Č. 12524.

Pracovní právo: I. Pro obsah nálezu rozhodčí komise podle zákona o záv. výborech je rozhodný jedině enunciát tohoto nálezu. — II. Rozhodčí komise podle zákona o závodních výborech není příslušná rozhodovati ani o účinnosti výpovědi dané členům záv. výboru bez souhlasu rozhodčí komise, ani o povinnosti zaměstnavatele přijmouti propuštěné členy záv. výboru znova do práce.
(Nález z 30. září 1936 č. 14980/36.)
Prejudikatura ad II: Boh. A 5064/25, 5547/26, 5908/26, 7627/28, 9908/31, 10241/32, 10954/33.
Věc: Podolská cementárna, akc. společnost v Praze-Podolí (adv. Dr. Jaroslav Srbek z Prahy) proti rozh. rozhodčí komise podle zákona o závodních výborech v Praze z 13. ledna 1934 (za zúč. záv. výbor Podolské cementárny, akc. společnosti v Praze-Podolí, adv. Dr. Isidor Schletter z Prahy) o propuštění členů závodního výboru z práce.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Závodní výbor v závodě st-lčině stěžoval si u rozhodčí komise dle zákona o závodních výborech v Praze, že správa závodu propustila z práce bez souhlasu rozhodčí komise členy závodního výboru Františka K., Ondřeje M. a Václava Š., a navrhl, aby rozhodčí komise pravoplatnost výpovědi členů závodního výboru zrušila a firmě uložila, aby propuštěné členy závodního výboru znovu zařadila do práce a nahradila jim ušlý výdělek.
Rozhodčí komise po provedeném ústním líčení nař. rozhodnutím odmítla pro svou nepříslušnost požadavek závodního výboru, aby propuštěným členům závodního výboru byl nahrazen ušlý výdělek,, naproti tomu však uznala svoji příslušnost ohledně petitu, aby výpověď byla zrušena a rozhodla, že výpověď členů závodního výboru Františka K., Ondřeje M. a Václava Š. se zrušuje a že firma je povinna znovu zařaditi je do práce. V odůvodnění tohoto enunciátu uvedla rozhodčí komise, že závodní výbor v závodě st-lčině nebyl podle § 25 lit. b) zákona č. 330/19211 Sb. zrušen zastavením výroby na dobu delší jednoho měsíce, čímž by umožněno bylo propustiti členy závodního výboru z práce bez souhlasu rozhodčí komise, ježto v závodě zůstalo ještě 33 dělníků při provádění oprav na strojích, ve skladišti a v expedici. Z důvodu toho bylo k propuštění členů závodního výboru zapotřebí souhlasu rozhodčí komise. Příslušný návrh závodního výboru nesměřoval k uplatnění soukromoprávního nároku propuštěných dělníků, nýbrž směřoval k tomu, aby se vyslovilo, že propuštění je nepřípustné. Je-li nepřípustné, pak propuštění musí se zrušiti a uvésti vše do dřívějšího stavu.
Uvažuje o stížnosti majitelky závodu podané do tohoto nálezu, musil nss v prvé řadě zabývati se námitkou, že nález rozhodčí komise je vadný, resp. nezákonný, poněvadž rozhodčí komise vešla na nepřípustný petit závodního výboru, aby výpověď byla zrušena a firmě uloženo zařaditi členy závodního výboru opět do práce, a petitu tomu vyhověla, ačkoliv jde o soukromoprávní nároky, o nichž rozhodčí komise není kompetentní rozhodovati. Rozhodčí komise podle stížnosti byla by mohla pouze rozhodnouti o tom, zda propuštění členů závodního výboru bez souhlasu rozhodčí komise bylo vzhledem k ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 330/1921 Sb. přípustné či nikoliv, ale rozhodnutí tohoto obsahu do enunciátu pojato nebylo.
Nss shledal stížnost již v tomto bodě důvodnou.
Podle § 417 c. ř. s., který podle § 35 vlád. nař. č. 2/1922 Sb. vydaného na základě § 26 posl. odst. zákona č. 330/1921 Sb. platí i pro rozhodčí komise podle zákona o závodních výborech, je pro obsah nálezu rozhodčí komise rozhodným jediné enunciát tohoto nálezu. V enunciátě nař. rozhodnutí jest obsažen meritorní výrok jedině toho obsahu, že výpověď členů závodního výboru Františka K., Ondřeje M. a Václava š. se zrušuje a že firma je povinna znovu zařaditi je do práce. Je pravda, že rozhodčí komise v důvodech svého rozhodnutí zabývá se též otázkou zákonné přípustnosti propuštění členů závodního výboru bez souhlasu rozhodčí komise se zřetelem na ustanovení § 22 odst. 2 zákona o záv. výborech a dospívá k zápornému zodpovědění této otázky, ale do enunciátu, jak stížnost správně konstatuje, rozhodnutí o této otázce nepojala, nýbrž rozhodla pouze o soukromoprávních důsledcích, které vyvodila z nepřípustné výpovědi členů závodního výboru bez souhlasu rozhodčí komise. Tak dospěla žal. komise k výroku, jímž ruší výpověď danou členům závodního výboru a vyslovuje povinnost st-lky zařaditi jmenované členy závodního výboru znovu do práce. Zrušení výpovědi dané členům závodního výboru nemůže však míti jiného smyslu, než že výpověď ta prohlašuje se za bezúčinnou, t. j. že právně má býti hodnocena tak, jako by vůbec dána nebyla. Nss již v četných svých nálezech vyslovil, že rozhodčí komise není příslušná rozhodovati ani o účinnosti výpovědi dané členům závodního! výboru bez souhlasu rozhodčí komise, ani o povinnosti zaměstnavatele přijmouti propuštěné členy závodního výboru znovu do práce, ježto výroky tohoto obsahu obsahují rozhodnutí o nárocích zaměstnanců z poměru pracovního, jež — s výjimkou uvedenou v § 3 lit. g) zákona o záv. výborech — vymyká se z kompetence rozhodčí komise. V tom směru poukazuje se na zdejší nálezy Boh. A 5604/25, 5547/26, 5908/26, 7627/28, 9908/31, 10241/32, 10954/33 a j. Z příslušnosti rozhodčí komise rozhodovati o přípustnosti výpovědi podle ustanovení § 22 odst. 2 cit. zákona nedá se vyvoditi, že na rozhodčí komisi byla přenesena příslušnost řádných soudů rozhodovati o soukromoprávních důsledcích, plynoucích z výpovědi podle § 22 odst. 2 zák. nepřípustné.
Pokud tedy rozhodčí komise vyslovila, že výpověď daná členům závodního výboru se zrušuje a že st-lka je povinna zařaditi je znovu do práce, vybočila z rámce své zákonné kompetence, a bylo proto nař. rozhodnutí její v tomto bodě uznati za nezákonné, aniž bylo zapotřebí zabývati se dalšími námitkami stížnosti směřujícími proti důvodům nař. rozhodnutí.

Citace:

Č. 12524. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 809-811.