstatnou náležitostí výroku podle § 40 čes. zákona o právu vodním je také označení osoby povinné k náhradě škody. Označení této osoby není ještě výrokem o náhradě škody.
(Nález z 11. března 1936 č. 11520/36.)
Věc: Státní fond pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil při min. veřejných prací a československý stát zastoupený min. veřejných prací proti rozh. zem. úřadu v Praze z 10. března 1933 (za zúčastněného Václava F. v Nelahozevsi adv. Dr. Josef Dvořák z Prahy) o náhradě škody způsobené na rybolovu stavbou hydrocentrály.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Rozhodnutím okr. úřadu v Kralupech n. Vlt. ze 7. září 1931 byla zamítnuta žádost Václava F. v Nelahozevsi o náhradu škody způsobené mu vzdutím vody na řece Vltavě jezem v Miřejovicích.
Na odvolání Václava F. bylo rozhodnutí toto nař. rozhodnutím zem. úřadu v Praze zrušeno a stanovena podle předpisu § 40 zákona o právu vodním náhrada škody způsobené výstavbou hydroelektrárny v Miřejovicích ročním paušálem 1000 Kč s tím, že nebudou-li účastníci s tímto výrokem spokojeni, mohou se domáhati výroku o náhradě škody cestou soudu.
O stížnosti na rozhodnutí toto podané uvažoval nss takto:
Nař. rozhodnutím přiznal žal. úřad dnešní zúčastněné straně nárok na náhradu škody za poškození jejího práva rybolovu. Stížnost státního fondu pro splavnění řek a československého státu vytýká tomuto rozhodnutí zmatečnost a vadnost řízení.
Nss musil se nejprve vypořádati s otázkou, do jaké míry jest podle zákona povolán o této stížnosti rozhodovati. Nss jest ovšem kompetentní ke stížnosti přezkomávati konečná rozhodnutí nebo opatření úřadů správních, ale z jeho příslušnosti jsou podle § 3 lit. a) zák. o ss vyjmuty věci, které náležejí před řádné sondy.
Podle § 40 čes. zák. o právu vodním není majitel vodního práva oprávněn odporovati výkonu jiných vodních oprávnění, má však nárok na přiměřenou náhradu škody. Náhradu tuto má vyslovili úřad správní a pro případ, že by zúčastněné strany se výrokem tímto nespokojily, jest povolán náhradu tuto stanovití soud.
Ježto podle cit. § 3 lit. a) zák. o ss nemůže se nss zabývati věcmi, které náležejí před řádný soud, jsou nepřípustný ony námitky stížnosti, které vytýkají jako vady řízení, že st-lům nebyl sdělen obsah instančního rekursu a že mu před vydáním nař. rozhodnutí nebyl sdělen znalecký posudek, jenž byl podkladem nař. rozhodnutí, a že nárok na náhradu škody nebyl časově terminován, neboť jde tu vesměs o incidentní otázky rozhodnutí o náhradě škody, o níž přísluší podle cit. předpisu rozhodovati řádnému soudu.
Naproti tomu uznal nss za přípustnou onu námitku, kterou se vytýká, že nař. rozhodnutí je zmatečné, poněvadž z něho není zřejmo, komu jest povinnost k náhradě škody uložena. Neboť podle § 40 vod. zák. přísluší stranám nárok, aby jim vydán byl výrok správního úřadu o náhradě škody výkonem vodního oprávnění rybolovu způsobené. Podstatnou nánáležitostí tohoto výroku je pak, ježto jde o právní poměr mezi dvěma subjekty, označení obou těchto subjektů, tedy zejména také osoby k náhradě škody povinné. Ježto pak označení subjektů dotčeného právního poměru není ještě výrokem o náhradě škody a není tedy kompetence tohoto soudu v té příčině vyloučena, a ježto z obsahu nař. rozhodnutí opravdu není zřejmo, komu povinnost k náhradě škody byla uložena, zakládá nedostatek této podstatné náležitosti výroku, který stranám znemožňuje dovolati se výroku řádného soudu, podstatnou vadu řízení, a to tím spíše, že z obsahu správních spisů není zřejmo, kdo je majitelem vodního díla, z jehož provozování zúčastněné straně na rybářském právu podle jejího tvrzení škoda vzniká, kdežto podle obsahu stížnosti je spoluvlastníkem Miřejovické elektrárny československý stát spolu se zemí Českou.

Citace:

Č. 12324.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 338-339.