Č. 12 427.

Pojišťovací právo: Nezletilý syn, který se učí v živnosti svého otce, nepodléhá sociálnímu pojištění podle § 2 odst. 1 zákona č. 221/1924 Sb. a č. 184/1928 Sb., neni-li prokázáno, že byla o tom uzavřena smlouva.
(Nález z 2. června 1936 č. 11 635/33.)
Prejudikatura: Boh. A 8 649/30.
Věc: Okr. nem. pojišťovna v Broumově proti rozh. zem. úřadu v Praze z 30. září 1932 o pojistné povinnosti.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem ze 6. července 1931 sdělila okr. nem. pojišťovna v Broumově s Josefem M., krejčovským mistrem v Rožmitále, že zaměstnává svého syna Friedeberta jako učně, aniž ho přihlásil k pojištění, a vyzvala ho, aby dodatečně učinil příslušnou přihlášku.
Okr. úřad v Broumově výměrem z 5. února 1932 odvolání Josefa M. nevyhověl.
Žal. úřad nař. rozhodnutím však vyhověl dalšímu odvolání Josefa M., výměr v odpor vzatý zrušil a rozhodl, že Friedebert M. v době od 1. července 1928 do 30. června 1931 pojistné povinnosti podle zákona č. 221/24 Sb. ve znění zákona č. 184/28 Sb. nepodléhal, a to v podstatě proto, že z okolnosti, že syn se učí u svého otce, nelze bez dalšího usuzovati, že mezi oběma existuje smlouva učňovská, ježto poměr učební lze mezi otcem a synem založiti i pouze jednostranným rozhodnutím otce na základě práv a povinností otcovských. Ani z okolnosti, že jmenovaný syn byl svým otcem u společenstva přihlášen a zapsán jako učeň, nelze na uzavření smlouvy učňovské usuzovali, ježto přihlášení a zapsání ke společenstvu má jiný účinek než zakládat! smlouvu učební, totiž účel evidenční, dále možnost vydání výučního listu, vysvědčení o zkoušce tovaryšské a ostatní účinky podle živit. řádu. Pouhým přihlášením ke společenstvu se však smlouva učňovská nezakládá.
Rozhoduje o stížnosti podané do tohoto rozhodnutí, uvážil nss toto:
Stížnost, poukazujíc na původní oznámení společenstva krejčí v Broumově, že Friedebert M. byl v kritické době u společenstva přihlášen a zapsán, a na zprávu městského úřadu z 1. února 1932 a četnickou relaci z 5. listopadu 1931, zjišťuje na základě tohoto šetření, že otec syna Friedeberta na učební dobu tří let ústně jako učedníka přihlásil a že písemná smlouva nebyla sepsána, ježto otec slíbil, že svým povinnostem dostojí. Podle zprávy starosty společenstva je zvykem, když syn se učí u otce, že písemná smlouva se neuzavírá, a podle zprávy téhož starosty dostal Friedebert po vykonané tovaryšské zkoušce za vyučenou. Z čet- nické relace prý vyplývá, že tu jde o řádný učňovský poměr. Podle sdělení Josefa M. prosil prý ho syn, když nemohl vydržeti v učení jako učeň cukrářský, aby ho vyučil krejčovině. Z tohoto skutkového zjištění považuje stížnost za nepochybné, že přihláškou Friedeberta M. jako učedníka u společenstva došlo k výslovné ústní učební smlouvě ve smyslu živn. řádu. Byly tedy po názoru stížnosti splněny předpoklady pro pojistnou povinnost Friedeberta M. jakožto učedníka Josefa M. v době od 1. července 1928 do 30. června 1931 podle ustanovení § 2 zákona č. 221/24 Sb., resp. zákona č. 184/28 Sb., a proto nař. rozhodnutí, ve kterém došel žal. úřad k opačnému závěru, nemá opory v zákoně.
Nss nemohl dáti stížnosti za pravdu.
Jádrem sporu jest otázka pojistné povinnosti syna jako učně zaměstnaného u otce, a to v době od 1. července 1928 do 30. června 1931. Jde tu tedy o dobu, spadající jednak do účinnosti zákona č. 221/24 Sb., a to až do 31. prosince 1928, jednak do účinnosti zákona č. 184/28 Sb. — od 1. ledna 1929 (§ 138). Právním pramenem pro posouzení daného sporu je podle zákona č. 221/24 Sb. ustanovení § 2 odst. 1, podle něhož je pojištěním povinen a podle tohoto zákona pojištěn, kdo vykonává práce nebo služby na základě smluveného poměru pracovního, služebního nebo učňovského a nevykonává jich jako vedlejší zaměstnání nebo příležitostně. Ustanovení to ve své podstatě se nezměnilo ani zákonem č. 184/28 Sb. Z tohoto ustanovení plyne, že vznik pojištění nepojí se již k pouhému faktu vykonávání prací nebo služeb, nýbrž že musí k tomu ještě přistoupiti právní titul, t. j., že tu musí býti smluvený poměr pracovní, služební neb učňovský, jak nss konstantně uznává ve své judikatuře (srov. na př. nálezy Boh. A 6480/27, Boh. A 8001/29). Jen tehdy, jsou-li splněny oba tyto zákonné předpoklady, je dána pojistná povinnost podle uvedené normy, takže pojistný poměr vyžaduje ke svému vzniku vždy nezbytně také uzavření smlouvy služební (učňovské) a zahájení prací neb služeb na základě takovéto smlouvy. Z toho vyplývá nutně logický závěr, že v tom případě, kde nedošlo ke smlouvě učební, není předpokladu pro pojistnou povinnost.
Žal. úřad vyslovil, že tu není takového smluveného učňovského poměru, nýbrž že tu jde jen o poměr jednostranný, zakládající se výhradně na vůli otcově, a že takovým jednostrannými projevem otcovské moci jest i přihláška u živnostenského společenstva. Stížnost, jak svrchu uvedeno, stojí na stanovisku opačném, opírajíc se při tom o živn. řád. Neprávem.
Zjištění, že syn byl přihlášen jako učeň u živnostenského společenstva, samo o sobě (ještě nestačí k právnímu závěru, že mezi otcem a synem vznikl smluvený učňovský poměr, vyžadovaný citovanými zákony k vzniku pojistné povinnosti, neboť pouhá přihláška syna jako učně u společenstva, jsouc jednostranným projevem vůle otcovy, nemůže nahradili smlouvu učňovskou, která právě tak, jako každá jiná dvoustranná smlouva, vyžaduje svobodného souhlasného projevu vůle stran. Jen tehdy, jsou-li tyto náležitosti splněny, dojde k založení právního poměru, o němž lze tvrdili, že byl smluven, a takto ke vzniku pojistného poměru. Syn, který se v živnosti svého otce učí, nepodléhá podle toho, co svrchu dovoženo, sociálnímu pojištění podle § 2 odst. 1 cit. zákona, není-li prokázáno, že byla o tom uzavřena smlouva. V ten smysl vyznívá i nález nss Boh. A 8649/30 (srov. též nálezy Boh. A 8232/30, 9996/32, 10 376/33).
Z přihlášky učiněné u živnostenského společenstva mohlo by se snad usuzovali na uzavření učňovské smlouvy konkludentními činy, kdyby ovšem šlo o poměr mezi osobami sobě cizími. Leč podle toho, co svrchu dovoženo, nelze přihlášku uznati za indic postačující ke zjištění právní existence smlouvy učňovské v případě, kde jde o rodinný poměr a kde tedy učení syna v živnosti otcově může vyplývali také z jiného právního titulu než ze smlouvy učňovské.
V takovém případě pro otázku, zda tu je pojistný poměr podle § 2 cit. zákona, rozhoduje jedině splnění podmínek tohoto předpisu a je bez právního významu, zda a pokud sporný poměr vyhovuje jako učňovský poměr předpisům živn. řádu (sr. Boh. A 8649/30). .

Citace:

č. 12427. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 579-581.