Č. 12304.

Samospráva obecní: Subjektivní momenty, jež vedly poplatníka k tomu, aby se k obecnímu vodovodu nepřipojil, jsou bez významu pro povinnost platiti všeobecné vodné podle pravidel o vybírání vodného (vlád. nař. č. 143/1922 Sb.).
(Nález z 27. února 1936 č. 11019/36.) Věc: Marie B. v Chlumečku (adv. Dr. Miloš Panýr z Prahy) proti rozh. okr. úřadu v Čes. Krumlově z 24. října 1933 o všeobecném vodném.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem z 24. října 1933 zamítl okr. úřad v Českém Krumlově v postupu instancí odvolání Marie B. v Chlumečku do platebního výměru městyse Křemže z 5. června 1934 na všeobecné vodné v obnosu 140 Kč v podstatě z důvodu, že všeobecné vodné jest poplatkem obecním za umožnění bráti vodu z veřejného vodovodu, a to v daném případě připojením na vodovod a hydranty, a že motivy, které st-lku vedly k tomu, že této možnosti nevyužila, od placení poplatku neosvobozují.
O stížnosti, do tohoto rozhodnutí podané, uvážil nss takto:
Stížnost namítá, že všeobecné vodné podle pravidel o vybírání vodného v obci Křemži, schválených usnesením zem. výboru v Praze ze 14. listopadu 1931, shodných se vzorcovými pravidly vlád. nař. č. 143/22 Sb., je platiti jen za skutečné užívání veřejného vodovodu.
Námitku tu neshledal soud důvodnou. Podle § 2 cit. pravidel platiti je všeobecné vodné za možnost bráti vodu z veřejného vodovodu. Tím je míněna všeobecná možnost odebírati vodu, kterou obec poskytuje místnímu obyvatelstvu tím, že zřídila a udržuje obecní vodovod jako zařízení veřejné, k němuž lze se připojiti, nebo jinak z něho vodu užívati, aniž záleželo na tom, zda ten který dům skutečně je na vodovod připojen, nebo vodu z vodovodu skutečně béře.
Stížnost namítá, že cit. ustanovení výběrčích pravidel při tomto výkladu je neplatné, ježto není kryto ustanovením § 28 ob. fin. novely č. 329/21 Sb., na jehož základě byla pravidla ta vydána, a jenž opravňuje vybírati poplatky jako náhradu za užívání veřejných zařízeni obecních.
Námitka ta není důvodná, neboť — jak nss rozvedl již ve svém nálezu Boh. A 4669/25 — znění cit. § 28 nenutí k úzkému výkladu, jaký mu stížnost dává; dlužno míti za to, že podle povahy zařízení obecního již tím, že se dává obyvatelstvu objektivní možnost užívati podle jeho vůle bez dalších předpokladů určitého veřejného zařízení obecního, je mu poskytnuto jeho užívání, a je dán titul pro požadování náhrady za tuto výhodu. Tak tomu je i tam, kde obec zřídí veřejný vodovod, k němuž má každý možnost se připojiti, nebo vodu z něho bráti.
Ze slov odst. 1 prov. nař. č. 143/22 Sb. k § 28 ob. fin. nov. »skutečně užívají« nic nedá se pro spornou otázku vyvoditi, ježto vykládá se tam jen rozdíl mezi příspěvkem podle § 26 a poplatkem podle § 28, nestanoví se však nijak pojem poplatku podle § 28, ani se poplatková povinnost neobmezuje jen na skutečné užívání zařízení obcí zřízeného.
Podle toho, co uvedeno, subjektivní hospodářské momenty, jež vedly poplatníka k tomu, aby se k obecnímu vodovodu nepřipojil, jsou pro otázku platební povinnosti právně bezvýznamný. Že by st-lka neměla objektivně možnost k vodovodu se připojiti, toho nenamítá, naopak je patrno, že tuto možnost připouští. Za tohoto stavu nebylo ani třeba, aby se soud zabýval námitkou stížnosti, že st-lka nemá možnosti bráti vodu z veřejných stojanů obecního vodovodu.

Citace:

Č. 12304.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 292-293.